„Jehovovo požehnání — to obohacuje“

POŽEHNÁNÍ si přejeme všichni. Říká se, že požehnání napomáhá ke štěstí, dobré pohodě nebo blahobytu. Jehova je Dárcem ‚každého dobrého daru a každého dokonalého obdarování‘, takže původcem každého skutečného, trvalého požehnání je náš láskyplný Stvořitel. (Jakub 1:17) Své požehnání bohatě poskytuje celému lidstvu, dokonce i těm, kdo ho neznají. Ježíš o svém Otci řekl: „Působí, aby jeho slunce vycházelo nad lidmi ničemnými i dobrými, a dává déšť na lidi spravedlivé i nespravedlivé.“ (Matouš 5:45) Ale mimořádný zájem Jehova projevuje o ty, kdo ho milují. (5. Mojžíšova 28:1–14; Job 1:1; 42:12)

Žalmista napsal: „Jehova nezadrží nic dobrého těm, kdo chodí v bezúhonnosti.“ (Žalm 84:11) Ano, život těch, kdo slouží Jehovovi, je bohatý a má smysl. Tito lidé vědí, že „Jehovovo požehnání — to obohacuje, a on k němu nepřidává žádnou bolest“. Bible také říká: „Ti, kterým [Jehova] žehná, budou ... vlastnit zemi.“ (Přísloví 10:22; Žalm 37:22, 29) To bude skutečně velké požehnání!

Co máme dělat, abychom požehnání od Jehovy dostali? Mimo jiné musíme pěstovat vlastnosti, které se mu líbí. (5. Mojžíšova 30:16, 19, 20; Micheáš 6:8) Vidíme to na příkladu tří Jehovových služebníků, kteří žili ve starověku.

Jehova žehná svým služebníkům

Vynikajícím Božím služebníkem byl Noe. V 1. Mojžíšově 6:8 čteme: „Noe našel přízeň v Jehovových očích.“ Proč? Protože byl poslušný. Zpráva říká: „Noe chodil s pravým Bohem.“ Noe dodržoval Jehovovy spravedlivé zásady a poslouchal Jehovovy příkazy. V době, kdy svět zaplavilo násilí a mravní zpustlost, Noe si přál ‚činit podle všeho, co mu Bůh přikázal. Činil to právě tak.‘ (1. Mojžíšova 6:9, 22) Jehova mu proto dal pokyn, aby „postavil archu k záchraně své domácnosti“. (Hebrejcům 11:7) Tak Noe, jeho rodina — a jejich prostřednictvím celý lidský rod — přežili zničení tehdejší generace. A Noe zemřel v naději, že bude vzkříšen, aby mohl žít věčně v pozemském ráji. Požehnání, které dostal, bylo opravdu bohaté!

Také Abraham měl vlastnosti, které se Jehovovi líbily. Nejpřednější z nich byla víra. (Hebrejcům 11:8–10) Abraham odešel z města Ur, kde žil v pohodlí, a později také z Charanu, protože věřil Jehovovu slibu, že se jeho semeno rozmnoží a bude požehnáním pro všechny národy. (1. Mojžíšova 12:2, 3) Jeho víra byla zkoušena mnoho let, ale potom dostal odměnu, když se mu narodil syn Izák. Jeho prostřednictvím se Abraham stal předkem Božího vyvoleného národa, Izraele, a nakonec předkem Mesiáše. (Římanům 4:19–21) Kromě toho je „otcem všech těch, kdo mají víru“, a byl nazván „Jehovovým přítelem“. (Římanům 4:11; Jakub 2:23; Galaťanům 3:7, 29) Abrahamův život měl hluboký smysl a tento muž dostal bohaté požehnání!

Podívejme se také na to, jak žil věrný Mojžíš. Vynikal mimo jiné tím, že si vážil duchovních věcí. Mojžíš odmítl veškeré egyptské bohatství a „zůstal stálý, jako by viděl Toho, kdo je neviditelný“. (Hebrejcům 11:27) Čtyřicet let strávil v Midianu, pak se jako starý muž vrátil do Egypta. Odvážně se postavil proti tehdejšímu největšímu mocnáři, faraónovi, a žádal svobodu pro své bratry. (2. Mojžíšova 7:1–7) Byl svědkem deseti ran a viděl, jak se rozdělilo Rudé moře a jak bylo zničeno faraónovo vojsko. Jehova použil Mojžíše k tomu, aby dal Izraeli Zákon a aby Božímu novému národu zprostředkoval Boží smlouvu. Celých čtyřicet let vedl Mojžíš izraelský národ pustinou. Jeho život měl skutečný smysl a Mojžíš dostal ve službě Bohu mnoho podivuhodných výsad.

Dnešní požehnání

Z těchto zpráv je vidět, že život lidí, kteří slouží Bohu, má opravdu smysl. Jehovův lid pěstuje takové vlastnosti, jako je poslušnost, víra a vděčnost za duchovní věci, a dostává při tom bohaté požehnání.

Jak se toto požehnání projevuje? Miliony členů křesťanstva trpí duchovním hladem, ale my můžeme být ‚rozzářeni nad Jehovovou dobrotou‘. (Jeremjáš 31:12) Prostřednictvím Ježíše Krista a ‚věrného a rozvážného otroka‘ Jehova bohatě poskytuje duchovní pokrm, který nám pomáhá zůstat na ‚cestě, jež vede do života‘. (Matouš 7:13, 14; 24:45; Jan 17:3) Dalším velkým požehnáním je společenství s našimi křesťanskými bratry. Při shromážděních a při jiných příležitostech pociťujeme velké štěstí, protože jsme ve společnosti těch, kdo stejně jako my uctívají Boha, projevují lásku a upřímně se snaží oblékat si „novou osobnost“. (Kolosanům 3:8–10; Žalm 133:1) Naším největším požehnáním však je drahocenná výsada, že můžeme mít osobní vztah k Jehovovi Bohu a následovat šlépěje jeho Syna, Krista Ježíše. (Římanům 5:1, 8; Filipanům 3:8)

Jestliže přemýšlíme o těchto požehnaných výsadách, uvědomujeme si, jak je naše služba Bohu cenná. Snad si přitom vzpomeneme na Ježíšovo podobenství o cestujícím kupci, který hledal znamenité perly. O tomto muži Ježíš řekl: „Když nalezl jednu perlu vysoké hodnoty, odešel a okamžitě prodal všechno, co měl, a koupil ji.“ (Matouš 13:46) Právě takovou hodnotu pro nás má náš vztah k Bohu, výsada, že mu smíme sloužit, naše křesťanské společenství, naše křesťanská naděje a všechno ostatní požehnání, které souvisí s naší vírou. Nic cennějšího pro nás neexistuje.

Splácejme Jehovovi

Uvědomujeme si, že Jehova je Dárcem každého dobrého daru, a proto nás naše srdce podněcuje k tomu, abychom za požehnání, které dostáváme, projevovali vděčnost. Jak? Například tím, že pomáháme druhým, aby se i oni mohli těšit ze stejného požehnání. (Matouš 28:19) Svědkové Jehovovi ve více než 230 zemích proto pilně navštěvují ty, kdo žijí v jejich okolí. Pomáhají druhým lidem, aby „přišli k přesnému poznání pravdy“, a této činnosti věnují své omezené osobní prostředky — energii, čas i hmotný majetek. (1. Timoteovi 2:4)

Podívejme se, jak to dělají průkopníci, kteří žijí ve Spojených státech, ve městě Glendale v Kalifornii. Každou sobotu ráno jezdí autem navštívit federální nápravné zařízení pro mladistvé provinilce, a ujedou přitom 100 kilometrů. Každé návštěvě těchto vězňů sice mohou věnovat jen několik málo hodin, ale tím se nedají odradit. Jeden z nich říká: „Je to jedinečný obvod, a služba v něm nám přináší velké uspokojení. Děláme to s velkou radostí. Máme tolik zájemců, že na to sotva stačíme. Nyní studujeme s pěti osobami a o biblické studium požádali ještě čtyři další.“

Horliví křesťanští služebníci s radostí nabízejí své služby, a tuto činnost, která vede k záchraně života, vykonávají bezplatně. Ježíš řekl: „Zdarma jste dostali, zdarma dávejte,“ a oni tento jeho postoj projevují. (Matouš 10:8) Podobné nesobecké službě se věnují miliony Božích služebníků na celém světě. Mnozí upřímní lidé na ni reagují příznivě a stávají se učedníky. Jen v posledních pěti letech zasvětilo svůj život Jehovovi téměř 1 700 000 osob. Takový růst vede k tomu, že je třeba vydávat Bible a biblické publikace a také budovat nové sály Království a jiná zařízení, kde je možné se shromažďovat. Z jakých zdrojů se čerpají peníze na opatřování všech těchto nutných věcí? Výlučně z dobrovolných darů.

V některých částech světa jsou ekonomické podmínky tak obtížné, že se mnozí lidé mohou sotva postarat o ty nejzákladnější životní potřeby své rodiny. Podle zprávy v časopise New Scientist celá jedna miliarda lidí spotřebuje na stravu nejméně 70 procent rodinných příjmů. V této situaci je i mnoho našich křesťanských bratrů a sester. Takové věci, jako jsou křesťanské publikace nebo vhodné sály Království, si bez pomoci spoluvěřících vůbec nemohou dovolit.

To ovšem neznamená, že tito křesťané klidně nechají druhé, aby za ně nesli jejich náklad. Pomoc však potřebují. Mojžíš vybízel Izraelity, aby vděčnost za požehnání, které dostali od Jehovy, vyjádřili hmotnými příspěvky, a tehdy řekl: „Dar z ruky každého by měl být úměrný požehnání Jehovy, tvého Boha, které ti dal.“ (5. Mojžíšova 16:17) Když tedy Ježíš viděl vdovu, která v chrámu přispěla ‚dvěma malými mincemi velmi malé hodnoty‘, pochvalně se o tom zmínil svým učedníkům. Udělala, co mohla. (Lukáš 21:2, 3) Podobně i křesťané, kteří žijí v chudších podmínkách, dělají, co mohou. A jestliže je nějaký nedostatek, může být vynahrazen z příspěvků těch spolukřesťanů, kteří v hmotném ohledu nejsou tak chudí. (2. Korinťanům 8:13–15)

Jestliže Bohu splácíme tímto způsobem, je důležité, abychom to dělali ze správné pohnutky. (2. Korinťanům 8:12) Pavel řekl: „Ať každý jedná, právě jak se rozhodl ve svém srdci, ne s nechutí nebo z donucení, neboť Bůh miluje radostného dárce.“ (2. Korinťanům 9:7) Jestliže dáváme štědře a ze srdce, podporujeme tím dnešní teokratický růst a zároveň zvětšujeme i svou vlastní radost. (Skutky 20:35)

Naše účast na kazatelském díle a naše dobrovolné dary — to jsou dva způsoby, jimiž můžeme Jehovovi splácet požehnání, které nám dal. A je opravdu povzbuzující vědět, že Jehova chce poskytovat své požehnání daleko většímu počtu upřímných lidí, kteří ho nyní možná ještě neznají! (2. Petra 3:9) Proto dále používejme svých prostředků ve službě Bohu, abychom našli upřímné lidi a pomáhali jim rozvíjet takové vlastnosti, jako je poslušnost, víra a ocenění. Tak s naší pomocí ‚ochutnají a uvidí, že Jehova je dobrý,‘ a my sami z toho budeme mít radost. (Žalm 34:8)

[Rámeček na straně 28 a 29]

Jak je možné přispívat na celosvětové dílo

Mnozí lidé si dávají stranou nebo vyčleňují ze svého rozpočtu určitou částku a tu pak v místech našich shromáždění dávají do schránek, které jsou označeny nápisem: „Dary na celosvětové dílo — Matouš 24:14.“

Každý měsíc sbory posílají tyto prostředky buď do celosvětového ústředí v Brooklynu (New York), nebo do místní odbočky. Dobrovolné peněžité dary mohou jednotlivci posílat přímo Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, která působí v naší zemi. Je možné darovat i šperky či jiné cennosti. K těmto darům by měl být připojen stručný dopis, ve kterém dárce uvede, že se jedná o nepodmíněný dar. Hodnotu daru poskytnutého k náboženským účelům pro registrovanou náboženskou společnost lze odečíst zcela nebo zčásti ze základu daně osobami samostatně výdělečně činnými a také zaměstnanci a právnickými osobami ve smyslu zákona o dani z příjmů.

PODMÍNĚNÉ DARY

Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné darovat peníze s podmínkou, že až do své smrti si je dárce může vyžádat zpět.

JINÉ FORMY DARŮ

Kromě nepodmíněných a podmíněných peněžitých darů existují i jiné způsoby dávání pro podporu služby Království. Mezi ně patří:

Pojištění: Ve prospěch Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné uzavřít některé druhy životních pojistek. O takovém opatření by Společnost měla být předem informována.

Bankovní služby: Vkladové certifikáty, peněžní poukázky a podobné produkty je možné Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi darovat také jako podmíněný dar s tím, že v případě potřeby bude vrácena pouze nominální hodnota těchto bankovních produktů. O jakémkoli takovém daru by Společnost měla být předem informována.

Akcie a cenné papíry: Akcie, podílové listy a jiné cenné papíry je možno Společnosti darovat jako nepodmíněný dar.

Nemovitosti: Prodejný nemovitý majetek je možné darovat Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi buď jako nepodmíněný dar, nebo s tím, že si dárce vyhradil právo doživotního užívání. Ještě před smluvním převodem majetku by měl dárce navázat kontakt se Společností.

Závěť: Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné odkázat peníze nebo jiný majetek také platně sepsanou závětí. Originál závěti by měl být zaslán Společnosti.

O další informace si můžete napsat na níže uvedenou adresu nebo na adresu příslušné odbočky ve vaší zemi.

Náboženská společnost

Svědkové Jehovovi

P. O. Box 90

198 21 Praha 9