Absolventi Gileadu byli povzbuzeni, aby mluvili „o velkolepých Božích věcech“

DNE 13. září 2003 se konalo jedno mimořádné shromáždění, na němž bylo přítomno 6 635 delegátů z 52 zemí. Byla to graduace 115. třídy biblické školy Strážné věže Gilead.

Účastníci si vyslechli biblické povzbuzení adresované 48 studentům této třídy, kteří mají nést ‚velkolepé Boží věci‘ lidem v 17 zemích. (Skutky 2:11) V těchto zemích totiž budou absolventi nyní vykonávat svou misionářskou službu.

Graduaci předsedal Stephen Lett, člen vedoucího sboru svědků Jehovových. Ve svých úvodních slovech studenty vybídl: „Ať půjdete kamkoli a ať vás v novém působišti potká cokoli, vězte, že těch, kdo jsou s vámi, je více, než těch, kdo jsou proti vám.“ Bratr Lett použil zprávu ze 6. kapitoly 2. Královské a připomenul studentům, že při oznamování ‚velkolepých Božích věcí‘ mohou spoléhat na podporu od Jehovy Boha a myriád andělů. (2. Královská 6:15, 16) Křesťané v prvním století při svém kazatelském a vyučovacím díle čelili odporu a lhostejnosti a křesťanští misionáři dnes zažívají podobné věci. Mohou se však spoléhat na pomoc jak z nebe, tak i od Jehovovy pozemské organizace. (Žalm 34:7; Matouš 24:45)

Mluvte „o velkolepých Božích věcech“

Po úvodních slovech předsedajícího promluvil Harold Corkern, člen výboru odbočky Spojených států, na námět „Realistické očekávání — klíč k radostné a úspěšné službě“. Bratr Corkern zdůraznil, že nesplněné naděje mohou vést ke zklamání, jak ukazují Přísloví 13:12. Takové zklamání ovšem bývá často důsledkem toho, že naděje, které se nesplnily, byly nerealistické. Absolventi potřebují mít vyrovnaný, realistický názor sami na sebe i na druhé lidi. Měli by být připraveni na to, že nějaké chyby udělají, ale neměli by z toho být přespříliš smutní. Měli by se dál snažit pomáhat druhým v tom, aby porozuměli ‚velkolepým Božím věcem‘. Bratr Corkern nové misionáře povzbudil, aby spoléhali na Jehovu, který je „dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebrejcům 11:6)

Dalším řečníkem byl Daniel Sydlik, člen vedoucího sboru. Mluvil na téma „Křesťanská naděje — Co to je?“. Prohlásil: „Naděje je křesťanská ctnost. Je měřítkem toho, co je správné, a díky této naději máme správný vztah k Bohu. Není možné, aby ten, kdo není křesťanem, měl stejnou naději jako my.“ Bratr Sydlik dále popsal různé stránky křesťanské naděje, které nám pomáhají zachovat si optimismus navzdory životním obtížím. „Díky naději můžeme — s obnovenou chutí do práce a s nezdolným duchem — zvládat to, co život každý den přináší.“ Křesťanská naděje nám pomáhá vidět Jehovu jako Boha, který má záměr, a s radostí mu sloužit. (Římanům 12:12)

Wallace Liverance, tajemník školy Gilead, povzbudil studenty proslovem „Choďte stále duchem“. (Galaťanům 5:16) Ukázal, že v případě Jeremjášova tajemníka Baruka moc nechybělo k tomu, aby přestal chodit duchem. V jednom období Baruk podlehl únavě a začal pro sebe hledat velké věci. (Jeremjáš 45:3, 5) Potom bratr Liverance poukázal na to, že někteří lidé přestali následovat Ježíše a zavrhli duchovní pravdu, která je nezbytná pro záchranu. Nepochopili totiž to, co Ježíš vyučoval, a byli zklamáni, protože se v té době nenaplnilo jejich očekávání, které vyplývalo z tělesného smýšlení. (Jan 6:26, 27, 51, 66) Co se mohou z těchto zpráv naučit misionáři, jejichž úkolem je obracet pozornost na Stvořitele a na jeho záměr? Bratr Liverance studenty povzbudil, aby neusilovali o nějaké postavení ani o uznání od lidí a aby se nesnažili využít teokratické výsady k osobnímu zisku.

„Budete dávat, anebo brát?“ Tuto otázku vznesl instruktor Gileadu Mark Noumair. Svůj proslov založil na Soudcích 5:2, kde jsou chváleni ti Izraelité, kteří nesobecky a dobrovolně sloužili v Barakově vojsku. Bratr Noumair pochválil studenty Gileadu za to, s jakým duchem reagovali na výzvu většího Baraka, Ježíše Krista, aby se více nasadili v duchovním boji. Kristovým vojákům by mělo záležet na tom, aby získali schválení od toho, kdo je povolal. Bratr Noumair studentům připomenul: „Když se začínáme soustřeďovat na své vlastní uspokojení, přestáváme bojovat s nepřítelem. . . . Misionářská služba není kvůli vám. Je kvůli Jehovovi, jeho svrchovanosti a kvůli tomu, aby se děla jeho vůle. Jako misionáři nesloužíme proto, aby nás Jehova učinil šťastnými, ale proto, že Jehovu milujeme.“ (2. Timoteovi 2:4)

Instruktor Gileadu Lawrence Bowen sloužil jako moderátor v další části programu, která se jmenovala „Posvěť je pravdou“. (Jan 17:17) Poukázal na to, že studenti 115. třídy jsou posvěcenými Božími služebníky. Během školy se také podíleli na kazatelské službě a vyhledávali upřímné lidi, kteří milují pravdu. Stejně jako Ježíš a jeho první učedníci, ani tito studenti nemluvili „ze svého vlastního popudu“. (Jan 12:49, 50) Horlivě předkládali životodárné inspirované slovo pravdy. Ze zážitků, které buď předvedli nebo vyprávěli, bylo jasně patrné, jak mocně Bible působila na lidi, s nimiž se studenti setkali.

Povzbuzující rady a zkušenosti

Anthony Pérez a Anthony Griffin ze služebního oddělení odbočky Spojených států vedli interview se členy výborů odboček z různých zemí celého světa. Tito muži hovořili o obtížích, s nimiž se noví misionáři setkávají, a dali praktické rady založené na osobních zkušenostech. K náročným okolnostem misionářské služby patří odlišná kultura, celoroční tropické podnebí a náboženské a politické prostředí, které se liší od prostředí, na jaké byli studenti zvyklí. Co může budoucím misionářům pomoci vyrovnat se s novými okolnostmi? Láska k Jehovovi a k lidem a také to, že se nebudou ohlížet zpátky a nebudou jednat ukvapeně. Člen výboru jedné odbočky řekl: „V místě našeho působení lidé žili dlouhá staletí před tím, než jsme tam přišli my. Jistě tam tedy můžeme žít také a můžeme se přizpůsobit. Pokaždé, když jsme se setkali s potížemi, dívali jsme se na ně jako na příležitost zlepšit svou povahu. Spoléhejte se na modlitbu a na Jehovova ducha a přesvědčíte se o pravdivosti Ježíšových slov: ‚Já jsem s vámi.‘“ (Matouš 28:20)

Vrcholným bodem programu byl proslov Samuela Herda, člena vedoucího sboru. Pojednával o námětu „Stále mluvte o velkolepých Božích věcech“. Vylití svatého ducha o Letnicích roku 33 n. l. podnítilo Ježíšovy učedníky, aby mluvili „o velkolepých Božích věcech“. Co může v dnešní době novým misionářům pomoci, aby o Božím Království mluvili s podobnou horlivostí? Tentýž svatý duch. Bratr Herd absolventy povzbudil, aby byli „zaníceni duchem“, aby měli ze svého pověření radost a aby nikdy nezapomněli na školení, které jim bylo poskytnuto. (Římanům 12:11) „Bible je velkolepá Boží věc,“ řekl bratr Herd. „Nikdy nepodceňujte její hodnotu. Její poselství je živé. Jde vždy přímo k jádru věci. Používejte ji k urovnávání záležitostí ve svém životě. Dovolte jí, ať změní způsob vašeho myšlení. Střežte své myšlenkové schopnosti tak, že budete Písmo studovat, že ho budete číst a rozjímat o něm . . . Dejte si za cíl používat vaše školení z Gileadu k tomu, abyste stále mluvili ‚o velkolepých Božích věcech‘. Buďte k tomu pevně rozhodnuti.“

Po přečtení pozdravů zaslaných z celého světa a po předání diplomů jeden absolvent přečetl za celou třídu dopis, ve kterém studenti vyjádřili vděčnost za školení, které jim bylo poskytnuto. Bratr Lett potom tuto radostnou událost vhodně ukončil použitím textů z 2. Paralipomenon 32:7 a 5. Mojžíšovy 20:1, 4. V závěru navázal na úvodní slova a řekl: „Milí absolventi, až se vydáte na cestu a půjdete vstříc duchovní bitvě ve vašem novém působišti, pamatujte na to, že Jehova půjde s vámi. Nikdy nezapomeňte na to, že těch, kdo jsou s vámi, je více než těch, kdo jsou proti vám.“

[Rámeček na straně 25]

STATISTIKA TŘÍDY

Počet zastoupených zemí: 7

Počet zemí, do nichž byli absolventi přiděleni: 17

Počet studentů: 48

Průměrný věk: 33,7

Průměrný počet let v pravdě: 17,8

Průměrný počet let v celodobé službě: 13,5

[Obrázek na straně 26]

Absolventi 115. třídy biblické školy Strážné věže Gilead

Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava.

(1) T. Brownová; C. Gollerová; A. Hoffmanová; J. Bruzzeseová; S. Trahanová. (2) N. Smartová; F. Cashmanová; K. Garciová; M. Lojanová; S. Seyfertová; K. Grayová. (3) M. Beckettová; S. Nicholsová; K. Smithová; A. Gugliarová; A. Rappeneckerová. (4) S. Gray; K. Vaceková; M. Flemingová; L. Bethelová; T. Hermanssonová; P. Hermansson. (5) G. Rappenecker; D. Lojan; S. Dickeyová; C. Kimová; A. Trahan; A. Washington; S. Smart. (6) L. Goller; T. Burghofferová; D. Gugliara; R. Nichols; S. Washingtonová; J. Kim. (7) M. Beckett; J. Dickey; R. Smith; R. Garcia; A. Hoffman; R. Seyfert; H. Brown. (8) S. Fleming; P. Bruzzese; W. Burghoffer; T. Bethel; J. Cashman; K. Vacek.