Náboženství — Prospěšná, anebo škodlivá síla?

„JSEM křesťanství zavázán a domnívám se, že stejný závazek by mělo pociťovat celé lidstvo — za to, co pro něj v posledních 2 000 letech křesťanství udělalo.“ (Předmluva ke knize Two Thousand Years—The First Millennium: The Birth of Christianity to the Crusades; Dva tisíce let — první milénium: Od zrození křesťanství do křižáckých válek)

Tato slova vyjadřující ocenění pro „křesťanství“ napsal anglický spisovatel a televizní moderátor Melvyn Bragg. Podobně jako on, miliony obyvatel země pociťují nesmírně velký dluh a jsou loajální vůči některému z náboženství. Tito lidé jsou přesvědčeni, že náboženství je mocnou a prospěšnou silou v jejich životě. O islámu jeden spisovatel například říká, že „inspiroval velkou civilizaci, . . . [která] obohatila celý svět“.

Úloha náboženství — prospěšná, anebo škodlivá?

Následující Braggova slova však vyvolávají závažnou otázku, zda náboženství jako takové je opravdu prospěšnou silou. Bragg dodává: „Křesťanství mi však také něco dluží, totiž vysvětlení.“ Jaké vysvětlení tento autor potřebuje? Chce dostat vysvětlení „slepého fanatismu, ničemnosti, nelidskosti a úmyslné nevědomosti — rysů, jimiž se ‚dějiny‘ křesťanství často vyznačovaly“.

Mnoho lidí říká, že slepý fanatismus, ničemnost, nelidskost a úmyslná nevědomost se v dějinách projevovaly ve většině světových náboženství. Myslí si, že pod pláštíkem dobrodince lidstva, pod fasádou ctnosti a svatosti, je náboženství plné pokrytectví a lží. (Matouš 23:27, 28) „V naší literatuře není žádné tvrzení tak často opakováno, jako tvrzení, že náboženství má pro civilizaci zvláštní hodnotu,“ píše A Rationalist Encyclopædia. Dodává však: „A žádné jiné tvrzení nebylo dějinnými fakty tak důkladně vyvráceno.“

Podívejte se do kterýchkoli novin a najdete téměř nekonečnou řadu případů, kdy náboženští vůdci káží lásku, pokoj a soucit, ale rozdmýchávají plameny nenávisti a vzývají Boha jen proto, aby ospravedlnili své brutální konflikty. Není divu, že podle názoru mnoha lidí náboženství ovlivňuje život častěji způsobem destruktivním než konstruktivním.

Bylo by nám bez náboženství lépe?

Někteří lidé dokonce došli k závěru, k němuž dospěl anglický filozof Bertrand Russell, totiž že by bylo dobře, kdyby jednou „veškeré náboženské názory odumřely“. Podle názoru těchto lidí je odstranění náboženství jediným trvalým řešením všech lidských problémů. Možná však zavírají oči před skutečností, že ti, kdo náboženství zavrhují, mohou zplodit stejně tolik násilí a nesnášenlivosti jako ti, kdo ho obhajují. Spisovatelka Karen Armstrongová, která se zabývá otázkami náboženství, nám připomíná: „I kdyby holocaust neukázal nic jiného, je z něho vidět, že ideologie propagující snahy o sekularizaci [může] být stejně smrtonosná jako kterákoli náboženská křižácká válka.“ (The Battle for God—Fundamentalism in Judaism, Christianity and Islam, Bitva o Boha — Fundamentalismus v judaismu, křesťanství a islámu)

Je tedy náboženství skutečně prospěšnou silou, anebo je vlastně kořenem problémů lidstva? Vyřeší se tyto problémy tím, že se odstraní veškeré náboženství? V následujícím článku bude ukázáno, co o tom říká Bible. Odpověď vás možná překvapí.