Poznejte Boží osobnost

Když ‚zlomené a zdrcené srdce‘ touží po odpuštění

2. SAMUELOVA 12:1–14

VŠICHNI mnohokrát hřešíme. A přestože svých hříchů litujeme, možná si říkáme: Vyslyší Bůh moje kajícné modlitby? Odpustí mi? Z Bible se dozvídáme tuto povzbudivou myšlenku: Ačkoli Jehova hříchy v žádném případě nepřehlíží, člověku, který jich upřímně lituje, je ochotný odpustit. Tato skutečnost jasně vyplývá z toho, co prožil David, král starověkého Izraele. Čteme o tom ve 12. kapitole 2. knihy Samuelovy.

Představte si následující situaci: David se dopustil závažného hříchu — zcizoložil s Bat-šebou. A když se mu to nepodařilo zakrýt, zařídil, aby byl její muž zabit. David pak své hříchy několik měsíců tajil a choval se, jako by nic špatného neudělal. Jehova však celou situaci sledoval a viděl, co David provedl. Také ale viděl, že David se ve svém srdci nezatvrdil natolik, aby nemohl činit pokání. (Přísloví 17:3) Jak se Jehova zachová?

Posílá k Davidovi proroka Natana. (verš 1) Natan, vedený svatým duchem, ví, že s králem musí mluvit taktně a pečlivě volit slova. Co by měl říct, aby David pochopil, že podléhá sebeklamu, a aby si uvědomil závažnost svých hříchů?

Natan chce předejít tomu, že by se David začal ospravedlňovat, a proto mu vypráví příběh, který na srdce bývalého pastýře jistě zapůsobí. Je o jednom bohatém muži, který „měl velmi mnoho ovcí a skotu“, a o jednom chudém muži, který „neměl nic než jednu ovečku“. K bohatému muži přišel host a on mu chtěl připravit něco k jídlu. Ale místo aby porazil jednu ze svých ovcí, sebral chudému muži tu jedinou ovečku, kterou měl. David si nepochybně myslí, že se tento příběh skutečně stal, a rozhořčeně prohlašuje: „Muž, který tohle dělá, zaslouží zemřít!“ Proč? „Protože neměl soucit,“ zdůvodňuje David.a (verše 2–6)

Natanovo znázornění splnilo svůj účel. David ve skutečnosti odsoudil sám sebe. Natan mu teď otevřeně říká: „Ty sám jsi ten muž!“ (verš 7) Pak mu tlumočí Jehovova slova. Je z nich vidět, že Davidovo jednání se Jehovy osobně dotklo. Když David porušil Boží zákony, projevil neúctu k tomu, kdo tyto zákony stanovil. ‚Pohrdl jsi mnou,‘ říká mu Bůh. (verš 10) Toto ostré pokárání Davida zasáhlo. Vyznává: „Zhřešil jsem proti Jehovovi.“ Natan ho ujišťuje, že mu Jehova odpouští, ale upozorňuje ho na to, že bude muset nést následky svého jednání. (verše 13, 14)

Poté, co byl jeho hřích odhalen, David zapsal slova, která se dnes nachází v 51. žalmu. Otevřeně v něm popsal své pocity a vyjádřil hloubku svého pokání. Svými hříchy dal předtím najevo, že Jehovou pohrdl. Ale jakmile činil pokání a pocítil, že mu Jehova velkoryse odpustil, mohl mu říct: „Srdcem zlomeným a zdrceným, Bože, nepohrdneš.“ (Žalm 51:17) Jen málokterá slova mohou kajícnému hříšníkovi, který touží po Božím milosrdenství, přinést větší útěchu.

[Poznámka pod čarou]