Oslovujete Boha jménem?
Lidé ve vysokém postavení jsou často oslovováni tituly, jako například „pane prezidente“, „Vaše Veličenstvo“ nebo „Vaše Ctihodnosti“. Pokud by vás někdo takový vybídl, abyste mu říkali jménem, nepochybně byste to pokládali za velkou čest.
PRAVÝ Bůh nám ve svém psaném Slově, Bibli, říká: „Já jsem Jehova. To je mé jméno.“ (Izajáš 42:8) Ačkoli má také mnoho titulů, jako například „Stvořitel“, „Všemohoucí“ nebo „Svrchovaný Pán“, vždy svým věrným služebníkům prokazoval poctu tím, že ho směli oslovovat jeho osobním jménem.
Například když prorok Mojžíš jednou předkládal Bohu úpěnlivou prosbu, na úvod řekl: „Omluv mě, Jehovo“. (2. Mojžíšova 4:10) Král Šalomoun začal svou modlitbu při zasvěcení jeruzalémského chrámu slovy „Ó Jehovo“. (1. Královská 8:22, 23) A když prorok Izajáš prosil za izraelský lid, prohlásil: „Ty, Jehovo, jsi náš Otec.“ (Izajáš 63:16) Vidíme tedy, že našeho nebeského Otce můžeme oslovovat jménem.
Oslovovat Boha jménem je sice důležité, ale doopravdy toto jméno znát zahrnuje víc. Pokud jde o člověka, který Jehovu miluje a který mu důvěřuje, Bůh slíbil: „Budu ho chránit, protože poznal mé jméno.“ (Žalm 91:14) Poznat Boží jméno je podle tohoto verše klíčovým předpokladem k tomu, abychom měli Boží ochranu. Je tedy jasné, že to neznamená jen vědět, jak se Bůh jmenuje. Co dalšího k tomu patří?