Proč Ježíš nepospíchal

JEŽÍŠ se dozvídá, že jeho přítel Lazar je vážně nemocný. Tuto zprávu mu přinesl muž, kterého za ním poslaly Marie a Marta, Lazarovy sestry. Posel přichází z Betanie, kde Lazar se svými sestrami žije. Marie a Marta věří, že Ježíš může jejich bratra uzdravit, i když je od nich daleko, na druhé straně řeky Jordán. Vědí totiž, že už dřív některé lidi na dálku uzdravil. (Matouš 8:5–13; Jan 11:1–3)

Když posel přišel za Ježíšem a řekl mu tu smutnou zprávu, Ježíš pro Lazara nic neudělal. V Bibli se píše: „Zůstal skutečně dva dny na místě, kde byl.“ (Jan 11:6) Víš, proč Ježíš nepospíchal za Lazarem, aby mu pomohl? —a Pojďme si o tom něco říct.

Ježíš ví, že Lazar na svou nemoc zemřel, a proto říká svým apoštolům: „Pojďme opět do Judeje.“ Oni ale namítají: „Právě nedávno se Judejci snažili, aby tě kamenovali, a ty tam opět jdeš?“ Ježíš jim vysvětluje: „Náš přítel Lazar si šel odpočinout, ale cestuji tam, abych ho probudil ze spánku.“

Apoštolové mu odpovídají: „Pane, jestliže si šel odpočinout, bude mu lépe.“ Ježíš jim to objasňuje: „Lazar zemřel.“ A pak jim říká něco, co je musí překvapit. „Já se raduji kvůli vám, že jsem tam nebyl . . . Ale pojďme k němu.“

Tomáš odvážně prohlašuje: ‚Pojďme, abychom zemřeli s Ježíšem.‘ Ví, že Ježíšovi nepřátelé se ho znovu budou snažit zabít a že o život může přijít i on a ostatní apoštolové. Ale stejně všichni jdou. Asi po dvou dnech přicházejí do Betanie, města, ve kterém Lazar žil. Je vzdálené asi tři kilometry od Jeruzaléma. (Jan 11:7–18)

Víš, proč je Ježíš rád, že do Betanie nepřišel dřív? — Sice už předtím vzkřísil jiné lidi, ale udělal to vždycky jen pár hodin poté, co zemřeli. (Lukáš 7:11–17, 22; 8:49–56) Ale Lazarovo tělo je v hrobce už několik dní. Nikdo proto nemůže pochybovat o tom, že je skutečně mrtvý.

Když se Lazarova sestra Marta dozvídá, že se Ježíš blíží k Betanii, běží mu naproti. „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by byl nezemřel,“ říká. Ježíš ji ujišťuje: „Tvůj bratr vstane.“ Marta se vrací domů a tajně říká Marii: „Učitel je zde a volá tě.“

Marie se hned vydává za Ježíšem. Lidé si ale myslí, že jde k hrobce, a tak jdou s ní. Když Ježíš vidí, že Marie i lidé v zástupu pláčou, začne plakat také. Za chvíli všichni dojdou k hrobce, která je uzavřená velkým kamenem. Ježíš přikazuje: „Odstraňte kámen.“ Marta ale namítá: „Pane, teď už je jistě cítit, vždyť je to čtyři dny.“

Lidé poslechnou a kámen odvalí. Ježíš se pak modlí k Bohu a předem mu děkuje za sílu, kterou od něj dostane, aby mohl Lazara vzkřísit. Volá „silným hlasem: ‚Lazare, pojď ven!‘“ Lazar ovázaný obinadly vychází z hrobky. Ježíš přikazuje: „Rozvažte ho a ať jde.“ (Jan 11:19–44)

Už chápeš, proč Ježíš nepospíchal? — Věděl, že když počká, bude moci o svém Otci, Jehovovi, vydat lepší svědectví. A protože si vybral tu nejvhodnější dobu, mnoha lidem pomohl získat víru. (Jan 11:45) Víš, co se z Ježíšova příkladu můžeme naučit? —

I ty můžeš vybrat vhodnou chvíli a říct druhým o nádherných věcech, které Bůh udělal a které ještě udělá. Můžeš o tom mluvit třeba se spolužáky nebo s učiteli. Některé děti využily příležitost a přímo při vyučování vysvětlily, co dobrého lidem přinese Boží Království. I když samozřejmě nemůžeš křísit mrtvé, můžeš druhým pomáhat, aby poznali Boha, který našim blízkým nejen dokáže vrátit život, ale který to také udělá.