Kdo byl Abraham?

JEN málo lidí ovlivnilo světová náboženství víc než tento muž. Abrahamaa si váží židé, muslimové i křesťané. Bylo o něm řečeno, že je „velikánem Písma“ a „strhujícím příkladem víry“. Bible ho dokonce nazývá „otcem všech těch, kdo mají víru“. (Římanům 4:11)

Proč se Abraham těší tak velké úctě? Například proto, že je jediným člověkem, o kterém Bible výslovně mluví jako o Božím příteli, a to hned třikrát. (2. Paralipomenon 20:7, poznámka pod čarou; Izajáš 41:8; Jakub 2:23)

V jiných ohledech byl však Abraham člověk jako my. Potýkal se s podobnými problémy — a úspěšně je zvládal. Chtěli byste vědět, díky čemu se mu to dařilo? Co se z Bible můžeme o tomto pozoruhodném muži dozvědět?

Z jakého prostředí pocházel

Abraham se narodil v roce 2018 př. n. l. a vyrostl v Uru, velkém a prosperujícím městě. (1. Mojžíšova 11:27–31) Bylo tam běžné uctívání model a různým modlám se možná klaněl i Abrahamův otec Terach. (Jozue 24:2) Abraham se však rozhodl, že bude sloužit výhradně Jehovovib a nebude uctívat žádné neživé modly jiných bohů.

Co Abrahama podnítilo k tomuto rozhodnutí? Jeho život se o 150 let překrýval s životem Noemova syna Sema, a pokud se Abraham s tímto mnohem starším mužem stýkal, mohlo ho to ovlivnit. Mohl se od něj dozvědět, jaké to bylo přežít celosvětovou potopu. A také si mohl uvědomit, jak důležité je uctívat Jehovu, Boha, který Sema a jeho rodinu během této celosvětové katastrofy chránil.

Ať už se Abraham o pravém Bohu dozvěděl od Sema, nebo z jiného zdroje, správně na to zareagoval. Když Jehova, který zkoumá lidská srdce, Abrahama pozoroval, viděl jeho dobré vlastnosti a pomohl mu je rozvíjet. (Přísloví 17:3; 2. Paralipomenon 16:9)

Jak žil

Abraham se sice často musel potýkat s nejrůznějšími obtížemi, ale přesto prožil bohatý a smysluplný život. Uvažujme o některých událostech.

▪ Když Abraham bydlel v Uru, Bůh mu dal pokyn, aby opustil svou rodnou zemi a vydal se do země, kterou mu ukáže. Abraham a Sára sice neznali všechny podrobnosti — nevěděli, proč je o to Bůh žádá a kam mají jít —, ale poslechli. Nakonec začali bydlet ve stanech v zemi Kanaán a po zbytek svého života se nikde neusadili natrvalo. (Skutky 7:2, 3; Hebrejcům 11:8, 9, 13)

▪ V době, kdy byli Abraham a Sára ještě bezdětní, Jehova slíbil, že z Abrahama učiní velký národ. Také dodal, že Abrahamovým prostřednictvím získají požehnání všechny rodiny země. (1. Mojžíšova 11:30; 12:1–3) Později Jehova tento slib Abrahamovi potvrdil a řekl mu, že jeho potomků bude tolik, jako je hvězd na nebi. (1. Mojžíšova 15:5, 6)

▪ Když bylo Abrahamovi 99 let a Sáře téměř 90 let, Jehova jim slíbil, že budou mít syna. Z lidského pohledu se zdálo, že je to nemožné, ale Abraham se Sárou brzy poznali, že pro Jehovu není nic „příliš mimořádné“. (1. Mojžíšova 18:14) O rok později se Abraham ve svých 100 letech stal otcem syna, jemuž dal jméno Izák. (1. Mojžíšova 17:21; 21:1–5) Bůh upřesnil, že velké požehnání pro lidstvo přijde právě skrze Izáka.

▪ O mnoho let později Jehova požádal Abrahama o něco velmi neobvyklého. Řekl mu, aby svého milovaného syna Izáka obětoval, přestože tento mladý muž ještě nebyl ženatý a neměl žádné děti.c Ačkoli vyhlídka na to, že ztratí svého syna, musela Abrahama velmi zarmoutit, poslušně udělal vše potřebné, aby ho mohl předložit jako oběť. Pevně věřil, že Bůh má moc Izáka vzkřísit, pokud to bude ke splnění jeho slibů nutné. (Hebrejcům 11:19) V rozhodující chvíli, kdy se Abraham chystal svého syna obětovat, však Bůh zasáhl a Izákův život ušetřil. Pochválil Abrahama za jeho mimořádnou poslušnost a potom mu zopakoval své dřívější sliby. (1. Mojžíšova 22:1–18)

▪ Abraham žil 175 let. Bible říká, že „zemřel v dobrém stáří, starý a spokojený“. (1. Mojžíšova 25:7, 8) Zažil tak splnění jiného slibu, který mu Bůh dal, totiž že se bude těšit z dlouhého života a zemře v pokoji. (1. Mojžíšova 15:15)

Jaký odkaz nám zanechal

Abraham zdaleka není jen náboženskou či historickou osobností z dávné minulosti. Jeho příběh je stále živý a každý z nás se z něj může mnoho naučit. (Hebrejcům 11:8–10, 17–19) Dále se budeme zabývat čtyřmi vlastnostmi, kterými Abraham vynikal. A začneme jeho zřejmě nejznámější vlastností — vírou.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 4]

Jedna z hlavních postav biblických dějin

Biblická kniha První Mojžíšova vypráví v úvodních deseti kapitolách o několika mužích víry, ke kterým patřili Abel, Enoch a Noe. Většinu z dalších patnácti kapitol však věnuje životu jediného muže — Abrahama.

V souvislosti s Abrahamem Bible navíc poprvé mluví o některých důležitých pojmech. V jeho životním příběhu například nacházíme . . .

▪ první zmínku o tom, že Bůh je Štítem neboli Ochráncem svých služebníků. (1. Mojžíšova 15:1; viz 5. Mojžíšovu 33:29; Žalm 115:9; Přísloví 30:5)

▪ první zmínku o projevování víry v Boha. (1. Mojžíšova 15:6)

▪ první výskyt slova prorok. (1. Mojžíšova 20:7)

▪ první zmínku o rodičovské lásce. (1. Mojžíšova 22:2)