I v nábožensky rozděleném manželství může být člověk šťastný

„Jak . . . víš, že nezachráníš svého [manželského partnera]?“ (1. KOR. 7:16)

JAK ODPOVÍŠ NA NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY?

Jak může křesťan vytvářet pokojnou atmosféru v nábožensky rozdělené domácnosti?

Jak může křesťan pomáhat nevěřícím členům rodiny, aby přijali pravdu?

Jak těm, kdo žijí v nábožensky rozdělené domácnosti, mohou pomáhat spoluvěřící?

1. Jaký vliv může poselství o Království mít na rodinu?

PŘEDTÍM než Ježíš své učedníky vyslal kázat, řekl jim: „Když půjdete, kažte a říkejte: ‚Nebeské království se přiblížilo.‘“ (Mat. 10:1, 7) Těm, kdo tuto dobrou zprávu s oceněním přijímali, přinášela pokoj a štěstí. Ježíš však apoštoly varoval, že mnozí budou jejich kazatelské činnosti odporovat. (Mat. 10:16–23) Zvláště bolestné je, když odpor přichází od členů rodiny. (Přečti Matouše 10:34–36.)

2. Proč i křesťan, který žije v nábožensky rozdělené rodině, může být šťastný?

² Znamená to, že křesťan, který žije v nábožensky rozdělené rodině, nemůže být šťastný? Tak to určitě není. Je pravda, že někdy je odpor příbuzných velmi silný, ale nebývá to tak vždy. Navíc postoj členů rodiny se může časem změnit. Hodně záleží na tom, jak na odpor nebo nezájem věřící reaguje. Podstatné je i to, že Jehova svým věrným služebníkům žehná a pomáhá jim, aby si zachovali radost i za nepříznivých okolností. K tomu, aby byl křesťan šťastný, může sám přispět (1) tím, že usiluje o pokojné vztahy v rodině, a (2) tím, že se upřímně snaží nevěřícím členům rodiny pomáhat, aby přijali pravdu.

USILUJ O POKOJNÉ VZTAHY

3. Proč by se křesťan měl snažit vytvářet v rodině pokojnou atmosféru?

³ Má-li dobrá zpráva přinést své ovoce, je nezbytné, aby v rodině byly pokojné vztahy. (Přečti Jakuba 3:18.) Křesťan se o to musí usilovně snažit i v případě, že rodina zatím není sjednocena v pravém uctívání. Jak to má dělat?

4. Co by měl křesťan dělat pro to, aby si zachoval vnitřní pokoj?

⁴ Křesťan si musí zachovat vnitřní pokoj. K tomu je zapotřebí se ze srdce modlit, protože díky tomu získá neocenitelný „Boží pokoj“. (Fil. 4:6, 7) Štěstí a pokoj vyplývají z toho, že člověk přijímá poznání o Jehovovi a uplatňuje biblické zásady. (Iz. 54:13) Také je nezbytné účastnit se shromáždění a horlivě se podílet na kazatelské službě. Obecně lze říci, že nějakým způsobem se na křesťanských činnostech může podílet každý, kdo žije v nábožensky rozdělené rodině. Příkladem je Enza,a jejíž manžel je silným odpůrcem. Enza chodí do služby až potom, co se postará o domácnost. Říká: „Pokaždé, když vynaložím úsilí, abych s lidmi mohla mluvit o dobré zprávě, Jehova mi bohatě požehná.“ Jehovovo požehnání rozhodně vede k pokoji, spokojenosti a štěstí.

5. Co musí křesťan žijící v rozdělené domácnosti často řešit a kde najde pomoc?

⁵ Pokojné vztahy s nevěřícími členy rodiny nevznikají automaticky, vyžaduje to úsilí. Někdy se totiž stává, že to, co po tobě příbuzní chtějí, je v rozporu s biblickými zásadami. Když se spravedlivých zásad budeš držet, možná se jim to nebude líbit, ale z dlouhodobého hlediska to povede k pokoji. Pamatuj také na to, že pokud budeš jednat neústupně v záležitostech, které nejsou v rozporu s biblickými zásadami, může to přispět ke zbytečnému napětí. (Přečti Přísloví 16:7.) Jestliže se dostaneš do nějaké náročné situace, je důležité vyhledat si biblické rady v publikacích od věrného a rozvážného otroka nebo se obrátit na sborové starší. (Přísl. 11:14)

6., 7. (a) Proč jsou někteří manželé a manželky proti tomu, aby jejich partner studoval se svědky Jehovovými? (b) Jak by zájemce nebo pokřtěný Boží služebník měl reagovat na odpor svých blízkých?

⁶ K tomu, aby se ti dařilo doma vytvářet pokojné vztahy, ti pomůže důvěra v Jehovu a snaha vžít se do pocitů nevěřících členů rodiny. (Přísl. 16:20) Dobrý úsudek by v tomto směru měli mít i zájemci. Někteří nevěřící manželé a manželky nic nenamítají proti tomu, že jejich partner studuje Bibli. Dokonce uznávají, že to pro rodinu může být přínosem. Jiní však reagují nepřátelsky. Esther, která dnes slouží Jehovovi, přiznává, že když její manžel začal studovat Bibli se svědky Jehovovými, byla, jak sama říká, „vzteky bez sebe“. „Publikace jsem mu vyhazovala nebo pálila.“ Také Howard byl zpočátku proti tomu, aby jeho manželka studovala Bibli. Vysvětluje: „Mnozí manželé se bojí, že jejich manželka se nechala oklamat nějakou sektou. Manžel možná neví, jak na takovou domnělou hrozbu reagovat, a tak začne být nepřátelský.“

⁷ Zájemci, jehož manželský partner nesouhlasí s tím, aby studoval Bibli, bychom měli pomoci, aby pochopil, že se studiem skončit nemusí. Ke zklidnění situace často přispěje to, že s nevěřícím partnerem bude jednat s mírností a s úctou. (1. Petra 3:15) Howard říká: „Jsem manželce moc vděčný za to, že byla v klidu a nereagovala nepřiměřeně.“ Jeho manželka vysvětluje: „Howard trval na tom, abych se studiem Bible skončila. Říkal, že mi svědkové vymývají mozek. Místo toho, abych se s ním hádala, řekla jsem mu, že má možná pravdu, ale že nedokážu říct, v čem to vymývání mozku spočívá. Poprosila jsem ho, aby si přečetl knihu, kterou jsem studovala. Udělal to a nenašel tam nic, s čím by nesouhlasil. Silně to na něj zapůsobilo.“ Pamatuj na to, že když odcházíš do služby nebo na shromáždění, tvůj nevěřící manželský partner se může cítit opuštěný nebo může mít strach, že se vaše manželství rozpadne. Pokud ho ale budeš ujišťovat o své lásce, mohou se jeho obavy rozptýlit.

POMÁHEJ JIM PŘIJMOUT PRAVDU

8. Jakou radu dal apoštol Pavel křesťanům, kteří mají nevěřícího partnera?

⁸ Apoštol Pavel křesťanům napsal, aby svého manželského partnera neopouštěli kvůli tomu, že je nevěřící.b (Přečti 1. Korinťanům 7:12–16.) Jestliže si křesťan uvědomuje, že jeho partner časem může přijmout pravdu, přispívá to k tomu, aby zůstal šťastný, přestože žije v rozdělené domácnosti. Z následujících zkušeností však vyplývá, že když se snaží, aby jeho nevěřící partner přijal pravdu, musí jednat uvážlivě.

9. Na co je dobré pamatovat, když o biblické pravdě mluvíš s nevěřícími členy rodiny?

⁹ Jason si dobře pamatuje, jak reagoval, když začal poznávat biblickou pravdu. Říká: „Chtěl jsem o tom mluvit s každým.“ Zájemce může být tím, co se učí z Písma, tak nadšen, že o tom pořád mluví. Možná očekává, že nevěřící členové rodiny poselství o Království také okamžitě přijmou, ale dobrá zpráva může vyvolat i negativní reakci. Jak Jasonovo nadšení vnímala jeho manželka? „Musela jsem to poslouchat pořád dokola,“ říká. Jedna sestra, která pravdu přijala o 18 let později než její manžel, dodává: „Potřebovala jsem poznávat pravdu postupně.“ Pokud vedeš biblické studium se zájemcem, jehož manželský partner pravdu přijímat nechce, pravidelně s ním mluv o tom, jak je možné různé situace řešit taktně. Mojžíš řekl: „Mé poučení bude kanout jako déšť, a má řeč se bude řinout jako rosa, jako jemné deště na trávu.“ (5. Mojž. 32:2) Několika kapkami pravdy v pravý čas se dosáhne lepšího výsledku než duchovním lijákem.

10.–12. (a) Jaká zásada vyplývá z rady, kterou apoštol Petr adresoval křesťankám? (b) Co jedné zájemkyni pomohlo, aby začala uplatňovat radu z 1. Petra 3:1, 2?

¹⁰ Křesťanským manželkám, které žijí v nábožensky rozdělené domácnosti, apoštol Petr pod inspirací radil: „Podřizujte [se] svým vlastním manželům, aby někteří, jestliže nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých manželek, protože jsou očitými svědky vašeho cudného chování spolu s hlubokou úctou.“ (1. Petra 3:1, 2) Jestliže nevěřící manžel vidí, že se mu manželka podřizuje a dává najevo hlubokou úctu, i když s ní jedná drsně, může to vést k tomu, že časem přijme pravdu. Podobně i věřící manžel by se měl chovat v souladu s biblickými zásadami a být milující hlavou rodiny, i když mu jeho nevěřící manželka odporuje. (1. Petra 3:7–9)

¹¹ Mnozí křesťané mohou potvrdit, že Petrova rada je opravdu praktická. Patří k nim například Selma. Když začala studovat Bibli se svědky Jehovovými, její manžel Steve z toho nebyl vůbec nadšený. Říká: „Zlobil jsem se, žárlil jsem a bál jsem se, co bude dál.“ Selma dodává: „Už předtím než jsem poznala pravdu, jsem kolem Steva musela chodit po špičkách, protože je výbušný. A když jsem začala studovat Bibli, tento rys jeho povahy ještě zesílil.“ Co v té situaci pomohlo?

¹² Selma vypráví: „Jednou se stalo, že v den, kdy jsem měla mít biblické studium, jsem na to vůbec neměla náladu. Večer předtím jsem se totiž snažila Stevovi něco vysvětlit a on mě udeřil. Byla jsem smutná a litovala jsem se. Když jsem sestře pověděla, co se stalo a jak se cítím, poprosila mě, abych přečetla 1. Korinťanům 13:4–7. Udělala jsem to a řekla jí, že takhle se ke mně Steve nechová. Ona mi ale ukázala, že bych se na to měla dívat jinak. Zeptala se: ‚Projevuješ takovými způsoby lásku svému manželovi?‘ Odpověděla jsem: ‚Ne, protože s ním není k vydržení.‘ Sestra se mě laskavě zeptala: ‚Selmo, kdo se snaží být křesťanem? Ty, nebo Steve?‘ V tu chvíli jsem si uvědomila, že svůj postoj musím změnit. V modlitbách jsem Jehovu prosila, aby mi pomohl jednat se Stevem láskyplněji. Pomalu se všechno začalo zlepšovat.“ Po 17 letech Steve přijal pravdu.

JAK MOHOU POMÁHAT DRUZÍ

13., 14. Jak těm, kdo žijí v nábožensky rozdělené domácnosti, mohou pomáhat spoluvěřící?

¹³ Podobně jako kapky deště, které zavlažují půdu a pomáhají rostlinám rašit, mnozí bratři a sestry ve sboru přispívají k tomu, aby křesťané z rozdělených domácností byli šťastní. Elvina, která žije v Brazílii, říká: „Láska spoluvěřících mi pomohla, abych se pevně držela pravdy.“

¹⁴ Laskavost a zájem členů sboru mohou velmi zapůsobit i na srdce nevěřících příbuzných. Jeden bratr z Nigérie, který přijal pravdu o 13 let později než jeho manželka, vypráví: „Jel jsem v autě s jedním svědkem a cestou jsme měli poruchu. V blízké vesnici našel své spoluvěřící a oni nás ochotně nechali u sebe přespat. Starali se o nás, jako bychom se s nimi znali od malička. Uvědomil jsem si, že takhle vypadá ta křesťanská láska, o které moje manželka vždycky vypráví.“ Jedna sestra z Anglie, která se dala pokřtít 18 let po svém manželovi, říká: „Svědkové nás oba zvali na jídlo. Vždycky jsem cítila, že mě rádi vidí.“ Jeden manžel z téže země, který se také později stal svědkem, vzpomíná: „Bratři a sestry nás navštěvovali nebo nás zvali k sobě. Všiml jsem si, že mají o druhé zájem a jsou rádi, když pro ně mohou něco udělat. To se projevilo zvláště tehdy, když jsem byl v nemocnici. Mnozí z nich za mnou přišli.“ Mohl bys i ty nějakým způsobem projevovat zájem o nevěřící příbuzné svých bratrů a sester?

15., 16. Co může křesťanovi pomáhat, aby neztratil radost, když nevěřící členové rodiny pravdu nepřijímají?

¹⁵ Ne všichni nevěřící manželští partneři, děti, rodiče či jiní příbuzní však pravdu nakonec přijmou a nic na tom nezmění ani roky příkladného jednání a taktního vydávání svědectví. Někteří zůstanou lhostejní nebo se stanou zatvrzelými odpůrci. (Mat. 10:35–37) Nicméně to, že křesťan projevuje bohulibé vlastnosti, může vést k velmi dobrým výsledkům. Jeden manžel, který byl dříve nevěřící, říká: „Když křesťan projevuje nádherné vlastnosti, nikdy nevíte, co se v mysli a srdci nevěřícího začne dít. Nemyslete si tedy, že se váš partner nemůže změnit.“

¹⁶ To, že někdo z rodiny pravdu nepřijímá, však křesťana nemusí připravovat o radost. Jedna sestra se marně snaží přivést svého manžela k pravdě už 21 let. Říká: „Radost jsem neztratila díky tomu, že v první řadě mi záleží na tom, abych se líbila Jehovovi, zůstala mu věrná a posilovala své duchovní smýšlení. Křesťanské činnosti, jako je osobní studium, účast na shromáždění, kazatelská služba a pomoc spoluvěřícím, mě přibližují k Jehovovi a je to způsob, jak střežím své srdce.“ (Přísl. 4:23)

NEVZDÁVEJ SE!

17., 18. Co křesťanovi pomůže nevzdat se, i když žije v nábožensky rozdělené domácnosti?

¹⁷ Pokud žiješ v nábožensky rozdělené domácnosti, nevzdávej se. Pamatuj na to, že „Jehova svůj lid neopustí kvůli svému velkému jménu“. (1. Sam. 12:22) Když se ho budeš pevně držet, bude stále s tebou. (Přečti 2. Paralipomenon 15:2.) Měj proto „největší potěšení v Jehovovi“ a „uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho“. (Žalm 37:4, 5) Vytrvávej v modlitbě a měj pevnou víru v to, že náš milující nebeský Otec ti pomůže obstát v jakékoli zkoušce. (Řím. 12:12)

¹⁸ Pros Jehovu, aby ti svým svatým duchem pomáhal přispívat k pokoji v rodině. (Hebr. 12:14) Díky tomu se ti bude dařit vytvářet příjemnou atmosféru, která na srdce nevěřících příbuzných může časem zapůsobit. Jestliže všechno děláš k Boží slávě, budeš mít radost a budeš cítit pokoj srdce a mysli. (1. Kor. 10:31) V tvém úsilí ti může pomáhat vědomí, že tvoji bratři a sestry tě s láskou podporují.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 28]

Když chceš druhému vysvětlit svůj biblický názor, zvol si k tomu vhodnou příležitost

[Obrázek na straně 29]

Zajímej se o nevěřící členy rodiny svých spoluvěřících