Projevovat ducha „vzájemné pomoci“
1 Bible ukazuje, že zvěstovatelé již odedávna rádi spolupracovali, když šlo o řešení zvláštních úkolů. Když Ježíš vyslal před sebou 70 učedníků do měst a vesnic, měli pracovat po dvou. (Luk. 10:1) Pavel vzal s sebou Timotea na svoji misionářskou cestu. (Sk. 16:1–3) Šalomoun uznal, že je důležité mít druha, když napsal: „Lépe je dvěma než jednomu, protože mají dobrou odměnu za svou tvrdou práci.“ (Kaz. 4:9) To však nijak neznamená, že by zvěstovatel nemohl kázat sám. Má to jen znázornit užitek ze spolupráce a jak můžeme pomáhat jeden druhému. Jak můžeme projevovat tohoto ducha ve svém sboru?
KAŽDÝ MÁ SVŮJ PODÍL
2 Váháš použít pomoc druhých? Skutečně máš názor, že bys nemohl mít užitek ze spolupráce, protože již dlouho znáš Boží slovo a kážeš ho? Přemýšlej o Apollovi. Bible ho popisuje jako „muže, který byl značně zběhlý v Písmu“. Ale Akvila a Priscilla ho „vzali k sobě a přesněji mu objasnili Boží cestu“. Apollo se neostýchal a přijal tuto dodatečnou pomoc. Neodmítl ji s tím, že již svobodně mluvil v synagóze a že nepotřebuje žádnou další pomoc. Místo toho nabídnutou pomoc přijal. Když šel později do Achaje, „pomohl těm, kteří z Boží nezasloužené laskavosti uvěřili“. I když se tato zpráva přímo neodvolává na kazatelskou službu, zřejmě projevoval ducha ‚vzájemné pomoci‘, jejž bychom my měli napodobovat. — Sk. 18:24–28.
3 Někteří bratři a sestry mají velké úspěchy. Proč bychom se od nich neučili a neuplatňovali jejich osvědčené metody? Duch, který je vyjádřen ve Svatém písmu, je popsán následovně: „Podle toho, jaký dar každý obdržel, používejte jej tak, že si navzájem sloužíte jako znamenití správci Boží nezasloužené laskavosti, která je vyjádřena rozmanitými způsoby.“ (1. Petra 4:10) Zvěstovatelé s rozmanitými dary by měli spolupracovat ve službě a vzájemně se učit.
4 Všichni nemají stejné zkušenosti a stejné schopnosti, a proto bychom měli využívat dary, které mají druzí v různých odvětvích služby. (1. Kor. 12:29, 30) Zvěstovatelé, kteří mají užitek z této lásky, pomoci a vynikajících skutků, zažijí mnoho radosti. — Žid. 10:24.