Vychovávat děti na cestě života
1 Poslouchat Boží požadavky vede k životu, naproti tomu neposlouchat Boží zákon vede ke zklamání a ke smrti. Toto jednoduché, ale mocné poučení nám bylo předáno zkušeností Adama a Evy. Kdyby bývali stále poslouchali, mohli žít věčně; vybrali si však cestu neposlušnosti a museli zemřít. Všichni křesťanští rodiče by si měli klást otázky: Co učím své děti? Učí se, jakou odměnu s sebou přináší poslušnost a jaké následky má neposlušnost? Učí se milovat Jehovu z celého srdce? Co se učí z mého vlastního příkladu?
UKÁZŇOVÁNÍ MUSÍ BÝT DŮSLEDNÉ
2 Rodiče, máte-li naučit své děti poslušnosti, pak jim musíte klást rozumná, ale jasná pravidla chování. Ukazujte jim svým vlastním příkladem, jak mají tato pravidla poslouchat. Varujte je, že porušování pravidel vede k jistému trestu. Bez váhání dodržujte své slovo, nebuďte však malicherní, nekřičte a buďte důslední. (Ef. 6:4) Oba rodiče musí být jednotní vzhledem k takovým pravidlům chování a ke kázni. Jestliže je důsledně uplatňují, budou je děti respektovat. Ukázňují-li rodiče láskyplně své děti, potom jim vštípí, že úmyslně špatné jednání má za následek trest. Naučí je také, že poslušnost přináší radost v podobě chvály a odměny. (Ef. 6:1–3; Žid. 11:6) Jestliže se děti již v raném věku naučí, že v každém případě budou „sklízet to, co zasejí“, budou uchráněny před mnoho zklamáními a před případnou smrtí. — Gal. 6:7; Přísl. 23:13, 14.
3 V poslušnosti je obsaženo naslouchání. Učíte své děti naslouchat? Vyžadujete od nich, aby navštěvovaly shromáždění? Očekáváte, že tam budou dávat pozor? Někteří rodiče poučují své děti doma. Pravidelně si vyhrazují čas na společné čtení s dětmi. Přitom od dětí vyžadují, aby klidně seděly a dávaly pozor. Budou-li to dělat trpělivě, rozvine se časem u dětí schopnost naslouchat a soustředit se na mluvené slovo, a děti se během shromáždění tak snadno nerozptýlí. Rodiče musí dávat dobrý příklad a rovněž se nesmějí snadno rozptylovat a při každém sebemenším neklidu na shromáždění se nesmějí rozhlížet. Mladí mají ze shromáždění větší radost, jestliže jsou připraveni, aby se na něm mohli podílet. Odpovídá-li mladý na jednu nebo více otázek vlastními slovy, bude nepochybně pozornější a spokojenější. Děti, které vyhledávají uvedené texty, udrží svou pozornost a jsou tak dobře poučovány.
4 Někdy jsou děti po první hodině shromáždění poněkud neklidné. Začnou se možná otáčet nebo obracet na sebe pozornost druhých. Některé s sebou nosí hračky nebo něco jiného pro osobní zabavení; to však může rozptylovat druhé. Nesmíme zapomínat, že v Izraeli bylo přikázáno, aby se i „děti“ shromažďovaly a naslouchaly a učily se. (5. Mojž. 31:12) Mnohdy si děti navykly jít během shromáždění několikrát na záchod, což může značně rušit druhé. Tytéž děti si však umějí několik hodin hrát a podobný problém nemají. Trvají-li rodiče na tom, aby jejich děti šly na záchod před začátkem shromáždění, nebudou mít děti obvykle žádnou skutečnou potřebu, aby o chvíli později rušily shromáždění.
STANOVIT DĚTEM TEOKRATICKÉ CÍLE
5 Vychovávat děti na cestě života také znamená brát je již od nejranějšího věku s sebou do služby a vést je k větším přednostem služby. Pomáhejte jim, aby pochopily, jak mohou být jako Jeremiáš, Ezechiel, Izaiáš a druzí, kteří věnovali celý život službě Jehovovi. Ukažte jim, jaké příležitosti mají před sebou ve službě Božímu království. Vštěpujte do jejich myslí obětavý příklad, který dal Ježíš Kristus. Povzbuzujte je, aby se pravidelně a z celého srdce modlily k Jehovovi. Především jim svým vlastním příkladem ukazujte, jakou radost mohou získat ze služby Bohu, která se koná celým srdcem. Když potom vaše děti vyjádří přání oddat se Jehovovi a symbolizovat svoji oddanost křtem ve vodě, budete mít velkou radost, protože jste jim pomáhali, aby toto rozhodnutí učinily.