Sloužit společně v jednotě
1 Moudrý Šalomoun napsal: „Dva jsou lepší než jeden, protože mají dobrou odměnu za svou tvrdou práci. Vždyť kdyby snad jeden z nich upadl, druhý může svého společníka povzbudit.“ (Kaz. 4:9, 10) Z tohoto textu vyplývá, jak je nutné sloužit v jednotě a jednomyslně usilovat o to, abychom všichni spolu vycházeli.
2 Ve více než 200 zemích a ostrovech jsou svědkové Jehovovi známí tím, že jednotně spolupracují v tom, že káží poselství o království, vyučují a starají se jeden o druhého. Jedny brazilské noviny psaly o svědcích Jehovových: „I když je mnoho náboženství, které propagují své nauky ve všech částech Země, na celém světě není ani jediné, které by projevovalo stejnou lásku a jednotu, jako organizace svědků Jehovových.“
3 Abychom zachovali tuto jednotu, každý z nás se musí pilně snažit, aby stále přinášel ovoce ducha a v každodenním životě se dal vést Božím slovem. Jak můžeme ukazovat na svých shromážděních, v kazatelské službě a při jiných příležitostech, že sledujeme tento cíl, totiž sloužit v jednotě? Především musíme dávat pozor na to, abychom si o sobě nemysleli příliš mnoho. Pavel se o tom zmínil ve svém dopise sboru v Římě. (Řím. 12:3) Ve své nedokonalosti máme sklon domnívat se, že jen to, co si myslíme nebo činíme, je správné. To vede k nesvornosti.
4 Členové Jehovova lidu mají různé schopnosti a vlohy. Někteří jsou v určité oblasti lepší než druzí. Nikdo z těch, kteří mají nějaký zvláštní dar, však nemá důvod, aby byl pyšný nebo povýšený. Spíše by měl být pokorný a měl by tudíž používat své nadání nebo schopnost ve prospěch co možná největšího okruhu lidí. (1. Kor. 4:7) Ve svém dopise Římanům psal Pavel o různých darech a schopnostech a ukázal, že všechny druhy schopností by měly být použity ve prospěch druhých, a v bratrské lásce by všichni měli mít k sobě navzájem něžnou náklonnost. Také napsal: „Ujímejte se vedení v projevech vzájemné úcty.“ — Řím. 12:6–10.
5 Co to všechno znamená pro nás jako jednotlivé křesťany ve sboru, s nímž jsme spojeni? Jednoduše to znamená, že bychom se měli milovat bez ohledu na různé schopnosti. To, co napsaly brazilské noviny o naší lásce a jednotě, se týká každého z nás, protože všichni vynakládáme úsilí, abychom společně sloužili bok po boku. Nesoutěžíme vzájemně, ale společně podporujeme čisté uctívání. Čas od času mohou vzniknout rozpory. Jestliže se to stane, měli bychom je rychle odstranit v duchu Kolossenským 3:14, 15 na základě společného rozhovoru, abychom zachovali jednotu. Bratři, kteří jsou v jednom sboru nebo se mohou vzájemně navštěvovat, by měli v duchu lásky společně hovořit a ne trvat na dopisování, jak je to běžné ve světě.
6 Jako Jehovův lid máme vhodné vedení. V Božím slově a v mnoha publikacích Společnosti nacházíme potřebnou pomoc, abychom mohli sloužit a chodit v jednotě. Každý by měl to, co se naučí od Jehovy prostřednictvím jeho organizace, uplatňovat v denním životě. Vzájemně se povzbuzujme budujícími rozhovory. Dávejme pozor na své chování a snažme se svým bratrům a sestrám dávat vynikající příklad. Musíme konat podivuhodné, důležité dílo, totiž zvěstovat dobré poselství o království po celé zemi na svědectví. Protože „dva jsou lepší než jeden“, můžeme zvát druhé, aby nás doprovázeli při kázání poselství o království. Nezapomínejme také pravidelně navštěvovat shromáždění. Tím, že všichni činíme tyto věci, se nám podaří chodit v jednotě a vyhnout se duchu nesvornosti, který naplňuje starý svět pod panstvím hlavního Božího nepřítele, satana ďábla. Budeme se také řídit radou z Římanům 12:21: „Nedej se přemoci zlem, ale neustále přemáhej zlo dobrem.“ Kéž jako organizace pilných Jehovových pracovníků dále prožíváme splnění slov v Žalmu 133:1: „Hle, jak je dobré a jak příjemné, přebývají-li bratři spolu v jednotě!“