Předkládat Jehovovi oběť chvály
1 Co můžeme předložit svému velkému stvořiteli? Ve starém Izraeli předkládali Jehovovi různé oběti nebo obětní dary. Společnou obětí obnovovali pokoj s Jehovou. Obětí díkůvzdání projevovali své ocenění pro Jehovova opatření a pro jeho milující laskavost. Předkládali oběť za hřích, aby získali odpuštění za různé druhy hříchů, zatím co oběť za vinu byla nutná k tomu, aby vymazala určité hříchy, jimiž se někdo provinil. Důvod pro oběť a osobní okolnosti rozhodovaly o tom, co člověk obětoval. Zvířecí oběť mohla být býk nebo ovce či koza nebo holub či hrdlička. Kromě toho dávali obilnou oběť z jemné mouky nebo koláče a také tekutou oběť. Všechny tyto obětní dary zdůrazňovaly, jak je důležitý dobrý vztah k Jehovovi.
2 Upřímný vztah k Jehovovi je důležitý i dnes, ale naše oběti jsou jiné, protože již nejsme pod smlouvou Zákona. Jako křesťané bychom měli „obětovat Bohu oběť chvály, to jest ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu“. (Žid. 13:15) Jsme vyzýváni, abychom „přinášeli duchovní oběti, přijatelné Bohu, skrze Ježíše Krista“. (1. Petra 2:5) A co naše osobní oběti chvály? Jsou Jehovovi přijatelné?
3 Každý z nás může Jehovovi předkládat určité oběti, které jsou Bohu přijatelné. Máme možná určité hmotné věci, které můžeme používat k podpoře zájmů království. (Mar. 12:41–44) Bez ohledu na to, zda máme v hmotném ohledu hodně či málo, každý z nás má čas a určitou míru síly. Také máme poznání pravdy a projevujeme pro ně ocenění. Nepodněcuje nás naše srdce, abychom roznášeli dobré poselství druhým? Naše úsilí v tomto ohledu se může Bohu líbit, ať jsme již ve službě království mnoho let, nebo jsme se této služby ujali teprve před krátkou dobou. (Mat. 20:1–16) Jehova ví, co můžeme dělat, a líbí se mu, jestliže kážeme druhým dobré poselství podle svých možností. — Jan 15:5.
ROZŠIŘOVAT SVOU SLUŽBU
4 Křesťan dělá ve službě pokroky, jestliže se chápe příležitostí, které se mu nabízejí. Vedeš pravidelné biblické studium se svou rodinou? Takové studium je nutná pomoc pro tvé děti, která jim zakládá cestu k věčnému životu. Omezuje se tvá kazatelská služba pouze na rodinné studium nebo také myslíš na druhé, kteří milují spravedlnost? Mohl bys jim pomáhat, kdybys měl ještě větší podíl na kazatelské službě? (Řím. 10:14, 15) Zažiješ mnoho radosti, jestliže rozšíříš svou službu a budeš přinášet druhým dobré poselství. Každý z nás by se měl snažit rozšířit svou službu, protože víme, že tak můžeme získat lepší výsledky. Jsi přesvědčen o tom, že tvoje současná činnost představuje službu z celého srdce? Činíš-li naopak opatření pro službu, plánuješ jenom jednu hodinu, i když okolnosti vlastně dovolují, abys dělal víc? (Gal. 6:9,10) Jak často však slyšíme, že zvěstovatelé zjišťují zájem lidí právě tehdy, když se rozhodnou, že zůstanou ve službě o něco déle, než původně plánovali.
SPOLUPRACOVAT S DRUHÝMI
5 Naše oběti chvály nezahrnují jen nás, ale i ty, jimž chceme pomáhat. Někteří zájemci, kteří si váží pravdy a pravidelně navštěvují shromáždění, se ještě neujali služby. Jestliže víš, že splňují požadavky pro účast na službě, povzbuď je, aby šli s tebou do služby. Snad můžeš také pomáhat některým novým, aby se zlepšovaly jejich schopnosti v různých odvětvích služby. Pavel vyjádřil své přání Kolosanům: „Abyste chodili hodni Jehovy. Tím se mu budete plně líbit, když budete přinášet ovoce v každém dobrém díle a porostete v přesném poznání Boha.“ (Kol. 1:10) Tak se tito noví mohou s tebou a s tvou rodinou podílet na tom, aby předkládali Jehovovi oběť chvály. — Řím. 12:1.