Máš horlivost evangelisty?
1 Co je duch horlivého evangelisty? Můžeme ho definovat jako kladný postoj k našemu úkolu kázat a činit učedníky, plnou zaujatost pro skutky lásky a zájmu o lidi, obětavost, nebo jako velkou radost z napodobování Pána či větší zalíbení v duchovních než v hmotných věcech.
2 Jehovův lid jako celek dnes jistě projevuje tohoto ducha. I při krutém pronásledování a jiných protivenstvích se radostně podílí na zvěstování dobrého poselství o Božím království.
3 Žijeme nyní velice hluboko v čase konce, a proto úzkostlivé životní starosti a tlaky každodenního života si vybírají svou daň a možná oslabují naši horlivost a nadšení pro duchovní záležitosti. Každý by si měl položit otázku: ‚Mám ducha horlivého evangelisty? Dovoluji současnému světu, aby mě o něj olupoval? Jsem horlivý pro pravdu a toužím vyprávět druhým o Božím království? Podporuji ducha horlivého evangelisty ve sboru a povzbuzuji druhé, aby ještě plněji konali Boží vůli? Jak mohu překonávat záporný nebo lhostejný postoj?‘
JAK MŮŽEME ROZVÍJET DUCHA HORLIVÉHO EVANGELISTY?
4 Duch horlivého evangelisty je v podstatě stav srdce, který můžeme rozvíjet. Své srdce naplňujeme tím, co čteme a čemu nasloucháme, a proto hraje osobní biblické studium důležitou úlohu při rozvíjení tohoto ducha horlivého evangelisty. Pavel vybízel Timotea: „Uvažuj o tom . . . , aby tvůj pokrok byl zjevný všem . . . Zůstaň u těch věcí, neboť takovým jednáním zachráníš jak sebe, tak ty, kteří ti naslouchají.“ (1. Tim. 4:15, 16) Musíme tedy nezbytně rozjímat o duchovních věcech, abychom je tak ukládali do svého srdce, sídla našich pohnutek. Tak se v nás bude rozvíjet touha konat Boží vůli. Prohloubí se i naše ocenění a budeme hledat možnosti, jak rozšířit svou službu.
5 To, o čem mluvíme, může naše bratry srážet nebo budovat. (Ef. 4:29) Vyprávíme-li zkušenosti z kazatelské služby nebo hovoříme o myšlenkách, jež jsme se dověděli na shromážděních nebo při osobním studiu, sdělujeme kladné a povzbudivé myšlenky. Vyhlížíme při svých denních povinnostech po možnosti vydat lidem krátké příležitostné svědectví? Jestliže ano, pak chodíme ve stopách našeho příkladu, Ježíše. — Jan 4:7–10.
6 Roste-li naše láska k bližnímu, pomůže nám rozvíjet ducha horlivého evangelisty. (Mat. 22:39) Když byl Ježíš na zemi, projevoval tento druh lásky. Měl s lidmi soucit a snažil se dělat co nejvíce, aby jim pomohl, i když to vyžadovalo značné osobní oběti. (Mat. 9:36; Řím. 5:6) Budeme-li projevovat postoj podobný Kristovu postoji, budeme podněcováni soucitem a budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom svým bližním duchovně pomohli, i když nás někteří odmítají. — Srovnej Matouše 23:37.
KLADNÉ ÚČINKY
7 Duch horlivého evangelisty, jejž ve svém životě projevíme, nám přinese mnoho požehnání a užitku. Když zvětšujeme svou kazatelskou službu, stáváme se účinnějšími učiteli a prožíváme větší radost. Jestliže ve sboru vzroste duch horlivé evangelizace, bratři budou vřelejší a budou mít lepší duchovní smýšlení. Jeden starší vyprávěl o tom, jaký dobrý vliv měl duch horlivé evangelizace na jeho sbor: „Jaký je to obrovský rozdíl! Celý sbor se dostal do tempa. Všichni se snaží stále více se účastnit Jehovovy služby.“