Používáš to, co máš?

¹ Ježíš Kristus vedl své učedníky v tom, co se týkalo pravého uctívání. Když Lukáš podává zprávu o Ježíšově rozmluvě se dvěma jeho učedníky, vypráví o tom, že Ježíš „jim vykládal věci, které se na něj v celém Písmu vztahovaly“. (Luk. 24:27, 32, 45) Učedníci byli jeho poučením jistě velice osvěženi a posíleni. Časem je však Ježíš musel opustit. Jak budou chápat Boží psané Slovo bez něho? Budou vědět, jak je mají uplatňovat ve svém životě?

² Ježíš nenechal své učedníky bez pomoci a neponechal je jejich vlastnímu nedokonalému úsudku. Brzy si uvědomili, že Ježíš v době, kdy s nimi byl na zemi, jim poskytoval hodně informací, které mohli účinně využít v mnoha různých záležitostech. Byli schopni rozlišovat, co mají dělat, protože si ‚připomínali všechno, co jim říkal‘. (Luk. 24:8; Jan 14:26) Časem byly mnohé Ježíšovy výroky zaznamenány v Božím slově k našemu užitku.

³ Když začal působit křesťanský sbor, ti, kteří se ujímali vedení, připomínali bratrům to, co je Ježíš předem učil. Petr napsal ve svém druhém dopisu: „Probouzím vaši schopnost jasně přemýšlet připomínkou, abyste si pamatovali výroky, které dříve mluvili svatí proroci, a přikázání Pána a zachránce skrze vaše apoštoly.“ (2. Petra 3:1, 2) Ve většině případů tedy bylo prostě používáno vše, co již bylo předáno dříve, i když se uvažovalo o velice důležitých záležitostech. — Sk. 15:12–21.

⁴ Toto poučení nikdy nepřestalo platit ani nezastaralo. Jehova postupně v průběhu let dával lidu jasnější porozumění o své vůli. (Přísl. 4:18) Organizace jasně vyjádřila a podrobně doložila změny v porozumění. Základní zásady však zůstaly stejné. Proto je například Ježíšovo Kázání na hoře stejně praktické nyní, jako když je on pronesl před téměř dvěma tisíci lety. Nepotřebujeme nové zjevení pravdy, jestliže to, co potřebujeme, jsme již dříve dostali.

USPOKOJOVÁNÍ DNEŠNÍCH DUCHOVNÍCH POTŘEB

⁵ Novodobý křesťanský sbor přicházel od roku 1870 postupně k jasnějšímu porozumění Jehovova slova. Po léta vyvstávala řada různých otázek, jež vyžadovaly přesně vymezené odpovědi. „Věrný a rozvážný otrok“ poskytoval takový „pokrm v pravý čas“. (Mat. 24:45) Otázky byly jedna po druhé důkladně zkoumány ve světle biblické pravdy a Jehovův lid dostal zvláštní vedení. Všechny tyto informace se k nám dostaly prostřednictvím publikací teokratické organizace, a to zejména časopisu „Strážná věž“.

⁶ Když se znovu díváme, co bylo během let vydáno, je zřejmé, že publikace Společnosti poskytly vedení již prakticky ve všech biblických námětech, na něž si vzpomeneme. Nauky byly důkladně rozebrány. Byly jasně definovány zásady týkající se chování křesťanů. A byly pečlivě vymezeny požadavky na dovršení velkého kazatelského díla. Z toho vyplynulo, že bylo shromážděno k našemu užitku bohatství biblických informací. Například zásobárnou poučení jsou ročníky časopisů „Strážná věž“. Jestliže máme ročníky „Strážné věže“ 1970–1988, máme vlastně devatenáctisvazkovou encyklopedii, jež je plná životně důležitého biblického poznání a rovněž informací pro nezměrné množství lidí v kazatelské službě. V „Otázkách čtenářů“ byla zkoumána řada dotazů. Můžeme těžko uvést námět, který by nebyl nějakým způsobem probírán v některé z publikací. Potřebujeme-li tedy podrobnější vedení, obvykle je velice prosté si připomenout, co vzbudilo naši pozornost v minulosti.

⁷ Přesto by mohlo být vyhledávání zvláštní informace, kterou ihned potřebujeme, obrovským úkolem, kdybychom museli spoléhat jen na vlastní paměť. Je radostné, že organizace každoročně opatřuje seznam biblických textů vysvětlených ve „Strážné věži“ a odpovídající věcný přehled. Naučil ses používat tyto rejstříky, abys mohl vyhledat potřebnou informaci? Používáš to, co máš? V různých jazycích jsou také pravidelně vydávány různé rejstříky a některé publikace mají vlastní rejstřík.

BUĎ ČINITELEM SKUTKU, A NE ZAPOMNĚTLIVÝM POSLUCHAČEM

⁸ Organizace nám prostřednictvím svých nových publikací pomáhá porozumět Jehovově vůli. Měli bychom být činiteli skutků a uplatňovat to, co jsme se naučili, a ne pouze zapomnětlivými posluchači. (Jak. 1:25) Na to, nač jsme byli upozorněni, bychom se neměli dívat jako na poučení, které po chvilkovém uvážení odložíme a zapomeneme. Naopak měli bychom naslouchat proto, abychom si to připomněli, kdykoli to budeme v budoucnu potřebovat. Máme-li si to připomínat, „je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost“. — Hebr. 2:1.

⁹ Jak něčemu ‚věnovat víc než obvyklou pozornost‘, vysvětluje „Strážná věž“ 17, 1989 takto: 1. Musíme si vážit Jehovovy organizace a dávat to najevo svou spoluprací s ní a pravidelnou návštěvou shromáždění. 2. Musíme pilně studovat Boží slovo a publikace, jež poskytuje třída otroka. 3. Je nezbytné přemýšlet o tom, co jsme se naučili, abychom to mohli uplatňovat ve svém životě i k pomoci druhým.

¹⁰ Organizace nás plynule poučuje o tom, jak se máme vyrovnat s úkoly, před nimiž stojíme při výchově své rodiny, když se udržujeme v mravní čistotě a jednáme s druhými. Jak reaguješ na toto poučování? Díváš se na ně s oceněním, pečlivě si všeho všímáš, abys to osobně uplatnil? Nebo na ně pohlížíš prostě jako na něco, oč máš letmý, povrchní zájem? Ocenění by nás mělo přimět k tomu, abychom vstřebávali informace a uvažovali o nich proto, abychom si je později připomínali a plně je používali. — Iz. 48:17.

¹¹ Musíme dělat víc, než jen pouze číst to, co je nám poskytováno. Často může být čtení naprosto nepravidelné a povrchní. Měli bychom naopak studovat. Studium znamená zaměřovat systematicky svou mysl na nějaký námět, abychom si jej osvojili, pro budoucí použití; znamená to uvažovat o něčem jen proto, abychom podle toho mohli jednat. Náš vnitřní přístup k látce tudíž skutečně rozhoduje o tom, jak hluboce si ji vštípíme do mysli a uplatníme v denním životě. Při studiu bychom si měli neustále klást otázky: Jak to mohu uplatnit na sebe? Jak to mohu používat pro svůj další duchovní pokrok? Jak to mohu použít pro pomoc druhým? Jak bych to vysvětlil jiným?

ZLEPŠOVAT SE V KAZATELSKÉ SLUŽBĚ

¹² „Naše služba království“ pravidelně rozebírá potřeby a tendence v kazatelské službě a zdůrazňuje způsoby, jež nám pomohou dosáhnout účinnějších výsledků. Vzhledem k tomu, že vychází jednou za měsíc, máme sklon považovat její poučení za platné a závažné jen do příštího vydání? Jedním ze základních cílů služby je vždy dosáhnout srdce lidí poselstvím o království. Lidské zájmy, pocity a názory zůstávají v zásadě po léta tytéž. K podpoře zájmu se mohou účinně používat velice rozmanité metody. „Naše služba království“ nás prostě informuje o tom, co jiní úspěšně používají. Během doby bylo navrženo mnoho obměn, ale základní metoda zůstává stejná. V minulosti snad již byly předloženy některé současné podněty a mohou být v budoucnu opět použity.

¹³ Ocenění pro to, co nám Jehova opatřil, projevujme tak, že to hned používáme ve službě. Máme v hojné míře k dispozici nutnou duchovní potravu i směrnice pro službu. Musíme ‚o tom uvažovat, zabrat se do toho‘. (1. Tim. 4:15) To nám umožní připomenout si to, co potřebujeme, ve vhodnou dobu. Když si potřebujeme na něco vzpomenout, máme publikace, jež jsou určené pro osvěžení paměti. Nemůžeme stále očekávat něco nového; spíše bychom měli s vděčností děkovat za to, co máme, a plně to používat. Jestliže to děláme, projevujeme se jako zralí lidé, „kteří používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným“. — Hebr. 5:14.