Jako nositelé světla následujeme náš Vzor
1 Ježíš o sobě prohlásil: „Jsem světlo světa.“ Jeho učedníci se řídili jeho vzorem, a proto byli také ‚světlem světa‘. (Mat. 5:14) Ježíš, jakožto „světlo světa“, mohl říci, že každý jeho následovník bude vlastnit „světlo života“. (Jan 8:12) Jsme tedy nositeli duchovního světla a nikdy nesmíme připustit, aby bylo toto světlo něčím zahaleno.
2 Jehovova organizace nás školí, abychom roznášeli světlo účinným způsobem. Jestliže se budeme bedlivě držet rad, které dostáváme, budeme moci poskytnout světlo pravdy o Království nejrůznějším lidem. (1. Tim. 4:6) Být nositelem světla neznamená jen mluvit o pravdě při každé příležitosti. Znamená to také zachovat si znamenité křesťanské chování. Kristus, náš Vzor, se choval bezúhonně. Jakožto jeho následovníci musíme prokazovat, že křesťanství je naším každodenním způsobem života. (Ef. 5:9; Tit. 2:7, 8, 10) Naše ‚díla‘ musí být viditelná a znamenitá — pak budou totiž podněcovat lidi k tomu, aby ‚vzdali slávu‘ Bohu. (Mat. 5:16)
3 Jeden svědek se ve službě dům od domu setkal s neobvyklou prosbou. Majitel domu i jeho manželka byli velmi nemocní. Potřebovali však uložit nějaké peníze do banky. Požádali svědka, zda by to pro ně neudělal. Svědek souhlasil a dostal dva tisíce dolarů v hotovosti, aby je uložil v bance. Když se vrátil, zeptal se: „Jak to, že mi důvěřujete, když mě ani neznáte?“ Odpověděli: „Víme to, co ví každý — že svědkové Jehovovi jsou jediní lidé, kterým lze důvěřovat.“ Jak vděčni můžeme být, že poslušnost biblických mravních zásad vede k tomu, že si získáváme pověst, která přináší Bohu čest!
4 Jedna učitelka první třídy základní školy vysvětlovala třídě, proč jistá šestiletá žačka, dcerka svědků Jehovových, nemaluje s ostatními dětmi obrázky k svátku Všech svatých. Učitelka řekla, že je na tuto holčičku hrdá, protože měla odvahu být kvůli své víře jiná než ostatní děti. Podotkla, že když něčemu pevně věříme, měli bychom mít odvahu zastat se své víry. Toho večera učitelka přemýšlela o své vlastní víře a musela si přiznat, že sama takovou odvahu neprojevila. Příští den oznámila třídě, že už ji nebude zapojovat do žádných oslav svátků, protože s některými z těchto svátků sama nesouhlasí.
5 Jehovův lid s nadšením nechává své světlo svítit po celém světě. Vzorné chování dětí ve škole dělá dobrý dojem na spolužáky i na učitele. Dospělí svědkové, kteří se velmi pěkně chovají k sousedům, přispívají k tomu, že lidé mluví dobře o poselství o Království. Když za nejrůznějších okolností vydáváme neformální svědectví, přitahuje to upřímné lidi, kteří se chtějí dozvědět více. Svědectvím je i naše píle a poctivost ve světském zaměstnání. Ano, zájem o pravdu můžeme vyvolat v každém prostředí a při každé činnosti.
6 Když budeme mít stále před očima neposkvrněný život toho, kdo je naším Vzorem, budeme nadále zdokonalovat své dovednosti Kristových učedníků. Budeme-li napodobovat jeho vzor, bude naše světlo zcela jistě ‚zářit na všechny‘ lidi. (Mat. 5:15; 1. Petra 2:21)