Jakými lidmi byste měli být?
1 Blíží se doba, kdy bude muset celé lidstvo skládat účty. Bible tuto dobu nazývá „Jehovovým dnem“. Nad ničemnými lidmi bude vykonán božský rozsudek, zatímco pro spravedlivé přijde vysvobození. Každý, kdo bude naživu, bude volán k odpovědnosti za to, jak žil. Toto měl na mysli Petr, když položil zkoumavou otázku: „Jakými lidmi byste měli být?“ Zdůraznil jednak ‚svaté činy chování, skutky zbožné oddanosti a nutnost pevně chovat v mysli přítomnost Jehovova dne‘, a jednak skutečnost, že musíme být ‚neposkvrnění, bezvadní a v pokoji‘. (2. Petra 3:11–14)
2 Svaté činy chování a skutky zbožné oddanosti: Ke svatému chování patří příkladné skutky, z kterých je patrné, že máme úctu k biblickým zásadám. (Titovi 2:7, 8) Křesťan se musí vyvarovat světského chování, které je motivováno sobeckými žádostmi těla. (Řím. 13:11, 14)
3 „Zbožná oddanost“ je popsána jako „osobní příchylnost k Bohu pramenící ze srdce, které je plné hlubokého ocenění pro jeho přitažlivé vlastnosti“. Vynikající způsob, jak můžeme zbožnou oddanost projevit, je to, že budeme horliví ve službě. Náš podnět ke kázání nevychází z pouhého pocitu povinnosti; pramení z hluboké lásky k Jehovovi. (Mar. 12:29, 30) Právě proto, že nás motivuje tato láska, považujeme svou službu za účelné vyjádření své zbožné oddanosti. Naše oddanost musí být neměnná, a proto se také musíme stále účastnit kazatelské služby. Ta by měla být každý týden nedílnou součástí týdenního rozvrhu naší činnosti. (Hebr. 13:15)
4 Chováme-li ‚pevně v mysli‘ Jehovův den, znamená to, že na něj denně myslíme a že ho v mysli nikdy neodsouváme do pozadí jako něco nepodstatného. Znamená to, že ve svém osobním životě máme stále na prvním místě zájmy Království. (Mat. 6:33)
5 Neposkvrnění, bezvadní a v pokoji: Jsme součástí velkého zástupu a také jsme „vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi“. (Zjev. 7:14) Jestliže máme být „neposkvrnění“, musíme svůj čistý život zasvěcený Bohu střežit před znečištěním od světa. „Bezvadní“ se uchováme tak, že nedovolíme, aby nám bezbožné, hmotařské cíle znehodnotily křesťanskou osobnost. (Jak. 1:27; 1. Jana 2:15–17) Skutečnost, že žijeme „v pokoji“, se projeví tehdy, když se bude v našem jednání s druhými odrážet „Boží pokoj“. (Fil. 4:7; Řím. 12:18; 14:19)
6 Jestliže se úspěšně ubráníme světské nečistotě, nebudeme se nikdy „utvářet podle tohoto systému věcí“, který Jehova odsoudil. Naopak, svými znamenitými skutky pomůžeme druhým lidem, aby viděli rozdíl „mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil“. (Řím. 12:2; Mal. 3:18)
7 Většina z nás navštívila oblastní sjezd „Radostně chválíme Boha“. Občerstvující duchovní pokrm bezpochyby ještě více roznítil naši touhu projevovat zbožnou oddanost. Tuto touhu má také mnoho nových zájemců. Můžeme být pro ně požehnáním, když se budeme v srpnu podílet na kazatelské službě.
8 Když se svědomitě držíme „znamenitých skutků“, je velebeno Jehovovo jméno, je posilován sbor a mají z toho užitek ještě další lidé. (1. Petra 2:12) Kéž jsme stále takovými lidmi.