Vydávejme svědectví tam, kde jsou lidé
1 Apoštol Pavel si uvědomoval, jakou úlohu v jeho službě má Boží duch, a proto napsal: „Bůh působil vzrůst.“ Pavel také konstatoval: „Jsme . . . Boží spolupracovníci.“ (1. Kor. 3:5–9) Je to nádherná výsada. Jak můžeme dát veřejně najevo, že si toho, že jsme Boží spolupracovníci, vážíme? Tím, že oznámíme dobrou zprávu každému, s kým se setkáme dům od domu — tato forma služby zůstává základní metodou práce v našich obvodech — nebo kdekoli jinde.
2 Bylo nám nařízeno „činit učedníky z lidí“. (Mat. 28:19) Jestliže ve službě přicházíme do styku jen s malým počtem lidí, možná nás to zmáhá a máme pocit, že jsme toho moc neudělali. Radost nám naopak přináší, když zastihneme mnoho lidí a popovídáme si s nimi. To může být docela náročné, protože máme-li s lidmi mluvit, je třeba, abychom byli iniciativní — abychom šli tam, kde lidé jsou, a tak obratně využívali i doplňkových metod kazatelské práce.
3 Praktické příklady: Svědectví můžeme vydávat na tržištích, v parcích, na silničních odpočívadlech a na konečných stanicích dopravních prostředků. Jestliže jezdíš veřejnou dopravou, jsi připraven vydat po cestě svědectví? Dva svědkové, kteří jeli v plném autobuse na schůzku před službou, spolu mluvili o obrázku ráje z knihy Poznání a o Božích slibech do budoucnosti. A stalo se to, v co doufali: jeden mladý muž stojící poblíž naslouchal, a to, co slyšel, ho zaujalo. Než z autobusu vystoupil, přijal knihu a požádal, aby ho doma někdo navštívil.
4 Mnozí zvěstovatelé nacházejí radost při neformálním vydávání svědectví. Jedna sestra šla odpoledne do místního nákupního střediska a oslovovala lidi, kteří už měli nakoupeno a vypadali, že nespěchají. Rozšířila všechnu literaturu, kterou měla v tašce. Jeden muž, který čekal v autě, od ní rád přijal časopisy. Už dříve chodil na shromáždění, a díky tomuto rozhovoru znovu získal zájem.
5 Vzývat Jehovovo jméno je výsada. Svou horlivostí v kazatelské službě ukazujeme, že neopomíjíme účel Boží nezasloužené laskavosti. „Nyní je zvlášť přijatelný čas“ pomáhat druhým lidem, a tak choďme tam, kde jsou lidé, a vydávejme jim svědectví o „dni záchrany“. (2. Kor. 6:1, 2)