Napodobujte Jehovovu nestrannost
1 Jehova má o lidi zájem. Nestranně přijímá každého, kdo jedná podle jeho vůle. (Sk. 10:34, 35) Také Ježíš, když kázal lidem, byl nestranný. (Luk. 20:21) Je zapotřebí, abychom jejich příklad napodobovali stejně jako Pavel, který napsal: „Nade všemi je týž Pán, bohatý ke všem, kdo ho vzývají.“ (Řím. 10:12)
2 Tím, že oznamujeme dobrou zprávu o Božím Království všem lidem, které potkáme, přinášíme slávu Bohu. Musíme se i nadále o toto nádherné poselství dělit s ostatními lidmi, bez ohledu na jejich rasu, vzdělání a společenské nebo ekonomické postavení. (Řím. 10:11–13) To znamená kázat těm, kdo budou naslouchat — ať jsou to muži, ženy, mladí nebo letití. Je zapotřebí jít ke každým dveřím, aby všichni lidé v obvodu měli možnost dozvědět se pravdu.
3 Projevujte zájem o každého: Naším cílem je zastihnout pokud možno každého. To mají na mysli i někteří zvěstovatelé, když s úspěchem vydávají svědectví lidem v ordinacích, nemocnicích a pečovatelských domech, na úřadech sociální péče nebo v léčebných střediscích. Jiní zvěstovatelé vydávají svědectví také majitelům pohřebních ústavů, ředitelům škol, studijním poradcům a soudcům. Když mluvíme s úředníky, je vhodné vyjádřit jim ocenění za užitečné služby, které poskytují veřejnosti. Buďte uctiví a vyberte aktuální články, které se vztahují zejména k jejich práci a k problémům, jež jsou s ní spojeny.
4 Jedné sestře se například podařilo mluvit s jistým soudcem přímo v jeho kanceláři. Ten po živém rozhovoru upřímně poznamenal: „Víte, co se mi na svědcích Jehovových líbí? Mají pevné zásady, z nichž neustoupí.“ Tomuto vlivnému člověku tak bylo vydáno znamenité svědectví.
5 Nemůžeme číst v srdci lidí. Tím, že mluvíme s každým koho potkáme, však dáváme najevo svou víru v to, že Bůh je schopen naše dílo řídit. Navíc lidé dostávají možnost vyslechnout si poselství naděje a příznivě na něj reagovat. (1. Tim. 2:3, 4) Využívejme tedy moudře svůj čas a snažme se napodobovat Jehovovu nestrannost tím, že s dobrou zprávou zastihneme pokud možno každého. (Řím. 2:11; Ef. 5:1, 2)