Skupinové vydávání svědectví přináší radost
1 Než Ježíš vyslal 70 učedníků, aby kázali, dal jim pokyny ohledně toho, co mají říkat, rozdělil je do dvojic a přidělil jim obvod, který měli propracovat. To přispělo k tomu, že měli ze služby radost. (Luk. 10:1–17) Také dnes jsou opatření pro skupinové vydávání svědectví přínosem — Boží služebníci jsou díky nim připraveni, zorganizováni a povzbuzeni do kazatelské služby.
2 Starší poskytují vedení: Úloha starších je velmi důležitá. Tito bratři totiž pomáhají druhým, aby se na kazatelské službě pravidelně podíleli. Dozorce služby se stará o to, aby byla učiněna vhodná opatření pro kazatelskou službu v průběhu týdne a také o víkendu. Každý dozorce studia knihy je zodpovědný za organizování služby v rámci své skupiny. Vhodné jsou například schůzky před službou, které se konají před sborovým studiem knihy nebo v jiný den. Na celosborových schůzkách před svědeckou službou, které se konají po studiu Strážné věže či v jinou vhodnou dobu o víkendu, by měli jednotliví dozorci sborového studia knihy účinně podpořit bratra, který je pověřen vedením schůzky, a to tím, že se postarají zejména o členy své skupiny.
3 „Slušně a uspořádaně“: Ten, kdo schůzku před službou vede, by měl začít včas a schůzka by neměla trvat déle než 10 až 15 minut. Podle počtu přítomných a dalších okolností zváží, zda se bude pracovat v jednom nebo ve více dílčích obvodech. Bývá praktické, když ještě před závěrečnou modlitbou rozdělí zvěstovatele do skupin pro jednotlivé obvody nebo jejich části (pokud se o to nepostarají dozorci studia knihy, jak je uvedeno výše). Pověřený bratr potom po modlitbě rozdělí skupinu do dvojic, kterým přidělí konkrétní domy či ulice v dílčím obvodu. Přidělení může provést při cestě do obvodu. To přispěje k hladkému průběhu práce celé skupiny. Je to také v souladu s Pavlovou radou: „Ať se všechno děje slušně a uspořádaně.“ (1. Kor. 14:40) Všichni, kdo se těchto schůzek účastní, by měli přispět k jejich zdárnému průběhu tím, že přijdou včas, budou plně spolupracovat s bratrem, který schůzku vede, a s jeho pomocníky, a po skončení schůzky se co nejdříve přesunou do obvodu.
4 Schůzky přispívají k jednotě: Skupinové vydávání svědectví je vynikající příležitostí k tomu, abychom lépe poznali ostatní členy sboru. Není pochopitelně nic špatného na tom, když se s někým domluvíme do služby předem, ale velmi odměňující může být i to, když na schůzku přijdeme bez nějaké předchozí domluvy. Můžeme pak být přiděleni k někomu, koho dobře neznáme, a budeme tak mít příležitost ‚rozšířit se‘ ve své lásce. (2. Kor. 6:11–13) Ten, kdo schůzku vede, a jeho pomocníci se budou také snažit vyhovět případným přáním ohledně spolupracovníka ve dvojici. V případě potřeby se ke dvojici může připojit nějaké dítě nebo někdo mladý či nový. Je-li to potřebné, mohou někteří zvěstovatelé v dílčím obvodu pracovat po schůzce před službou rovněž jako jednotlivci.
5 Skupinové vydávání svědectví je pro nás povzbuzením a spojuje nás jakožto „spolupracovníky v pravdě“. (3. Jana 8) Kéž se na něm plně podílíme.