Je vaším cílem pravidelně se účastnit shromáždění?

¹ Křesťanské rodiny dělají všechno pro to, aby mohly pravidelně chodit na sborová shromáždění. Někdy to však nebývá snadné. Dostali jsme se snad do situace, kdy nás péče o domácnost nebo povinnosti v zaměstnání či ve škole začaly okrádat o čas, který jsme si vyhradili pro uctívání Jehovy? Máme-li si udržet správný žebříček hodnot, měli bychom se na tuto záležitost dívat stejně jako Jehova. (1. Sam. 24:6; 26:11)

² Jeden Izraelita Jehovovo stanovisko úmyslně přehlížel. Dal to najevo tím, že o Sabatu sbíral dříví. Možná si říkal, že se přece musí postarat o svou rodinu nebo že se vlastně nic tak vážného nestalo. Jehova však tohoto muže odsoudil a ukázal tak, že věnovat se běžným činnostem v době vyhrazené pro uctívání je vážná věc. (4. Mojž. 15:32–36)

³ Jak překonávat překážky: Řada křesťanů musí vynakládat velké úsilí, aby jim zaměstnání nebránilo v účasti na shromáždění. Někteří to vyřešili tím, že si o tom promluvili se svým zaměstnavatelem, jiní si s kolegy vyměňují směny, případně si našli jinou práci nebo si zjednodušili život. Oběti, které tito křesťané přinesli ve prospěch pravého uctívání, se Bohu velmi líbí. (Hebr. 13:16)

⁴ Problémem mohou být i úkoly do školy. Jedna žákyně vysvětluje: „Některé úkoly si udělám ještě před shromážděním a ten zbytek později, když se vrátím domů.“ Někdy má ale mladý zvěstovatel úkolů tolik, že je nemůže stihnout dodělat ani po shromáždění. Někteří rodiče v takové situaci učitelům vysvětlili, že křesťanská shromáždění jsou pro jejich rodinu prioritou.

⁵ Spolupráce a dobré plánování přispívají k tomu, aby se rodina vypravila na shromáždění včas. (Přísl. 20:18) I menší děti mohou být vedeny k tomu, aby byly v určitou dobu oblečené a připravené k odchodu. Svým příkladem mohou rodiče na své děti působit, aby si uvědomovaly, jak jsou shromáždění důležitá. (Přísl. 20:7)

⁶ Vzhledem k tomu, že tlaky ze strany současného systému věcí stále sílí, je nezbytně nutné chodit na všechna sborová shromáždění. Dívejme se tedy na tuto záležitost stejně jako Jehova a dejme si za cíl, že se budeme našich shromáždění účastnit pravidelně. (Hebr. 10:24, 25) Napodobujme příklad věrné Anny, která „nikdy nescházela v chrámu“. (Luk. 2:37) Mějme stále v mysli a v srdci tu skutečnost, že hlavním cílem křesťanských shromáždění je společná chvála Jehovy. Svou pravidelnou účastí tak ‚rozradostňujeme Jehovovo srdce‘. (Žalm 26:12; Přísl. 27:11)