Rozvíjejme schopnost rozmlouvat s lidmi
1. Jakou pasáž z Bible budeme nyní rozebírat a proč?
1 Apoštol Pavel pronesl v synagoze v pisidské Antiochii řeč, která je zaznamenaná ve Skutcích 13:16–41 a která je výborným příkladem toho, jak lze rozmlouvat s lidmi. Pavel vzal v úvahu prostředí, z jakého pocházeli jeho posluchači, a také způsob jejich myšlení, a podle toho jim předložil dobrou zprávu. Když budeme nyní tuto Pavlovu řeč rozebírat, můžeme přemýšlet, jak bychom ho mohli ve službě napodobovat.
2. Co se můžeme naučit z toho, jak Pavel zahájil svou řeč?
2 Hledejme společný základ: Hlavním bodem Pavlova kázání sice byla klíčová úloha Ježíše v naplnění Božího záměru, ale přesto tím Pavel svou řeč nezahájil. Místo toho začal mluvit o něčem, co měl se svými převážně židovskými posluchači společného — o historii židovského národa. (Sk. 13:16–22) Podobně i náš přístup bude účinnější, jestliže se budeme snažit najít s lidmi společný základ. Možná bude zapotřebí klást jim taktní otázky a pozorně naslouchat, abychom zjistili, co je pro ně opravdu důležité.
3. Proč bylo pro Pavlovy posluchače obtížné přijmout myšlenku, že Ježíš je slíbený Mesiáš?
3 Když Pavel mluvil o historii Židů, připomněl svým posluchačům Boží slib opatřit Zachránce z rodové linie Davida. Mnozí Židé ale očekávali válečného hrdinu, který by je osvobodil z římské nadvlády a který by Židy pozvedl nad všechny ostatní národy. Nepochybně věděli, že židovští náboženští vůdci v Jeruzalémě Ježíše zavrhli a že ho vydali římským úřadům, aby byl usmrcen. Jak mohl Pavel své posluchače přesvědčit, že právě tento muž je slíbeným Mesiášem?
4. Jaké logické důvody Pavel obratně předkládal svým židovským posluchačům?
4 Používejme různé přístupy: Apoštol Pavel věděl, jakým způsobem jeho posluchači uvažují. Na základě Písma s nimi tedy rozmlouval o věcech, které už přijali. Začal například tím, že Ježíš je potomkem Davida a že jeho totožnost rozpoznal i Jan Křtitel, kterého mnozí Židé považovali za Božího proroka. (Sk. 13:23–25) Pavel poukázal na to, že když náboženští vůdci zavrhli Ježíše a odsoudili ho k smrti, „naplnili věci vyslovené Proroky“. (Sk. 13:26–28) Dále vysvětlil, že existují očití svědkové Ježíšova vzkříšení, a připomněl známé pasáže z Písma, které se tím splnily. (Sk. 13:29–37)
5. (a) Jak Pavel přizpůsobil svůj přístup, když mluvil před řeckými posluchači? (b) Jak můžeme Pavlův příklad napodobovat, když vydáváme svědectví lidem v našem obvodu?
5 Naproti tomu, když byl Pavel v Aténách na Areopagu a mluvil k Řekům, použil jiný přístup. (Sk. 17:22–31) Podstata jeho kázání přesto zůstala stejná a v obou případech Pavlova snaha vedla k dobrým výsledkům. (Sk. 13:42, 43; 17:34) Podobně i dnes bude naše služba účinnější, pokud budeme při rozhovoru hledat společný základ a pokud svůj přístup upravíme podle prostředí, ze kterého naši posluchači pocházejí, a podle způsobu jejich myšlení.