Napodobujme našeho „šťastného Boha“ Jehovu
1 Jehova si ze srdce přeje, aby lidé byli šťastní. Jeho Slovo nám dává naději na nádherné požehnání, které pro lidstvo připravil. (Iz. 65:21–25) Lidem kolem nás by mělo být zřejmé, že nás těší dělit se s nimi o ‚slavnou dobrou zprávu šťastného Boha‘. (1. Tim. 1:11) Když druhým přinášíme zprávu o Království, měla by být ze způsobu našeho vyjadřování patrná naše láska k pravdě a náš upřímný zájem o lidi, s nimiž mluvíme. (Řím. 1:14–16)
2 Nutno však přiznat, že někdy pro nás může být náročné zachovat si radostné rozpoložení. V některých obvodech reaguje na zprávu o Království jen málokdo. A možná my sami zrovna prožíváme nějaké těžké období. Pokud si však chceme zachovat radostný postoj, bude namístě přemýšlet o tom, jak naléhavě lidé v našem obvodu potřebují dobrou zprávu o Království slyšet a pochopit její smysl. (Řím. 10:13, 14, 17) Budeme-li o tom rozjímat, pomůže nám to dál radostně seznamovat lidi s tím, co Jehova milosrdně udělal pro jejich záchranu.
3 Zaměřujme se na pozitivní věci: Musíme si také dávat pozor na to, co říkáme. I když konverzaci možná začneme tím, že se zmíníme o nějakém problému nebo události, kterou se lidé zabývají, měli bychom si dávat pozor, abychom zbytečně nemluvili o negativních věcech. Naším úkolem je přinášet lidem „dobrou zprávu o něčem lepším“. (Iz. 52:7; Řím. 10:15) Tato dobrá zpráva je poselství založené na Božích slibech, které pojednávají o nádherné budoucnosti. (2. Petra 3:13) Mysleme na to a používejme Bibli k ‚ovazování lidí se zlomeným srdcem‘. (Iz. 61:1, 2) Díky tomu si každý z nás bude moct udržet radostný postoj a pozitivní přístup k druhým.
4 Lidé si našeho radostného rozpoložení v kazatelské službě dozajista všimnou. Když tedy lidem v našem obvodu sdělujeme dobrou zprávu o Království, stále při tom zrcadleme postoj našeho „šťastného Boha“ Jehovy.