Od služby si nikdy nebereme volno
1. Jak víme, že si kazatelé v prvním století od služby nikdy nebrali volno?
1 V prvním století horliví kazatelé oznamovali dobrou zprávu „bez přestání“ všude tam, kde byli lidé. (Sk. 5:42) Jistě si neumíme představit, že by při službě dům od domu neoslovili ty, které po cestě potkali. A když šli po službě nakoupit na tržiště, určitě i tam využívali všechny vhodné příležitosti k tomu, aby druhým sdělili dobrou zprávu. Podobně jako Ježíš si od služby nikdy nebrali volno. (Mar. 6:31–34)
2. Co znamená žít v souladu s naším jménem?
2 Buďme stále připraveni: Jméno svědkové Jehovovi nosíme nejen proto, co děláme, ale také proto, kým jsme. (Iz. 43:10–12) I když tedy nejsme ve službě dům od domu, jsme vždy připraveni k obhajobě své víry. (1. Petra 3:15) Přemýšlíš o tom, v jakých situacích bys mohl vydat neformální svědectví a co konkrétně bys přitom mohl říct? Nosíš s sebou publikace, abys je mohl nabídnout těm, kdo projeví zájem? (Přísl. 21:5) Pokud to okolnosti dovolují, účastníš se i jiných forem služby, než je služba dům od domu?
3. Jaký postoj bychom měli mít k vydávání svědectví na ulici, na parkovištích, v parcích či ve firmách a obchodech?
3 Není to jen doplňková forma služby: V minulosti se o vydávání svědectví na ulici, na parkovištích, v parcích či ve firmách a obchodech občas mluvilo jako o doplňkových formách služby. To mohlo vyvolávat dojem, že tato odvětví jsou okrajová a méně důležitá. Apoštol Pavel však řekl, že kázal nejen dům od domu, ale také „veřejně“. (Sk. 20:20) O zmíněných formách služby by proto bylo lepší mluvit jako o vydávání svědectví na veřejných místech. Je pravda, že služba dům od domu i nadále zůstává základním a nejefektivnějším způsobem, jak lidem předat zprávu o Království. Avšak kazatelé v prvním století se nezaměřovali na domy, ale na lidi. Využívali každou příležitost, aby mluvili o biblické pravdě — jak dům od domu, tak veřejně a neformálně. Pokud budeme mít stejný postoj i my, pomůže nám to plně dovršit svou službu. (2. Tim. 4:5)