Otázky zvěstovatelů

◼ Podle čeho se můžeme rozhodnout, zda někomu nabídneme naše publikace?

Nejdůležitějším faktorem je to, zda má daný člověk skutečně zájem. Pokud ano, můžeme mu dát například dva časopisy, brožuru, knihu nebo jinou publikaci, kterou právě nabízíme. Platí to i v případě, že dotyčný nemá mnoho peněz, a tak nemůže přispět na celosvětové dílo. (Job 34:19; Zjev. 22:17) Na druhou stranu bychom naše drahocenné publikace neměli dávat lidem, kteří si jich neváží. (Mat. 7:6)

Jak můžeme poznat, zda má oslovený opravdu zájem? Dobrým znamením je to, když je ochotný si povídat. Pokud nám naslouchá, reaguje na naše otázky a vyjadřuje své názory, naznačuje to, že se mu rozhovor líbí. A když sleduje biblické verše, které mu čteme, může to ukazovat, že má k Božímu Slovu úctu. Často je užitečné se přímo zeptat, zda by si nabídnutou publikaci skutečně přečetl. V tomto směru bychom měli mít dobrý úsudek. Například při službě na ulici by nebylo vhodné rozdávat časopisy, brožury nebo knihy bez rozmyslu každému, kdo projde okolo. Pokud není možné zájem člověka rozpoznat, bude lepší, když mu dáme pouze pozvánku nebo traktát.

Zároveň bychom měli dobře zvažovat, kolik publikací si vezmeme z pultu s literaturou. Rozhodující by mělo být to, kolik jich ve službě opravdu potřebujeme, a ne kolik jich dokážeme rozdat. Naše dary nejsou jen platbou za publikace. Přispíváme jimi na všechny výdaje spojené s naší celosvětovou kazatelskou činností. Ať už je naše finanční situace jakákoli, ocenění nás povede k tomu, abychom štědře podporovali zájmy Království — abychom byli ochotni dávat nejen ze svého přebytku, ale i ze svého nedostatku. (Mar. 12:41–44; 2. Kor. 9:7) Ocenění nás také podnítí, abychom si brali jen tolik publikací, kolik potřebujeme, a neplýtvali tak dary našich spolukřesťanů.

[Praporek na straně 2]

Ve službě se snažme rozeznat, zda má oslovený opravdu zájem.