Zvykni si být dochvilný
1. Jaký příklad nám v dochvilnosti dává Jehova?
1 Jehova se nikdy neopozdí. Například poskytuje svým služebníkům „pomoc v pravý čas“. (Hebr. 4:16) Také opatřuje duchovní „pokrm v pravý čas“. (Mat. 24:45) Můžeme si proto být jistí, že ani přicházející den jeho hněvu se „neopozdí“. (Hab. 2:3) Z toho, že Jehova dělá všechno včas, máme velký užitek. (Žalm 70:5) My, zaneprázdnění nedokonalí lidé, však můžeme mít s dochvilností problém. Proč bychom si měli navyknout chodit včas?
2. Proč dochvilnost přináší Jehovovi čest?
2 V těchto posledních dnech, kdy jsou mnozí lidé zaměření sami na sebe a chybí jim sebeovládání, je dochvilnost něco výjimečného. (2. Tim. 3:1–3) Proto když křesťané chodí do práce a na domluvené schůzky včas, druzí si toho všímají a Jehovovi to přináší čest. (1. Petra 2:12) Zjišťujeme, že se nám obvykle daří chodit včas do zaměstnání, ale na teokratické programy často přicházíme pozdě? Pokud jsme na shromážděních včas, což znamená, že jsme přítomni i na úvodní píseň a modlitbu, dáváme tím najevo touhu napodobovat našeho nebeského Otce, který miluje řád. (1. Kor. 14:33, 40)
3. Proč je dochvilnost projevem ohleduplnosti?
3 Tím, že jsme dochvilní, také projevujeme druhým ohled. (Fil. 2:3, 4) Například když jsme včas na shromážděních včetně schůzek před službou, spoluvěřící zbytečně nerušíme pozdním příchodem. Pokud ale máme ve zvyku chodit pozdě, ostatní mohou mít dojem, že považujeme svůj čas za cennější než jejich. Dochvilnost je známkou spolehlivosti, svědomitosti a důvěryhodnosti – vlastností, které lidé kolem nás ocení.
4. Jestliže často chodíme pozdě, co můžeme udělat pro zlepšení?
4 Jestliže často chodíš pozdě, přemýšlej o tom, proč to tak je. Udělej si realistický časový plán, který ti umožní dokončit úkoly ve stanovený čas. (Kaz. 3:1; Fil. 1:10) Pros Jehovu o pomoc. (1. Jana 5:14) Dochvilnost je jedním ze způsobů, jak můžeme dát najevo, že si ceníme dvou největších přikázání v Zákoně – milovat Boha a svého bližního. (Mat. 22:37–39)