Otázky čtenářů

Co měl apoštol Pavel na mysli, když řekl „prostřednictvím Zákona jsem vzhledem k Zákonu zemřel“? (Gal. 2:19)

Pavel napsal: „Prostřednictvím Zákona jsem vzhledem k Zákonu zemřel, abych ožil vzhledem k Bohu.“ (Gal. 2:19)

Pavlova slova souvisela s hlavní myšlenkou, kterou chtěl předat sborům v římské provincii Galácii. Někteří křesťané tam byli ovlivněni falešnými učiteli. Ti tvrdili, že pro záchranu je nutné dodržovat Mojžíšův zákon, zvlášť pokyny týkající se obřízky. Pavel ale věděl, že Bůh už obřízku nevyžaduje. Pomocí přesvědčivých argumentů toto falešné učení vyvrátil a posílil víru svých spolukřesťanů ve výkupní oběť Ježíše Krista. (Gal. 2:4; 5:2)

Bible jasně říká, že když člověk zemře, neuvědomuje si, co se kolem něj děje, ani ho to nijak neovlivňuje. (Kaz. 9:5) Když tedy Pavel řekl, že „vzhledem k Zákonu zemřel“, měl tím na mysli, že Mojžíšův zákon už na něj nemá žádný vliv. A byl si jistý, že díky své víře ve výkupní oběť „ožil vzhledem k Bohu“.

K této změně u Pavla došlo „prostřednictvím Zákona“. Jak tomu ale máme rozumět? Vždyť těsně předtím Pavel vysvětlil, že „člověk není prohlášen za bezúhonného na základě skutků Zákona, ale pouze prostřednictvím víry v Ježíše Krista“. (Gal. 2:16) Zákon plnil jednu důležitou funkci. Pavel Galaťanům napsal: „Byl přidán, aby odhaloval provinění, dokud nepřijde potomstvo, kterému byl dán slib.“ (Gal. 3:19) Nedokonalí, hříšní lidé nedokázali Zákon dodržovat dokonale, a tak pro ně byl připomínkou, že potřebují dokonalou oběť, která bude předložena jednou provždy. Zákon tedy lidi vedl k „potomstvu“ neboli ke Kristu. Toho, kdo v Ježíše Krista věří, může Bůh prohlásit za bezúhonného. (Gal. 3:24) Tak to bylo i v případě Pavla. „Prostřednictvím Zákona“ přijal Ježíše a uvěřil v něj, a tak „vzhledem k Zákonu zemřel“ a „ožil vzhledem k Bohu“. Nad jeho životem už neměl moc Zákon, ale Bůh.

Podobnou myšlenku Pavel vyjádřil v dopise Římanům: „I vy, moji bratři, [jste] prostřednictvím Kristova těla zemřeli vzhledem k Zákonu... Byli [jsme] od Zákona osvobozeni, protože jsme zemřeli vzhledem k tomu, čím jsme byli spoutáni.“ (Řím. 7:4, 6) Je zřejmé, že v těchto verších, stejně jako v Galaťanům 2:19, Pavel nemluvil o situaci, kdy člověk zemře jako hříšník, který se provinil proti Zákonu. Mluvil o osvobození. Na Pavla ani na další křesťany, kteří věřili v Kristovu výkupní oběť, už neměl Zákon žádný vliv.