Otázky čtenářů
Kdy přestaneme kázat dobrou zprávu?
Ježíš řekl: „Tato dobrá zpráva o Království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům a potom přijde konec.“ (Mat. 24:14) Řecké slovo, které je v tomhle verši a taky ve verších 6 a 13 přeložené jako „konec“, je telos. Vztahuje se na úplný konec Satanova světa v Armagedonu. (Zjev. 16:14, 16) Takže dobrou zprávu budeme kázat, dokud nezačne Armagedon. Tím se mění to, jak jsme tomu rozuměli dřív.
Dřív jsme to chápali tak, že dobrou zprávu přestaneme kázat, když dojde ke zničení Velkého Babylonu a začne velké soužení. (Zjev. 17:3, 5, 15, 16) Mysleli jsme si, že v tu chvíli skončí obrazný „rok Jehovovy přízně“. (Iz. 61:2) Taky jsme si mysleli, že ti, kdo přežijí velké soužení, budou už předtím muset ukázat, že jsou Jehovovi oddaní. Přirovnávali jsme je k Židům, kteří přežili zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. Tihle lidé byli už předtím označeni, že přežijí, protože uctívali Jehovu a nenáviděli to, co je špatné. (Ezek. 5:11; 9:4) Jenže tohle srovnání není v souladu s Ježíšovými slovy v Matoušovi 24:14. Z těch totiž vyplývá, že lidé možná budou moct zareagovat na dobrou zprávu až do úplného konce, než začne Armagedon.
To, jak teď chápeme Matouše 24:14, upravuje i to, jak chápeme Zjevení 16:21, ve kterém se mluví o krupobití. Při bližším zkoumání se ukázalo, že se tyhle dva verše doplňují. Jak? Odpověď je v tom, jak lidé reagují na zprávu o Království. Apoštol Pavel napsal, že pro ty, „kdo jsou zachraňováni“, je to dobrá zpráva, je to pro ně „vůně života“. Ale pro Boží nepřátele je to špatná zpráva, je to pro ně „pach smrti“. (2. Kor. 2:15, 16) Tihle lidé zprávu o Království nenávidí, protože ukazuje, jaký jejich svět doopravdy je – že je zkažený, že mu vládne Satan a že ho brzo čeká zničení. (Jan 7:7; 1. Jana 2:17; 5:19)
Všimni si taky, že to obrazné krupobití bude neobyčejně velké. To naznačuje, že během velkého soužení se možná zpráva o Království dostane k většímu množství lidí a naše kázání je víc zasáhne. To znamená, že Jehovovo jméno bude známější než kdy dřív. (Ezek. 39:7) Až bude Velký Babylon zničen, přitáhne zpráva o Království některé lidi jako sladká vůně? Je to dost možné. Možná si vzpomenou nebo se dozví, že svědkové Jehovovi už dlouhé roky oznamovali, že falešná náboženství skončí.
Je to podobné tomu, co se stalo po deseti ranách ve starověkém Egyptě. Potom co Jehova „na všech egyptských bozích [vykonal] rozsudek“, přidalo se k jeho lidu „velké množství cizinců“. (2. Mojž. 12:12, 37, 38) Tihle cizinci se možná k Jehovovu lidu přidali, až když viděli, že došlo k deseti ranám, před kterými varoval Mojžíš.
Všichni, kdo se na Jehovovu stranu přidají po zničení Velkého Babylonu, budou mít možnost podporovat Kristovy bratry, kteří budou pořád na zemi. (Mat. 25:34–36, 40) Ale možnost být posouzeni jako ovce skončí těsně před Armagedonem, když zbývající pomazaní dostanou svoji nebeskou odměnu.
Z toho, jak to teď chápeme, ještě víc vidíme, jak je Jehova milosrdný a jak moc má lidi rád. Je to tak, „nechce, aby byl někdo zničen, ale chce, aby všichni dospěli k pokání“. (2. Petra 3:9)