1925 – stalo se před sto lety

NESPLNĚNÁ OČEKÁVÁNÍ

Badatelé Bible věřili, že v roce 1925 bude na zemi obnoven ráj. Bratr Albert Schroeder, který později sloužil ve vedoucím sboru, k tomu řekl: „Mělo se za to, že zbývající Kristovi pomazaní následovníci odejdou do nebe, aby se stali součástí Království, a že věrní muži dávnověku, jako Abraham, David a jiní, budou vzkříšeni jako knížata, aby převzali vládu nad zemí.“ Jenže rok plynul a nic z toho se nestalo. A tak je pochopitelné, že byli někteří zklamaní. (Přísl. 13:12)

I přes to zklamání většina badatelů Bible horlivě kázala. Čím dál víc si uvědomovali svoji zodpovědnost svědčit pro Jehovu. Hezky je to vidět třeba z toho, jak používali rádio, aby pravda z Bible zaznívala široko daleko.

ROZMACH ROZHLASOVÝCH STANIC

Když bratři viděli, kolik lidí v předchozím roce poslouchalo rozhlasovou stanici WBBR, zprovoznili v roce 1925 další výkonnou stanici, tentokrát poblíž Chicaga ve státě Illinois. Tahle stanice dostala název WORD. „Během chladných zimních večerů byl WORD slyšet široko daleko,“ vzpomínal Ralph Leffler, technik, který se zprovozněním stanice pomáhal. Na jedno z prvních vysílání se třeba připojila jedna rodina, která žila víc než 5 000 kilometrů daleko, v Pilot Station na Aljašce. Po vysílání poslali pracovníkům stanice dopis, ve kterém jim za ten povzbudivý duchovní program poděkovali.

Strážná věž z 1. prosince 1925 vysvětlila, díky čemu měla tahle stanice tak obrovský dosah: „WORD jest jednou z předních rozhlasových stanic Spojených států. Má výkon 5 000 wattů. Tuto stanici lze slyšet jak na východním, tak na západním pobřeží, na Kubě, a dokonce i v nejzazší části severní Aljašky. Mnozí, kdož dosud nikdy neslyšeli o pravdě, se o ni díky této stanici začali zajímat.“

Rozhlasové vysílání chtěli v té době víc používat i badatelé Bible v Kanadě. V roce 1924 postavili místní bratři v Saskatoonu v provincii Saskatchewan malou stanici CHUC. Byla to jedna z prvních náboženských rozhlasových stanic v Kanadě. V roce 1925 ale bylo potřeba tuhle stanici přestěhovat do větších prostor. A tak ji naše organizace převzala do vlastnictví a přemístila do jednoho starého divadla v Saskatoonu, které bratři pro tyhle účely zakoupili a zrenovovali.

Díky téhle stanici se dobrá zpráva dostala k mnoha lidem, kteří žili v málo obydlených oblastech Saskatchewanu. Třeba v jednom odlehlém městě si vysílání vyslechla jistá paní Grahamová, která pak požádala o naše publikace. Bratr George Naish vzpomínal: „Její volání ‚Učte nás!‘ znělo tak hlasitě a jasně, že jsme jí poslali celou sadu knih Studie Písem (česky nevyšlo).“ Brzo začala paní Grahamová šířit poselství o Království ještě dál.

UPŘESNĚNÍ NAŠICH NAUK

Ve Strážné věži z 1. března 1925 vyšel přelomový článek s názvem „Narození národa“. V čem byl tak zásadní? Badatelé Bible už nějakou dobu věděli, že Satan má organizaci, která se skládá ze zlých neviditelných duchovních tvorů v nebi a z náboženského, obchodního a politického systému tady na zemi. V tomhle článku ale „věrný a rozvážný otrok“ bratrům pomohl pochopit, že i Jehova má svoji organizaci. (Mat. 24:45) Jeho organizace nemá s tou Satanovou nic společného a stojí proti ní. Otrok navíc vysvětlil, že v roce 1914 v nebi vzniklo Boží království a že v tom samém roce „v nebi vypukla válka“. Taky řekl, jak tahle válka dopadla – Satan a jeho démoni byli vyhnáni z nebe a můžou od té doby působit jenom na zemi. (Zjev. 12:7–9)

Přijmout tohle nové porozumění bylo pro některé badatele Bible těžké. Bratři s tím počítali, a tak se v tom článku psalo: „Jsou-li mezi čtenáři Strážné věže takoví, kteří nemohou souhlasit s tím, co jest zde napsáno, potom se jim doporučuje, aby v pokoji a bedlivě vyčkávali na Pána a vždy si uchovávali čisté srdce.“

Většina badatelů Bible s tím ale neměla problém. Tom Eyre, kolportéra z Británie, k tomu řekl: „Bratři byli nadšeni tímto výkladem 12. kapitoly Zjevení. Jakmile jsme se dozvěděli, že Království bylo v nebesích již ustanoveno, pocítili jsme horlivou touhu sdílet tuto radostnou zvěst s jinými. Vskutku nás to podnítilo k větší horlivosti a umožnilo nám to spatřit, jak Jehova vede svůj lid k velikým věcem.“

BADATELÉ BIBLE SVĚDČÍ PRO JEHOVU

Dnes svědkové Jehovovi dobře znají slova z Izajáše 43:10: „‚Jste moji svědkové,‘ prohlašuje Jehova, ‚můj služebník, kterého jsem vyvolil.‘“ Ale před rokem 1925 se tenhle verš v našich publikacích moc neobjevoval. Teď se to mělo změnit. V průběhu roku 1925 se Izajáš 43:10 a 12 rozebíral v 11 číslech Strážné věže.

Koncem srpna 1925 se badatelé Bible sešli na sjezdu v Indianapolisu ve státě Indiana. Na sjezdovém programu byl vzkaz od bratra Josepha F. Rutherforda. Stálo tam: „Sešli jsme se na tomto sjezdu, abychom načerpali … sílu od Pána a abychom se s touto silou vrátili ke kázání a svědčili o něm.“ Tenhle osmidenní sjezd účastníky povzbudil, aby o Jehovovi svědčili při každé příležitosti.

V sobotu 29. srpna přednesl bratr Rutherford přednášku s názvem „Výzva k činu“. Zdůraznil, jak je důležité svědčit o Bohu: „Jehova praví svému lidu…: ‚Vy jste mi svědky, … že já jsem Bůh.‘ A potom k nim zaznívá jasný příkaz, zvučný a bez váhání: ‚Vyzdvihněte korouhev k národům.‘ Nikdo jiný na zemi není povolán, aby pozvedl korouhev nebo znamení k národům. Jedině [jeho lid], ti, kdo mají Pánova ducha, a kteří jsou tudíž jeho svědky.“ (Iz. 43:12; 62:10)

Po přednášce bratra Rutherforda publikum jednohlasně přijalo rezoluci s názvem „Poselství naděje“. Rezoluce ukazovala, že Boží království je jedinou skutečnou nadějí a přinese „požehnání v podobě míru, blahobytu, zdraví, života, svobody a věčného štěstí“. Bratři později tuhle rezoluci přeložili do několika jazyků a vytiskli jako traktát. Rozšířilo se asi 40 milionů výtisků.

Trvalo ještě několik let, než badatelé Bible přijali jméno svědkové Jehovovi. Stále víc si ale uvědomovali, že svědčit o Bohu je jejich zodpovědnost.

ZPÁTKY ZA TĚMI, KDO MĚLI ZÁJEM

Badatelů Bible po celém světě přibývalo, a tak čím dál častěji zaznívala vybídka, aby se bratři a sestry vraceli k těm, které dobrá zpráva zaujala. Po kampani s traktátem Poselství naděje se v Bulletinub psalo: „Vraťte se do domácností, kde nebyla rozšířena žádná literatura, avšak kde byl zanechán výtisk Poselství naděje.“

V Bulletinu z ledna 1925 byla zpráva jednoho badatele Bible z města Plano v Texasu: „Velmi na nás zapůsobilo, že území, které jsme již několikrát prošli, bývá často úrodnější než to, které je zcela nedotčené. Jedno malé městečko v našem obvodu bylo v uplynulých deseti letech navštíveno pětkrát. … Nedávno je opětovně navštívila sestra Hendrixová spolu s mou matkou a rozšířily tam více knih než [kdykoli] předtím.“

Jeden kolportér z Panamy napsal: „Mnozí lidé, kteří mne při první návštěvě odmítli a doslova odehnali ode dveří, projevují při druhé či třetí návštěvě zcela změněný postoj. Většina mé letošní činnosti spočívá v opětovném navštěvování těch, u nichž jsem se již někdy v minulosti zastavil. A zkušenosti, které s některými lidmi mám, mne velice těší.“

VSTŘÍC BUDOUCNOSTI

Ve svém výročním dopise všem kolportérům bratr Rutherford shrnul naši činnost v tom roce a zaměřil pozornost bratrů a sester na práci, kterou měli před sebou. Napsal: „V uplynulém roce jste měli tu čest utěšit mnohé, kdo byli sklíčeni. Tato práce přinesla vašemu srdci radost… Rok, jenž je před námi, přinese nové příležitosti svědčit o našem Pánu a jeho Království a zdvihat jeho korouhev k národům. … Pozvedněme spolu hlas a zpívejme chválu našemu Bohu a našemu Králi.“

Rok 1925 se chýlí ke konci a bratři se chystají rozšířit prostory betelu v Brooklynu. Bude to ten největší stavební projekt, jaký naše organizace do té doby uskutečnila. Začne v roce 1926.