Poznámka pod čarou

a Latina, pozůstatek po římských legiích, už tehdy vykrystalizovala do dvou francouzských jazyků: jižní Francie mluvila langue d’oc (jazyk známý také pod názvem okcitánština nebo provensálština), kdežto severní Francie mluvila langue d’oïl (raná forma francouzštiny, které se někdy říká starofrancouzština). Tyto dva jazyky se od sebe odlišovaly podle slova, které užívaly pro ano. Na jihu se říkalo oc (z latinského hoc); na severu oïl (z latinského hoc ille), z čehož se vyvinulo soudobé francouzské oui.