Poznámka pod čarou

c Církevní historik Joseph Bingham píše o raných stoletích: „Kázeň církve spočívala v moci zbavit člověka všech užitků a předností křtu tím, že byl vyhnán ze společnosti a obecenství církve. . . a v běžném hovoru se jim každý vyhýbal a odvracel se od nich, zčásti proto, aby potvrzoval pokárání církve a postup proti nim, zčásti proto, aby je zahanbil, a zčásti aby uchránil sám sebe od nebezpečí nákazy.“ „ . . . nikdo neměl přijímat vyloučeného do domu ani s ním jíst u jednoho stolu; nemělo se s nimi důvěrně rozmlouvat, dokud byli naživu, ani pro ně vykonávat pohřební obřady, když zemřeli. . . Tato nařízení byla načrtnuta podle vzoru pravidel apoštolů, která křesťanům zakazovala jakýmkoli způsobem uznávat veřejně známé přestupníky.“ — „Starožitnosti křesťanské církve“, s. 880, 891, angl.