3. Mojžíšova
24 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 2 „Přikaž izraelským synům, aby ti opatřili čistý vytlučený olivový olej pro svítidlo,+ aby byla lampa neustále rozsvícena.+ 3 Áron by ji měl před Jehovou neustále upravovat vně opony Svědectví ve stanu setkání od večera do rána. Je to ustanovení na neurčitý čas během vašich generací. 4 Měl by před Jehovou neustále+ upravovat lampy+ na svícnu+ z ryzího zlata.*
5 A vezmeš jemnou mouku a upečeš z ní dvanáct prstencovitých chlebů. Na každý prstencovitý chléb by měly přijít dvě desetiny efa. 6 A umístíš je do dvou navrstvení, šest do jednoho navrstvení,+ na stůl z ryzího zlata* před Jehovou.+ 7 A na každé navrstvení dáš čistou vonnou pryskyřici, a to bude sloužit jako chléb na připomínku,+ ohnivá oběť Jehovovi. 8 Jeden sabatní den za druhým by jej měl neustále upravovat před Jehovou.+ Je to smlouva na neurčitý čas s izraelskými syny. 9 A připadne to Áronovi a jeho synům,+ a budou jej jíst na svatém místě,+ protože to je pro něj něco nejsvětějšího z Jehovových ohnivých obětí, jako předpis na neurčitý čas.“
10 Tu syn nějaké izraelské ženy, který však byl synem Egypťana,+ vyšel mezi izraelské syny, a syn té Izraelitky a nějaký izraelský muž začali spolu v táboře zápasit.+ 11 A syn té izraelské ženy začal utrhat Jménu*+ a svolávat na ně zlo.+ Přivedli ho tedy k Mojžíšovi.+ Jeho matka se mimochodem jmenovala Šelomit, dcera Dibriho z kmene Dan. 12 Potom ho předali do vazby,+ dokud se k nim nedostane jasné prohlášení podle Jehovova výroku.*+
13 A Jehova přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl: 14 „Toho, kdo svolával zlo, vyveď ven z tábora;+ a všichni, kteří ho slyšeli, mu vloží ruce+ na hlavu, a celé shromáždění ho uhází [kameny].+ 15 A měl bys promluvit k izraelským synům a říci: ‚V případě, že nějaký muž svolává zlo na svého Boha, pak se bude za svůj hřích zodpovídat. 16 Kdo tedy utrhá Jehovovu jménu, ten by měl být zcela jistě usmrcen.+ Celé shromáždění by ho mělo zcela jistě uházet kameny. Cizí usedlík stejně jako rodák by měli být usmrceni pro utrhání Jménu.*+
17 A v případě, že muž smrtelně udeří nějakou lidskou duši,* měl by být zcela jistě usmrcen.+ 18 A ten, kdo smrtelně udeří duši domácího zvířete, by za ni měl dát náhradu, duši za duši.+ 19 A v případě, že by muž způsobil svému společníkovi vadu, potom právě to, co udělal on, by se mělo udělat jemu.+ 20 Zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; vada téhož druhu, kterou snad tomu člověku způsobil, by se měla způsobit jemu.+ 21 A ten, kdo smrtelně udeří zvíře,+ by za ně měl dát náhradu,+ ale kdo smrtelně udeří člověka, by měl být usmrcen.+
22 Mělo by pro vás platit jedno soudcovské rozhodnutí. Cizí usedlík by se měl prokázat být stejný jako rodák,+ protože já jsem Jehova, váš Bůh.‘“+
23 Mojžíš potom mluvil k izraelským synům, a toho, kdo svolával zlo, vyvedli ven z tábora a uházeli ho kameny.+ Tak izraelští synové učinili, právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi.