1. Mojžíšova
41 A na konci dvou plných let* se stalo, že měl faraón sen,+ a tu stál u řeky Nilu. 2 A náhle z řeky Nilu vystupovalo sedm krav krásného vzhledu a tučného masa, a popásaly se mezi nilskou trávou.*+ 3 A pojednou za nimi vystupovalo z řeky Nilu sedm jiných krav šeredného vzhledu a chudých na maso,+ a postavily se vedle těch krav na břehu řeky Nilu. 4 Potom krávy, které byly šeredného vzhledu a chudé na maso, začaly požírat těch sedm krav, které byly krásného vzhledu a tučné.+ Na to se faraón probudil.+
5 Avšak znovu usnul a podruhé měl sen. A tu na jednom stéble vzcházelo sedm klasů, tučných a pěkných.+ 6 A najednou po nich vyrůstalo+ sedm klasů, hubených a sežehlých východním větrem.+ 7 A hubené klasy začaly polykat sedm tučných a plných klasů.+ Na to se faraón probudil a byl to sen.
8 A ráno se stalo, že se jeho duch znepokojil.+ Poslal tedy a svolal všechny kněze Egypta provozující magii,+ a všechny jeho moudré muže,+ a faraón přikročil k tomu, aby jim vyprávěl své sny.*+ Nebyl však nikdo, kdo by je faraónovi vyložil.
9 Potom vrchní číšník promluvil s faraónem+ a řekl: „Zmiňuji se dnes o svých hříších:+ 10 Faraón se rozhořčil na své sluhy.+ Vsadil mě tedy do žaláře v domě velitele tělesné stráže,+ mne i vrchního pekaře. 11 Potom se nám oběma zdál téže noci sen, mně i jemu. Každému se zdál jeho sen s vlastním výkladem.+ 12 A byl tam s námi mladý muž, Hebrejec,+ sluha velitele tělesné stráže.+ Když jsme mu je vyprávěli,+ přistoupil k tomu, aby nám naše sny vyložil. Vyložil každému podle jeho snu. 13 A ukázalo se, že právě jak nám vyložil, tak se to stalo. Mne vrátil do mého úřadu,+ ale jeho pověsil.“*+
14 A faraón přistoupil k tomu, aby poslal a aby zavolal Josefa,+ aby ho rychle přivedli z vězeňské díry.+ Oholil se tedy+ a vyměnil si přehozy+ a vešel k faraónovi. 15 Faraón nato Josefovi řekl: „Zdál se mi sen, ale není tu žádný jeho vykladač. Sám jsem slyšel, že se o tobě říká, že můžeš vyslechnout sen a vyložit jej.“+ 16 Na to Josef faraónovi odpověděl a řekl: „Mne není třeba brát v úvahu. Bůh ohlásí* faraónovi blaho.“+
17 A faraón přikročil k tomu, aby mluvil k Josefovi: „Ve svém snu jsem najednou stál na břehu řeky Nilu. 18 A tu z řeky Nilu vystupovalo sedm krav tučného masa a krásných tvarů a začaly se pást mezi nilskou trávou.+ 19 A pojednou za nimi vystupovalo sedm jiných krav, ubohých a velmi špatných tvarů a chudých na maso.+ V celé egyptské zemi jsem totiž neviděl něco tak špatného jako právě je. 20 A vyhublé a špatné krávy začaly požírat těch prvních sedm tučných krav,+ 21 takže ty přišly do jejich břicha, a přece se nedalo poznat, že přišly do jejich břicha, neboť jejich vzhled byl špatný právě jako na začátku.+ Na to jsem se probudil.
22 Potom jsem ve svém snu viděl, a tu na jednom stéble vzcházelo sedm klasů, plných a pěkných.+ 23 A najednou po nich vyrůstalo sedm klasů, scvrklých, hubených, sežehlých východním větrem.+ 24 A hubené klasy začaly polykat těch sedm pěkných klasů.+ Sdělil jsem to tedy kněžím provozujícím magii,+ ale nikdo mi [nic] nepověděl.“+
25 Josef pak řekl faraónovi: „Faraónův sen je pouze jeden. Co [pravý] Bůh dělá, to pověděl faraónovi.+ 26 Sedm pěkných krav je sedm let. Podobně sedm pěkných klasů je sedm let. Sen je pouze jeden. 27 A sedm vyhublých a špatných krav, které vyšly po nich, je sedm let; a sedm prázdných klasů, sežehlých východním větrem,+ se prokáže být sedmi lety hladomoru.+ 28 Tohle jsem pověděl faraónovi: Co [pravý] Bůh dělá, dal vidět faraónovi.+
29 Přichází sedm let s velkým nadbytkem v celé egyptské zemi. 30 Ale po nich jistě nastane sedm let hladomoru a na všechen nadbytek v egyptské zemi se jistě zapomene a hladomor prostě stráví zemi.+ 31 A někdejší nadbytek v zemi nebude známý pro ten hladomor potom, protože ten bude jistě velmi krutý. 32 A skutečnost, že se sen faraónovi dvakrát opakoval, znamená, že je to ze strany [pravého] Boha pevně stanoveno,+ a [pravý] Bůh to spěchá vykonat.+
33 Ať tedy faraón nyní vyhledá rozvážného a moudrého muže a dosadí ho nad egyptskou zemí.+ 34 Ať faraón jedná a ustanoví dozorce nad zemí,+ a během sedmi let nadbytku bude vybírat jednu pětinu z egyptské země.+ 35 A ať seberou všechny potraviny těch přicházejících dobrých let a ať nakupí obilí pod faraónovu ruku jako potraviny ve městech+ a budou je bedlivě střežit. 36 A potraviny budou sloužit pro zemi jako zásoba na sedm let hladomoru, který nastane v egyptské zemi,+ aby země nebyla odříznuta hladomorem.“+
37 A ta věc se prokázala být dobrá v očích faraóna a všech jeho sluhů.+ 38 Faraón tedy řekl svým sluhům: „Může být nalezen nějaký jiný muž jako tento, v němž je Boží duch?“+ 39 Potom faraón Josefovi řekl: „Jelikož Bůh způsobil, abys to všechno věděl,+ nikdo není tak rozvážný a moudrý jako ty.+ 40 Osobně budeš [dosazen] nad mým domem+ a všichni moji lidé tě budou bezpodmínečně poslouchat.*+ Jen pokud jde o trůn, budu větší než ty.“+ 41 A faraón k Josefovi dodal: „Pohleď, já tě dosazuji nad celou egyptskou zemí.“+ 42 Nato faraón sňal svůj pečetní prsten+ z vlastní ruky a dal jej na ruku Josefovi a oblékl ho do oděvu z jemného plátna* a na krk mu vložil zlatý náhrdelník.+ 43 Nadto ho dal vozit v druhém čestném dvoukolém voze, který měl,+ aby před ním vyvolávali: „A·vrékh!“* Tak ho dosadil nad celou egyptskou zemí.
44 A faraón dále řekl Josefovi: „Jsem faraón, ale nikdo nesmí v celé egyptské zemi pozvednout ruku nebo nohu bez tvého zmocnění.“+ 45 Potom dal faraón Josefovi jméno Cafenat-paneach* a dal mu za manželku Asenat,+ dceru Potifery,* kněze z Onu.*+ A Josef začal vycházet po egyptské zemi.+ 46 A Josefovi bylo třicet let,+ když stál před faraónem, králem Egypta.
Josef pak vyšel od faraóna a cestoval po celé egyptské zemi. 47 A během sedmi let nadbytku nesla země [plnými] hrstmi.+ 48 A on sbíral všechny potraviny těch sedmi let, která přišla na egyptskou zemi, a ukládal potraviny ve městech.+ Potraviny z pole, které bylo kolem města, uložil do jeho středu.+ 49 A Josef kupil obilí v opravdu velkém množství,+ jako mořský písek, až je nakonec přestali počítat, protože ho bylo bezpočtu.+
50 A než přišel rok hladomoru, narodili se Josefovi dva synové,+ které mu porodila Asenat, dcera Potifery, kněze z Onu. 51 Prvorozenému dal tedy Josef jméno Manasse,*+ protože „Bůh* mi dal zapomenout na všechny mé těžkosti a na celý dům mého otce“,+ jak uvedl. 52 A druhému dal jméno Efrajim,*+ protože „Bůh mě učinil plodným v zemi mé ubohosti“,+ jak uvedl.
53 A sedm let nadbytku, který zavládl v egyptské zemi, postupně končilo,+ 54 a začalo naopak přicházet sedm let hladomoru, právě jak Josef řekl.+ A hladomor se rozmohl ve všech zemích, ale v celé egyptské zemi se nacházel chléb.+ 55 Nakonec celá egyptská země vyhladověla a lidé začali volat k faraónovi o chléb.+ Nato faraón řekl všem Egypťanům: „Jděte k Josefovi. Cokoli vám řekne, musíte udělat.“+ 56 A hladomor zavládl po celém zemském povrchu.+ Pak Josef začal otevírat všechny sklady obilí, které byly mezi nimi,* a prodávat Egypťanům,*+ protože hladomor silně sevřel egyptskou zemi. 57 Lidé z celé země* nadto přišli do Egypta nakupovat od Josefa, protože hladomor silně svíral celou zemi.+