Soudci
9 Časem Abimelek,+ syn Jerubbaalův, šel do Šekemu+ k bratrům své matky a promluvil k nim a k celé rodině domu otce své matky a řekl: 2 „Mluvte, prosím, tak, aby to slyšeli všichni šekemští majitelé půdy:* ‚Co je pro vás lepší: aby nad vámi panovalo sedmdesát mužů,+ všichni synové Jerubbaalovi, nebo aby nad vámi panoval jeden muž? A pamatujte, že jsem vaše kost a vaše tělo.‘“+
3 Bratři jeho matky tedy o něm promluvili všechna tato slova tak, aby to slyšeli všichni šekemští majitelé půdy, takže se jejich srdce naklonilo k Abimelekovi,+ neboť řekli: „Je to náš vlastní bratr.“+ 4 Pak mu dali sedmdesát kousků stříbra z Baal-beritova+ domu a Abimelek přistoupil k tomu, aby za ně najal zahálčivé a nestoudné muže,+ aby ho doprovázeli. 5 Potom šel do domu svého otce v Ofře+ a zabil na jednom kameni své bratry,+ Jerubbaalovy syny, sedmdesát mužů, ale Jerubbaalův nejmladší syn Jotam zbyl, protože se schoval.
6 Nato se sešli všichni šekemští majitelé půdy a celý dům Millo+ a šli a blízko velkého stromu,+ sloupu, který byl v Šekemu,+ přiměli Abimeleka, aby vládl jako král.+
7 Když o tom podali zprávu Jotamovi, šel ihned a postavil se na vrcholku hory Gerizim+ a pozvedl svůj hlas a volal a řekl jim: „Naslouchejte mi, vy šekemští majitelé půdy, a vám ať naslouchá Bůh:
8 Jednou nad sebou stromy pomazávaly krále. Řekly tedy olivovníku:+ ‚Buď přece nad námi králem.‘*+ 9 Ale olivovník jim řekl: ‚Mám se vzdát své tučnosti, kterou oslavují Boha a lidi,+ a mám se jít pohupovat nad ostatními stromy?‘+ 10 Potom stromy řekly fíkovníku:+ ‚Pojď ty, buď nad námi královnou.‘* 11 Ale fíkovník jim řekl: ‚Mám se vzdát své sladkosti a svého dobrého výnosu a mám se jít pohupovat nad ostatními stromy?‘+ 12 Stromy dále řekly révě: ‚Pojď ty, buď nad námi královnou.‘ 13 Na to jim réva řekla: ‚Mám se vzdát svého mladého vína, které rozradostňuje Boha a lidi,+ a mám se jít pohupovat nad stromy?‘ 14 Nakonec všechny ostatní stromy řekly ostružiní:+ ‚Pojď ty, buď nad námi králem.‘ 15 Na to ostružiní řeklo stromům: ‚Jestliže mě nad sebou pomazáváte za krále podle pravdy, pojďte, hledejte útočiště v mém stínu.+ Ale jestliže ne, ať z ostružiní vyjde oheň+ a stráví libanonské+ cedry.‘+
16 A nyní, jestliže jste jednali podle pravdy a v bezúhonnosti, když jste učinili Abimeleka králem,+ a jestliže jste projevili Jerubbaalovi a jeho domácnosti dobrotu a jestliže jste mu učinili tak, jak si zasloužilo jednání jeho rukou, 17 když můj otec za vás bojoval+ a nasazoval svou duši,*+ aby vás osvobodil z Midianovy+ ruky — 18 a vy, vy jste dnes povstali proti domácnosti mého otce, abyste zabili jeho syny,+ sedmdesát mužů,+ na jednom kameni a abyste učinili Abimeleka, syna jeho otrokyně,+ králem+ nad šekemskými majiteli půdy jen proto, že to je váš vlastní bratr — 19 ano, jestliže jste dnes jednali s Jerubbaalem a jeho domácností podle pravdy a v bezúhonnosti, radujte se nad Abimelekem a ať se také on raduje nad vámi.+ 20 Ale jestliže ne, ať z Abimeleka vyjde oheň+ a stráví šekemské majitele půdy a dům Millo+ a ať vyjde oheň+ z šekemských majitelů půdy a z domu Millo a stráví Abimeleka.“+
21 Pak se Jotam+ dal na útěk a běžel pryč a dostal se k Beeru a usídlil se tam kvůli svému bratru Abimelekovi.
22 A Abimelek si hrál tři roky na knížete* nad Izraelem.+ 23 Bůh potom dovolil, aby se vyvinul* špatný duch+ mezi Abimelekem a šekemskými majiteli půdy, a šekemští majitelé půdy přistoupili k tomu, aby jednali s Abimelekem zrádně,+ 24 aby přišlo násilí učiněné sedmdesáti Jerubbaalovým synům*+ a aby [tak] vložil jejich krev na jejich bratra Abimeleka, protože je zabil,+ a na šekemské majitele půdy, protože posílili jeho ruce,+ aby zabil své bratry. 25 Tak mu šekemští majitelé půdy postavili muže do zálohy na vrcholcích hor a olupovali každého, kdo šel kolem nich po cestě. Časem o tom byla podána zpráva Abimelekovi.
26 Potom přišel Gaal,+ syn Ebedův, a jeho bratři a přešli do Šekemu+ a šekemští majitelé půdy mu začali důvěřovat.+ 27 A jako obvykle vyšli na pole a zabývali se sbíráním hroznů ze svých vinic a šlapali je a oddávali se slavnostnímu jásání+ a potom vešli do domu svého boha+ a jedli a pili+ a svolávali na Abimeleka zlo.+ 28 A Gaal, syn Ebedův, přikročil k tomu, aby řekl: „Kdo je Abimelek+ a kdo je Šekem,* že bychom mu měli sloužit? Není to syn Jerubbaala+ a není Zebul+ jeho pověřenec? Služte mužům Chamora,+ Šekemova otce, vy ostatní, ale proč bychom mu měli sloužit my? 29 A kdyby jen tento lid byl v mé ruce!*+ Pak bych Abimeleka odstranil.“ A přikročil k tomu, aby řekl* Abimelekovi: „Rozmnož své vojsko a vytáhni.“+
30 A Zebul, kníže toho města, uslyšel slova Gaala, syna Ebedova.+ Nato vzplanul jeho hněv. 31 Poslal tedy pod záminkou posly k Abimelekovi* a řekl: „Pohleď, Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři teď přišli do Šekemu+ a srocují tu město proti tobě. 32 Vstaň tedy za noci,+ ty a lid, který je s tebou, a číhej v poli.+ 33 A jakmile ráno vysvitne slunce, stane se, že časně vstaneš a podnikneš proti městu výpad; a když on a lid, který je s ním, vyjdou proti tobě, uděláš mu také, právě co tvá ruka shledá za možné.“
34 Abimelek a všechen lid, který byl s ním, tedy vstali za noci a začali číhat naproti Šekemu ve čtyřech oddílech. 35 Později Gaal,+ syn Ebedův, vyšel a postavil se u vchodu do městské brány. Nato Abimelek a lid, který byl s ním, vstali z místa zálohy. 36 Když Gaal zahlédl lid, ihned řekl Zebulovi: „Pohleď, lid schází z vrcholků hor.“ Ale Zebul mu řekl: „To vidíš stíny hor, jako by to byli muži.“+
37 Gaal později promluvil ještě jednou a řekl: „Pohleď, lidé scházejí ze středu země a jeden oddíl jde cestou velkého stromu Meonenim.“* 38 Na to mu Zebul řekl: „Kde je teď ta tvá řeč, kterou jsi pronesl:*+ ‚Kdo je Abimelek, že bychom mu měli sloužit?‘+ Není to právě ten lid, který jsi zavrhl?+ Vytáhni nyní, prosím, a bojuj proti nim.“
39 Gaal tedy vyšel v čele šekemských majitelů půdy a dal se do boje s Abimelekem. 40 A Abimelek na něj vyrazil, a on před ním prchal; a padali četní zabití až ke vchodu do brány.
41 A Abimelek dále bydlel v Arumě* a Zebul+ přistoupil k tomu, aby vyhnal Gaala+ a jeho bratry, aby nebydleli v Šekemu.+ 42 A příští den se stalo, že lid začal vycházet do pole. Pověděli [to] tedy Abimelekovi.+ 43 Vzal proto lid a rozdělil jej do tří oddílů+ a začali číhat v poli. Potom hleděl, a z města vycházeli lidé. Povstal tedy proti nim a srazil je. 44 A Abimelek a oddíly,* které byly s ním, podnikli výpad, aby se postavili u vchodu do městské brány, zatímco dva oddíly podnikly výpad proti všem, kteří byli v poli, a srážely je.+ 45 A Abimelek bojoval proti tomu městu celý ten den a město dobyl; a zabil lidi, kteří v něm byli,+ potom město zbořil+ a posypal je solí.+
46 Když o tom uslyšeli všichni majitelé půdy šekemské věže, okamžitě šli do sklepení El-beritova* domu.+ 47 Pak byla podána zpráva Abimelekovi, že se všichni majitelé půdy šekemské věže shromáždili. 48 Na to Abimelek vyšel na horu Calmon,+ on a všechen lid, který byl s ním. Abimelek vzal nyní do ruky sekeru a odsekl větev stromů a vyzdvihl ji, dal si ji na rameno a řekl lidu, který byl s ním: „Co jste viděli dělat mne — pospěšte, dělejte to jako já!“+ 49 Tak všichni lidé také odsekli každý pro sebe větev a následovali Abimeleka. Potom je položili proti sklepení a sklepení nad nimi zapálili, takže také zemřel všechen lid šekemské věže, okolo tisíce mužů a žen.+
50 A Abimelek přistoupil k tomu, aby šel do Tebece+ a aby tábořil proti Tebeci a dobyl ho. 51 Jelikož silná věž byla uprostřed města, uprchli tam všichni muži a ženy a všichni městští majitelé půdy, načež ji za sebou zavřeli a vylezli na střechu věže. 52 A Abimelek se dostal k věži a začal proti ní bojovat a popošel blíž ke vchodu do věže, aby ji spálil ohněm.+ 53 Nato jistá žena hodila Abimelekovi na hlavu horní mlýnský kámen a roztříštila mu lebku.+ 54 Rychle tedy zavolal sloužícího, který mu nosil zbraně, a řekl mu: „Vytas svůj meč a usmrť mě,+ aby o mně neříkali: ‚Zabila ho žena.‘“ Jeho sloužící ho okamžitě probodl, takže zemřel.+
55 Když izraelští muži uviděli, že Abimelek zemřel, každý odešel ke svému místu. 56 Tak Bůh způsobil, že se vrátilo Abimelekovo zlo, které učinil svému otci, když zabil svých sedmdesát bratrů.+ 57 A Bůh způsobil, že všechno zlo šekemských mužů se vrátilo na jejich vlastní hlavu,+ aby na ně přišlo zlořečení+ Jotama,+ syna Jerubbaalova.+