1. Královská
22 A tři roky dále bydleli bez války mezi Sýrií a Izraelem. 2 A ve třetím roce se stalo, že judský král Jehošafat*+ přistoupil k tomu, aby sešel k izraelskému králi. 3 Nato řekl izraelský král svým sluhům: „Skutečně víte, že Ramot-gilead+ patří nám? Přesto váháme vzít jej z ruky syrského krále.“ 4 A přikročil k tomu, aby řekl Jehošafatovi: „Půjdeš se mnou do boje k Ramot-gileadu?“+ Jehošafat na to izraelskému králi řekl: „Jsem totéž co ty. Můj lid je totéž co tvůj lid.+ Moji koně jsou totéž co tvoji koně.“
5 Jehošafat však přikročil k tomu, aby izraelskému králi řekl: „Dotaž se,+ prosím, nejprve na Jehovovo slovo.“ 6 Izraelský král tedy sebral proroky,+ asi čtyři sta mužů, a řekl jim: „Mám jít válčit proti Ramot-gileadu, nebo od toho mám upustit?“ A začali říkat: „Vytáhni+ a Jehova* jej vydá do královy ruky.“
7 Ale Jehošafat řekl: „Není tu ještě nějaký Jehovův prorok? Dotažme se potom jeho prostřednictvím.“+ 8 Na to izraelský král řekl Jehošafatovi: „Ještě je jeden muž, jehož prostřednictvím se lze dotazovat Jehovy;+ sám ho však rozhodně nenávidím,+ neboť o mně neprorokuje dobré věci, ale špatné+ — Mikajáš,* syn Jimlův.“ Jehošafat však řekl: „Ať král něco takového neříká.“+
9 Izraelský král tedy zavolal jistého dvorního úředníka+ a řekl: „Přiveď přece rychle Mikajáše, syna Jimlova.“+ 10 A izraelský král a judský král Jehošafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni do oděvů,+ na mlatu u vchodu do samařské brány; a všichni proroci si před nimi počínali jako proroci.+ 11 Potom si Sedekjáš, syn Kenaanův, udělal železné rohy a řekl: „Tak řekl Jehova:+ ‚Těmi budeš trkat Syřany, dokud je nevyhubíš.‘“+ 12 A všichni ostatní proroci prorokovali totéž a říkali: „Vytáhni k Ramot-gileadu a prokaž se [jako] úspěšný; a Jehova [jej] jistě vydá do královy ruky.“+
13 A posel, který šel zavolat Mikajáše, k němu promluvil a řekl: „Pohleď, slova proroků jsou jednomyslně* o dobrém pro krále. Ať se, prosím, tvé slovo stane podobným slovu jednoho z nich a budeš mluvit dobré.“+ 14 Ale Mikajáš řekl: „Jakože Jehova žije,+ co mi řekne Jehova, to budu mluvit.“+ 15 Potom vešel ke králi a král přistoupil k tomu, aby mu řekl: „Mikajáši, máme jít válčit k Ramot-gileadu, nebo od toho máme upustit?“ Okamžitě mu řekl: „Vytáhni a prokaž se [jako] úspěšný; a Jehova jej jistě vydá do královy ruky.“+ 16 Na to mu král řekl: „Kolikrát tě zavazuji přísahou, že bys ke mně neměl mluvit nic než pravdu v Jehovově jménu?“+ 17 Řekl tedy: „Určitě vidím všechny Izraelity rozptýlené+ po horách jako ovce, které nemají pastýře.+ A Jehova přikročil k tomu, aby řekl: ‚Ty nemají pány.* Ať jde každý v pokoji zpět do svého domu.‘“+
18 Nato řekl izraelský král Jehošafatovi: „Neříkal jsem ti: ‚Nebude o mně prorokovat dobré věci, ale špatné‘?“+
19 A přikročil k tomu, aby řekl: „Proto slyš Jehovovo slovo:+ Určitě vidím Jehovu sedět na jeho trůnu+ a celé nebeské vojsko stát napravo a nalevo od něho.+ 20 A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl: ‚Kdo obelstí Achaba, aby vytáhl a padl u Ramot-gileadu?‘ A ten začal říkat něco takového, kdežto onen říkal něco onakého.+ 21 Nakonec vyšel nějaký duch+ a stanul před Jehovou a řekl: ‚Já ho obelstím.‘ Na to mu Jehova řekl: ‚Jakými prostředky?‘+ 22 Na to řekl: ‚Vyjdu a jistě se stanu podvodným duchem v ústech všech jeho proroků.‘+ Řekl tedy: ‚Obelstíš ho, a co víc, vyjdeš jako vítěz.+ Vyjdi a učiň tak.‘+ 23 A tu vložil Jehova podvodného ducha do úst všech těchto tvých proroků;+ ale Jehova sám mluvil ohledně tebe o neštěstí.“+
24 Sedekjáš, syn Kenaanův, se nyní přiblížil a udeřil Mikajáše do tváře+ a řekl: „[Kudy] to jen přešel Jehovův duch ode mne, aby mluvil s tebou?“+ 25 Mikajáš na to řekl: „Pohleď, uvidíš [kudy] toho dne, kdy vstoupíš do nejvnitřnější+ místnosti, aby ses schoval.“+ 26 Potom řekl izraelský král: „Vezmi Mikajáše a vrať ho zpět veliteli města Amonovi a Joašovi, synu královu.+ 27 A řekneš: ‚Tak řekl král:+ „Dejte toho člověka do domu zadržení+ a krmte ho sníženým přídělem chleba+ a sníženým přídělem vody, dokud v pokoji nepřijdu.“‘“+ 28 Mikajáš na to řekl: „Jestliže se vůbec v pokoji vrátíš, Jehova se mnou* nemluvil.“+ A dodal: „Slyšte, všechny národy.“+
29 A izraelský král a judský král Jehošafat přistoupili k tomu, aby vytáhli k Ramot-gileadu.+ 30 Izraelský král nyní řekl Jehošafatovi: „[Pro mne] bude přestrojení a vstup* do bitvy,+ ale ty, ty si obleč své oděvy.“+ Izraelský král se tudíž přestrojil+ a vstoupil do bitvy.+ 31 Pokud jde o syrského krále, ten přikázal dvaatřiceti velitelům+ dvoukolých vozů, které byly jeho, a řekl: „Nebudete bojovat s malým ani [s] velkým, ale jedině s izraelským králem.“+ 32 A jakmile velitelé dvoukolých vozů viděli Jehošafata, stalo se, že ti, ti si řekli: „To je určitě izraelský král.“+ Odbočili tedy do boje proti němu; a Jehošafat začal volat o přispění.+ 33 A jakmile velitelé dvoukolých vozů viděli, že to není izraelský král, stalo se, že se okamžitě vrátili a nenásledovali ho.+
34 A byl nějaký muž, který ve své nevinnosti napjal luk, ale zasáhl izraelského krále mezi přívěsky a drátěnou košili, takže řekl svému vozataji:+ „Otoč ruku a vyvez mě z tábora, protože jsem těžce raněn.“ 35 A bitva byla toho dne stále prudší a král musel být udržován vestoje na dvoukolém voze obrácený k Syřanům, a večer posléze zemřel;+ a krev ze zranění se stále lila dovnitř válečného dvoukolého vozu.+ 36 A kolem západu slunce začalo táborem procházet zvučné volání:* „Každý do svého města a každý do své země!“+ 37 Tak král zemřel. Když byl přivezen* do Samaří, potom krále v Samaří pohřbili.+ 38 A začali umývat válečný dvoukolý vůz u samařského rybníka, a psi lízali jeho krev+ (a koupaly se tam prostitutky) podle Jehovova slova, které mluvil.+
39 Pokud jde o ostatní Achabovy záležitosti a všechno, co činil, a dům ze slonoviny,+ který vystavěl, a všechna města, která vystavěl, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů? 40 Nakonec Achab ulehl se svými praotci;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Achazjáš.*+
41 Pokud jde o Jehošafata,+ syna Asova, ten se stal králem nad Judou ve čtvrtém roce izraelského krále Achaba. 42 Jehošafatovi bylo pětatřicet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětadvacet let; a jeho matka se jmenovala Azuba, dcera Šilchiho. 43 A stále chodil celou cestou svého otce Asy. Neodbočil od ní, takže činil to, co bylo správné v Jehovových očích.+ Jen výšiny nezmizely.* Lid stále obětoval a přinášel obětní dým na výšinách.+ 44 A Jehošafat udržoval pokojné vztahy s izraelským králem.+ 45 Pokud jde o ostatní Jehošafatovy záležitosti a moc, s níž jednal, a jak válčil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 46 A vyklidil ze země zbytek chrámových prostitutů,+ kteří zbyli za dnů jeho otce Asy.+
47 Pokud jde o krále, v Edomu+ nebyl žádný; králem byl zmocněnec.+
48 Jehošafat, ten vyrobil taršišské lodě,+ aby pluly do Ofiru pro zlato, ale nepluly, protože lodě u Ecjon-geberu ztroskotaly.+ 49 Tehdy řekl Achazjáš, syn Achabův, Jehošafatovi: „Ať moji sluhové jedou s tvými sluhy na lodích“, ale Jehošafat nesvolil.+
50 Nakonec Jehošafat ulehl se svými praotci+ a byl pohřben se svými praotci ve Městě svého praotce Davida;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Jehoram.+
51 Pokud jde o Achazjáše,+ syna Achabova, ten se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce judského krále Jehošafata a dále vládl nad Izraelem po dva roky. 52 A stále činil to, co bylo špatné+ v Jehovových očích, a chodil cestou svého otce+ a cestou své matky+ a cestou Jeroboama,+ syna Nebatova, který způsobil, že Izrael hřešil.+ 53 A dál sloužil Baalovi+ a klaněl se mu a stále urážel+ Jehovu, BOHA Izraele, podle všeho, co dělal jeho otec.