Nehemjáš
5 Nastal však velký křik+ lidu a jejich manželek proti jejich židovským bratrům.+ 2 A byli ti, kdo říkali: „Dáváme jako záruku* své syny a dcery, abychom dostali obilí a najedli se a zůstali naživu.“+ 3 A byli ti, kdo říkali: „Dáváme jako záruku svá pole a své vinice a své domy,+ abychom za nedostatku potravy dostali obilí.“ 4 A byli ti, kdo říkali: „Peníze na králův tribut+ jsme si vypůjčili na svá pole a své vinice.+ 5 A naše tělo je přece stejné jako tělo našich bratrů;+ naši synové jsou stejní jako jejich synové, ale tady snižujeme své syny a své dcery na otroky,+ a některé z našich dcer už sníženy jsou; a v našich rukách není moc, zatímco naše pole a naše vinice patří jiným.“
6 Nyní jsem se velmi rozhněval, sotvaže jsem slyšel jejich křik a tato slova. 7 Mé srdce tedy ve mně zauvažovalo, a začal jsem vyčítat+ urozeným i zastupujícím vládcům a přikročil jsem k tomu, abych jim řekl: „Vymáháte lichvu+ každý od svého vlastního bratra.“
Dále, uspořádal jsem kvůli nim velké shromáždění.+ 8 A přistoupil jsem k tomu, abych jim řekl: „Sami jsme koupili zpět své vlastní židovské bratry, kteří byli prodáni národům, pokud to bylo v naší moci;+ a současně budete sami své vlastní bratry prodávat,+ a budou prodáváni nám?“ Na to oněměli a nenalezli ani slovo.+ 9 A přikročil jsem k tomu, abych* řekl: „To, co děláte, není dobré.+ Neměli byste chodit v bázni+ před naším Bohem+ kvůli pohaně+ národů, našich nepřátel?+ 10 A také já, moji bratři a moji sloužící dáváme mezi ně peníze a obilí na půjčku. Přestaňme, prosím, s tím půjčováním na úrok.+ 11 Prosím, navraťte jim tohoto dne jejich pole,+ jejich vinice, jejich olivové háje a jejich domy a setinu* peněz a obilí, mladého vína a oleje, kterou od nich vymáháte jako úrok.“
12 Na to řekli: „Navrátíme+ a nebudeme od nich nic vyžadovat zpět.+ Učiníme přesně, jak říkáš.“+ Zavolal jsem tedy kněze a přiměl je k přísaze, že učiní podle tohoto slova.+ 13 Vytřásl jsem také svou náruč a pak jsem řekl: „Kéž takovým způsobem [pravý] Bůh vytřese každého muže, který toto slovo neprovede, z jeho domu a z jeho získaného majetku; a kéž se tak stane vytřeseným a prázdným.“ Celý sbor* na to řekl: „Amen!“*+ A začali chválit Jehovu.+ A lid přistoupil k tomu, aby učinil podle tohoto slova.+
14 Další věc: Ode dne, kdy mne pověřil, abych se stal jejich místodržitelem*+ v judské zemi, od dvacátého+ roku do dvaatřicátého+ roku krále Artaxerxa,+ dvanáct let, jsme já a moji bratři nejedli chléb náležející místodržiteli.+ 15 Pokud jde o dřívější místodržitele, kteří byli přede mnou, ti to lidu ztížili a brali od nich denně* čtyřicet stříbrných šekelů* na chléb a víno. Také jejich sloužící nad lidem despoticky vládli.+ Pokud jde o mne, já jsem to tak nedělal+ z bázně před Bohem.+
16 A co víc, přiložil jsem ruku k dílu na této zdi,+ a nezískali jsme ani pole;+ a všichni moji sloužící se tam sebrali k práci. 17 A u mého stolu byli Židé a zastupující vládci, sto padesát mužů, a ti, kteří k nám přicházeli z národů, jež byly okolo nás.+ 18 Pokud jde o to, co bylo denně chystáno, byl pro mne chystán jeden býk, šest vybraných ovcí a ptáci, a jednou za deset dní víno+ všeho druhu v hojnosti. A spolu s tím jsem nepožadoval chléb náležející místodržiteli, protože služba na tomto lidu byla těžká. 19 Pamatuj přece na mne,+ můj Bože, pro dobré,+ [pro] všechno, co jsem ve prospěch tohoto lidu udělal.+