Šalomounova píseň
2 Jsem pouhý šafrán*+ z pobřežní pláně,*+ lilie z nížin.“+
2 „Jako lilie mezi trnitým plevelem, taková je má družka mezi dcerami.“+
3 „Jako jabloň+ mezi lesními stromy, takový je můj milý mezi syny.+ Vášnivě jsem zatoužila po jeho stínu a usedla jsem tam, a jeho ovoce bylo sladké mému patru. 4 Uvedl mě do domu vína+ a jeho korouhví+ nade mnou byla láska.*+ 5 Občerstvěte mě přece rozinkovými koláči,+ posilněte mě jablky; vždyť stůňu láskou.+ 6 Jeho levici mám pod hlavou; a jeho pravice — ta mě objímá.+ 7 Zavázala jsem vás přísahou,+ jeruzalémské dcery, při gazelách+ nebo při polních laních,+ abyste se nepokoušely probudit či vyburcovat [ve mně] lásku, dokud [k tomu] nebude nakloněna.+
8 Zvuk mého milého!+ Pohleďte, to on přichází,+ šplhá po horách, po pahorcích skáče. 9 Můj milý se podobá gazele+ anebo jelínkovi. Pohleďte, to on stojí za naší zdí, upřeně hledí okny, nahlíží mřížovím.+ 10 Můj milý odpověděl a řekl mi: ‚Vstaň, ty moje družko, má krásná,+ a pojď odtud.+ 11 Pohleď, vždyť období dešťů*+ minulo, liják přešel, odebral se pryč. 12 Po zemi se objevilo kvítí,+ nadešel pravý čas k prořezávání révy+ a v naší zemi je slyšet hlas hrdličky.+ 13 Pokud jde o fíkovník,+ ten nabyl zralé barvy pro své rané fíky;+ a révoví je v květu, vydalo aróma. Vstaň, pojď, družko moje,+ má krásná, a pojď odtud. 14 Má holubičko+ v zátiších skalního útesu, na skrytém místě strmé cesty, ukaž mi svou postavu,+ dej mi slyšet svůj hlas, vždyť tvůj hlas je příjemný a tvá postava je půvabná.‘“+
15 „Popadněte přece pro nás lišky,+ lištičky, které plení vinice, protože naše vinice jsou v květu.“+
16 „Můj milý je můj, a já jsem jeho.+ Pase+ mezi liliemi.+ 17 Než zavane den a stíny uprchnou, obrať se, můj milý; buď jako gazela+ anebo jelínek na horách odloučení.*