5. Mojžíšova
1 To jsou slova,* která mluvil Mojžíš k celému Izraeli v jordánském kraji+ v pustině, na pouštních pláních* před Sufem,* mezi Paranem+ a Tofelem a Labanem a Chacerotem+ a Dizahabem; 2 je to jedenáct dní od Chorebu cestou hory Seir do Kadeš-barneje.+ 3 A stalo se, že ve čtyřicátém+ roce, v jedenáctém měsíci, prvního toho měsíce, mluvil Mojžíš k izraelským synům podle všeho, co mu pro ně přikázal Jehova, 4 když porazil krále Amorejců Sichona,+ který bydlel v Chešbonu, a bašanského krále Oga,+ který bydlel v Aštarotu,+ v Edrei.+ 5 V jordánském kraji v moabské zemi se Mojžíš ujal vysvětlování tohoto zákona+ a řekl:
6 „Jehova, náš Bůh, k nám mluvil na Chorebu+ a řekl: ‚Už jste dost dlouho bydleli v tomto hornatém kraji.+ 7 Obraťte se a vydejte se na cestu a jděte do hornatého kraje Amorejců+ a ke všem jejich sousedům v Arabě,*+ hornatém kraji,+ a Šefele* a Negebu*+ a na mořském pobřeží,+ [do] země Kananejců+ a [do] Libanonu,+ až k velké řece, řece Eufrat.+ 8 Vidíte, opravdu kladu před vás tu zemi. Vejděte a vezměte do vlastnictví zemi, o níž přísahal Jehova vašim otcům, Abrahamovi, Izákovi+ a Jákobovi,+ že ji dá jim a po nich jejich semeni.‘*+
9 A právě v té době jsem přistoupil k tomu, abych vám řekl toto: ‚Nejsem schopen vás nést sám.+ 10 Jehova, váš Bůh, vás rozmnožil, a hle, dnes je vás co do množství jako nebeských hvězd.+ 11 Kéž vás Jehova, BŮH vašich praotců, zvětší tisíckrát tolik,+ než vás je, a kéž vám požehná,+ právě jak vám slíbil.+ 12 Jak mohu sám nést to břemeno, [jímž] jste, a ten náklad, [jímž] jste, a vaše hádky?+ 13 Přiveďte moudré a rozvážné+ a zkušené+ muže ze svých kmenů, abych je nad vámi dosadil jako hlavy.‘+ 14 Na to jste mi odpověděli a řekli: ‚Věc, o níž jsi mluvil, že [ji] máme udělat, je dobrá.‘ 15 Vzal jsem tedy hlavy vašich kmenů, muže moudré a zkušené, a dosadil jsem je nad vámi jako hlavy, velitele* tisíců a velitele set a velitele padesáti a velitele deseti a úředníky vašich kmenů.+
16 A přikročil jsem k tomu, abych právě v té době přikázal vašim soudcům a řekl: ‚Když máte slyšení* mezi svými bratry, budete soudit se spravedlností mezi mužem a jeho bratrem nebo jeho cizím usedlíkem.+ 17 Nebudete v soudu straničtí.*+ Měli byste vyslechnout maličkého stejně jako velkého.+ Nezaleknete se kvůli nějakému muži,+ neboť soud patří Bohu;+ a případ, který je pro vás příliš těžký, byste měli předložit mně, a já jej vyslechnu.‘+ 18 A přistoupil jsem k tomu, abych vám přikázal právě v té době všechny věci, které byste měli dělat.
19 Potom jsme odtáhli od Chorebu a pochodovali celou tou velkou a bázeň vzbuzující pustinou,+ kterou jste viděli, cestou hornatého kraje Amorejců,+ právě jak nám přikázal Jehova, náš Bůh; a nakonec jsme přišli do Kadeš-barneje.+ 20 Nyní jsem vám řekl: ‚Došli jste do hornatého kraje Amorejců, který nám dává Jehova, náš Bůh.+ 21 Viz, Jehova, tvůj Bůh, ti tuto zemi zanechal.+ Vytáhni, vezmi [ji] do vlastnictví, právě jak k tobě mluvil Jehova, BŮH tvých praotců.+ Neboj se ani se neděs.‘+
22 Všichni jste se však přiblížili ke mně a řekli: ‚Nech přece, ať pošleme před sebou muže, aby pro nás prozkoumali tu zemi a přinesli nám zpět slovo o cestě, kterou bychom měli vyjít, a [o] městech, ke kterým přijdeme.‘+ 23 Nuže, ta věc se prokázala být dobrá v mých očích, takže jsem vzal dvanáct vašich mužů, za každý kmen jednoho.+ 24 Potom se obrátili a vyšli do hornatého kraje+ a dostali se až k říčnímu údolí Eškol+ a vyzvídali v něm. 25 A přistoupili k tomu, aby vzali do ruky trochu plodů té země+ a aby nám je přinesli dolů, a přinesli nám zpátky slovo a řekli: ‚Země, kterou nám dává Jehova, náš Bůh, je dobrá.‘+ 26 Ale nepřáli jste si vyjít+ a začali jste se chovat vzpurně proti nařízení Jehovy, svého Boha.+ 27 A stále jste reptali ve svých stanech a říkali: ‚Protože nás Jehova nenáviděl,+ proto nás vyvedl z egyptské země,+ aby nás vydal do ruky Amorejců, aby nás vyhladil.+ 28 Kam vycházíme? Naši bratři způsobili, že naše srdce roztála,+ když řekli: „Viděli jsme tam lid větší a vyšší, než jsme my,+ města velká a opevněná k nebesům+ a také syny Anakim.“‘+
29 Řekl jsem vám tedy: ‚Nebudete otřeseni ani se kvůli nim nebudete bát.+ 30 Před vámi jde Jehova, váš Bůh. Bude za vás bojovat+ podle všeho, co s vámi činil v Egyptě před vašima vlastníma očima,+ 31 a v pustině,+ kde jsi viděl, jak tě Jehova, tvůj Bůh, nesl,+ právě jako nese muž svého syna, po celé cestě, kterou jste kráčeli, až jste došli na toto místo.‘+ 32 Ale navzdory tomuto slovu jste neuvěřili Jehovovi, svému Bohu,+ 33 který šel cestou před vámi, aby pro vás vyzvěděl místo [kde] se utábořit,+ v noci ohněm, abyste viděli, jakou cestou byste měli jít, a za dne oblakem.+
34 Celou dobu slyšel Jehova hlas vašich slov. Rozhořčil se tedy a přísahal+ a řekl: 35 ‚Ani jeden z těchto mužů této zlé generace neuvidí dobrou zemi, o níž jsem přísahal, že [ji] dám vašim otcům,+ 36 kromě Kaleba, syna Jefunneho.+ Ten ji uvidí a jemu a jeho synům dám zemi, po které šlapal, kvůli tomu, že plně následoval Jehovu.+ 37 (Dokonce i proti mně se Jehova kvůli vám popudil a řekl: „Také tam nevejdeš.+ 38 Jozue,* syn Nunův, který stojí před tebou, ten tam vejde.“+ Jeho posílil,+ protože on způsobí, aby ji Izrael zdědil.) 39 Pokud jde o vaše maličké, o nichž jste řekli: „Stanou se [předmětem] drancování!“,+ a vaše syny, kteří dnes neznají dobré ani špatné, ti tam vejdou a jim ji dám, a vezmou ji do vlastnictví. 40 Pokud jde o vás, vy změňte svůj směr a odtáhněte do pustiny cestou Rudého moře.‘+
41 Na to jste odpověděli a řekli jste mi: ‚Zhřešili jsme proti Jehovovi.+ My — my vytáhneme a budeme bojovat ve shodě se vším, co nám Jehova, náš Bůh, přikázal.‘ Opásali jste se tedy každý svými válečnými zbraněmi a pokládali jste za snadné vytáhnout na horu.+ 42 Ale Jehova mi řekl: ‚Řekni jim: „Nevytáhnete a nebudete bojovat, protože nejsem ve vašem středu,+ abyste nebyli poraženi před svými nepřáteli.“‘+ 43 Mluvil jsem k vám tedy, a nenaslouchali jste, ale začali jste se chovat vzpurně+ vůči Jehovovu nařízení a celí jste se rozpálili, a pokusili jste se vytáhnout na horu.+ 44 Potom vám vyšli vstříc Amorejci, kteří bydleli na té hoře, a honili vás,+ právě jak to dělají včely, a rozptýlili vás v Seiru* až po Chormu.+ 45 Poté jste se vrátili a začali jste plakat před Jehovou, ale Jehova vašemu hlasu nenaslouchal+ ani vám nedopřál sluchu.+ 46 Bydleli jste proto v Kadeši mnoho dnů, tolik dnů, co jste tam opravdu bydleli.+