Jonáš
2 Tehdy se Jonáš modlil k svému Bohu* Jehovovi z nitra ryby+ 2 a řekl:
„Ze své tísně jsem volal k Jehovovi+ a on přistoupil k tomu, aby mi odpověděl.+
Z břicha šeolu* jsem volal o pomoc.+
Slyšel jsi můj hlas.+
3 Když jsi mě hodil [do] hlubin, do srdce širého moře,+
potom mě obtekla opravdová řeka.
Všechna tvá vlnobití a tvé vlny, ty se přese mne převalily.+
5 Vody mě obtekly až k duši;+ samotná vodní hlubina* mě stále svírala.
Chaluhy se mi ovinuly okolo hlavy.
6 K základům hor jsem sestoupil.
Pokud jde o zemi, její závory byly na mně na neurčitý čas.
Přistoupil jsi však k tomu, abys vyvedl můj život z jámy, Jehovo, můj Bože.+
7 Když ve mně má duše* omdlévala,+ Jehova byl Ten, na něhož jsem vzpomínal.+
Pak vešla má modlitba k tobě, do tvého svatého chrámu.+
8 Pokud jde o ty, kdo pozorují modly nepravdy, ti opouštějí svou vlastní milující laskavost.+
9 Ale pokud jde o mne, já ti budu obětovat s hlasem díkůvzdání.+
Co jsem slavnostně slíbil, splním.+ Záchrana patří Jehovovi.“+
10 Časem Jehova přikázal* rybě, takže vyzvrátila Jonáše na souš.+