Hebrejcům

1 Bůh, který dávno mluvil k našim praotcům při mnoha příležitostech+ a mnoha způsoby prostřednictvím proroků,+ 2 mluvil k nám na konci těchto dnů+ prostřednictvím Syna,+ kterého ustanovil dědicem všeho+ a skrze něhož učinil+ systémy věcí.* 3 On je odleskem* [jeho] slávy+ a přesným znázorněním samotné jeho bytosti*+ a udržuje všechny věci slovem své moci;+ a když způsobil očištění za naše hříchy,+ posadil se po pravici+ Majestátu* ve výšinách.+ 4 Tak se stal lepším než andělé+ do té míry, že zdědil jméno+ znamenitější než jejich.

5 Kterému z andělů například kdy řekl: „Ty jsi můj syn; já, já jsem se dnes stal tvým otcem“?+ A opět: „Sám se stanu jeho otcem a on sám se stane mým synem“?+ 6 Když však opět přivádí svého Prvorozeného+ na obydlenou zemi, říká: „Ať mu vzdají poctu* všichni Boží andělé.“+

7 O andělech také říká: „A činí své anděly duchy a své veřejné sluhy* plamenem ohně.“+ 8 Ale o Synovi: „Bůh je po celou věčnost tvým trůnem+ a žezlo tvého* království+ je žezlo přímosti.*+ 9 Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi nezákonnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal+ olejem jásání víc než tvé společníky.“+ 10 A: „Pane, ty jsi na počátku položil základy země, a nebesa jsou díla tvých rukou.+ 11 Ony zaniknou,* ty však máš zůstat neustále; a ony celé zestárnou právě jako svrchní oděv,+ 12 a svineš je právě jako plášť,+ jako svrchní oděv;* a budou změněny, ale ty jsi stejný a tvá léta nikdy neuběhnou.“+

13 O kterém z andělů však kdy řekl: „Posaď se po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnož tvým nohám“?+ 14 Cožpak nejsou všichni duchové+ k veřejné službě,+ vyslaní, aby sloužili těm, kdo zdědí+ záchranu?