-
Je-li odňata pospolitost příbuznémuStrážná věž – 1982 (vydáno v Rakousku) | 1. června
-
-
němž záleží. (Přísl. 29:26) To platí samozřejmě o odporném chování, neboť Bible ukazuje, že Bůh si takové věci oškliví. (Přísl. 6:16–19) Je to však pravdivé a pokud jde o jeho soud nad jednotlivci, Jehovovo Slovo jasně říká, že „nespravedliví“, ti, kteří činí „skutky těla“, nezdědí jeho království. (1. Kor. 6:9, 10; Gal. 5:19–21) Takové osoby nemají místa v nebi, ani se nebudou hodit do pozemské oblasti království. Každý, kdo chce tedy dnes zůstat v čistém Božím sboru, musí odpovídat Jehovovým měřítkům. Bůh prostě nepřipustí, aby mezi jeho lidem zůstal „kvas“ jako rozkladný činitel. — 1. Kor. 5:6–13.
28. Jak se může stát otázka odnětí pospolitosti zkouškou naší věrné oddanosti?
28 Je-li odňata pospolitost blízkému příbuznému, mohou nás přirozeně lidské city postavit před velkou zkoušku. Citové vztahy a rodinné svazky jsou silné zejména mezi rodiči a dětmi, a mocné jsou také, když je odňata pospolitost manželskému druhu. Jestliže to ale rozebereme až do konce, musíme si uvědomit, že nikomu neprospějeme a sami se nebudeme líbit Bohu, pokud dovolíme svým citům, aby nás vedly k přehlížení moudré Boží rady a vedení. Je třeba projevovat plnou důvěru v dokonalou spravedlnost Jehovových čest, včetně Božího opatření k odnětí pospolitosti nekajícím provinilcům. Zůstaneme-li věrně oddaní Bohu a sboru, může si z toho provinilec časem vzít poučení, kát se a být znovu přijat do sboru. Ať se to však stane nebo ne, můžeme nalézt útěchu a posilu v tom, co řekl David na sklonku svého života: „Všechna [Boží] soudní rozhodnutí jsou přede mnou. . . A ať mi Jehova odplatí podle mé spravedlnosti, podle mé čistoty před jeho očima. S někým, kdo je věrně oddaný, budeš jednat s věrnou oddaností; s bezúhonným, silným, budeš jednat bezúhonně; tomu, kdo se udržuje čistý, se prokážeš čistý. . . A zachráníš pokorný lid.“ — 2. Sam. 22:23–28.
-
-
Zprávy a jejich hlubší významStrážná věž – 1982 (vydáno v Rakousku) | 1. června
-
-
Zprávy a jejich hlubší význam
Byla to záplava?
● Egyptolog Dr. Hans Goedicke z univerzity Johna Hopkinse vytvořil novou teorii o tom, k čemu podle biblické zprávy došlo u Rudého moře. Tvrdí, že v době, kdy Židé vytáhli z Egypta, došlo také k sopečnému výbuchu na ostrově Thera (100 kilometrů severně od Kréty), a to roku 1477 př. n. l. Tehdy mohla vzniknout záplava, při níž se utopilo egyptské vojsko, jež pronásledovalo Židy.
Mezi Goedickovým líčením a biblickou zprávou jsou však podstatné rozdíly, jak to vyplývá z dopisu, který napsal jeden profesor vodních staveb na Columbia University v New Yorku redakci listu „New York Times“. Mimo jiné napsal: „Ve 2. Mojžíšově (14:21) je řečeno, že ‚Pán nechal po celou noc vát na moře silný východní vítr, a tak je změnil v suchou zem‘. Moře se vrátilo zpět, protože vznikla takzvaná větrná hráz, úkaz, který je dobře známý u mělkých moří. . . Vítr je jedinou příčinou, proč se moře vrací, a proto jakmile vítr přestane vanout, dosáhne moře rychle opět ‚svou normální hloubku‘, jak je to řečeno ve 2. Mojžíšově (14:27). Bible je v této věci stejně jednoznačná jako moderní učebnice pobřežních staveb.“ Není zcela jisté, zda to je přesné vysvětlení toho, jak probíhala tato událost. Rozhodně však můžeme být přesvědčeni o tom, že šlo nejen o určitý přirozený úkaz, ale že to byl božský zásah. — 2. Mojž. 15:8–10, 19.
-