ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • w80 10/1 str. 32
  • Vzpoury starověkého Izraele

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Vzpoury starověkého Izraele
  • Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1980 (vydáno v Rakousku)
Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1980 (vydáno v Rakousku)
w80 10/1 str. 32

Vzpoury starověkého Izraele

„Tak řekl Jehova: ‚Pro tři vzpoury Izraele a pro čtyři to neodvrátím, protože prodali spravedlivého za pouhé stříbro a chudáka za cenu páru sandálů. Touží po prachu země na hlavě ponížených osob; a cestu mírných odvracejí; a muž a jeho vlastní otec chodí k témuž děvčeti, aby zneuctívali mé svaté jméno. A na oděvu, kterého se zmocnili jako zástavy, se roztahují vedle každého oltáře; a víno těch, kterým byla uložena pokuta, pijí v domě svých bohů.‘ “ — Amos 2:6–8.

ČÍSLO „tři“ je v Bibli používáno tak, že může vyjadřovat sílu nebo zdůraznění. Proto výrazem ‚tři, ano čtyři vzpoury‘ desetikmenného izraelského království proti Jehovovi rozumíme vše, čím se nevěrné izraelské království provinilo.

Spravedliví lidé bývali prodáváni za „pouhé stříbro“. Zákon skutečně určoval, že zloděj, který nemohl poskytnout náhradu, měl být prodán za věci, které ukradl. (2. Mojž. 22:3) Mohlo se tedy stát, že členové vlivné vládnoucí třídy šli ještě dále a prodávali ponížené lidi pro zisk, a ne proto, že by takový chudák měl něco nahradit. Výrazu ‚prodávat někoho za pouhé stříbro‘ můžeme rozumět také tak, že když soudcové dostali úplatek v podobě stříbra nebo jim bylo něco takového slíbeno, odsuzovali spravedlivé lidi.

Je také možné, že když chudý člověk nemohl zaplatit za pár sandálů, jeho věřitel jej nelítostně prodal do otroctví. Nebo mohl vlivný člověk prodat chudáka, jen aby získal pár sandálů nebo nějaké jiné nepříliš cenné věci. Necitelní lidé ‚toužili‘ nebo dychtivě se těšili na to, až uvidí chudáky v takovém stavu, že by si sypali prach na hlavu. (Srovnej Joba 2:12.) „Mírní“ prostě nemohli doufat, že se dovolají spravedlnosti.

Modlářští Izraelité, kteří byli členy téže rodiny, chodívali k téže chrámové prostitutce, což byla forma uctívání, a tak zneuctívali Jehovovo jméno. Projevovali také hrubou neúctu k Nejvyššímu, když v jiných směrech porušovali jeho zákon. Například oděv, který byl vzat do zástavy, měl být vrácen, než nadešla noc. (2. Mojž. 22:26) Ale tito zlí lidé si zastavené oděvy ponechávali a pak je používali jako pokrývek, na nichž se rozvalovali při obětních hodech u chrámu. A pokuty, které neprávem vymohli od chudáků, poskytovaly fondy na nákup vína, které obřadně pili v chrámu svých bohů. Tak používali zisku ze svého utlačujícího způsobu jednání k falešnému uctívání. Jakou potupu uváděli nevěrní Izraelité na Jehovovo svaté jméno!

Spravedlnost vyžadovala, aby se desetikmenné izraelské království muselo zodpovídat za své vzpoury. Čas soudu skutečně přišel, když v osmém století př. n. l. dobyli zemi Asyřané a zmocnili se Samaří, hlavního města severního království izraelského.

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet