Záhadný sen, jehož význam se tě dotýká

KRÁL byl vyděšen a zmaten. ‚Sny se mi zdávaly i dříve,‘ uvažoval, ‚a moji kněží se svými kouzly mi je vysvětlovali. Když se jim nepodařilo odhalit skrytý význam snu, volal jsem své zaklínače, aby mi jej vysvětlili. Když se to nepodařilo ani jim, odhalili tajemství moji astrologové. Ale tento sen, proč ten je tak záhadný?‘

Takové otázky si možná kladl Nabuchodonozor, panovník největší světové velmoci v šestém století př. n. l., Babylóna. V celé říši nemohl najít nikoho, kdo by mu vysvětlil tento podivný sen, až na jediného člověka — zajatce Daniela z Judeje. Tento ctitel Boha Jehovy vysvětlil Nabuchodonozorovi již dříve jeden sen, na který nikdo nemohl přijít. — Dan. 2:1–45.

Ale snad se zeptáš: ‚Proč by mě to mělo zajímat? Sny normálně patří k lidskému životu. Proč by to s tímto snem mělo být jinak?‘ Ano, je odlišný. V jakém směru? Protože jeho význam se dotýká dokonce i tebe a všech, kteří žijí od roku 1914.

KRÁLŮV SEN

Nabuchodonozor odpočívá na terasovité zahradě svého paláce, a tu se mu zdá sen o neobyčejně velkém stromu:

„Tu se stalo, že jsem na svém lůžku spatřil vidění své hlavy, a hle, uprostřed země strom, jehož výška byla ohromná. Ten strom vyrostl a zesílil a výškou nakonec dosáhl k nebesům, a byl viditelný až do končiny celé země. Jeho listí bylo pěkné a jeho plody hojné a byla na něm potrava pro všechny. Polní zvířata pod ním hledala stín a na jeho větvích bydleli nebeští ptáci a živilo se z něj všechno tělo.“ — Dan. 4:10–12; 4:7–9, „KB“.

Král je ohromen tím, co vidí ve snu dále; anděl provolává příkaz:

„Podetněte strom a odřízněte mu větve. Setřeste jeho listí a rozptylte jeho plody. Ať zvířata prchnou zpod něho a ptáci z jeho větví. Ponechte však jeho pařez v zemi, ano s železnými a měděnými pásy, mezi polní trávou; a ať je máčen rosou z nebes a ať je se zvířaty jeho podíl mezi rostlinstvem země. Jeho srdce ať se stane jiné než srdce lidí a ať je mu dáno srdce zvířete a ať nad ním uplyne sedm časů. Ta věc je z výnosu strážných a ta žádost je z výroku svatých, aby žijící lidé poznali, že Nejvyšší je panovníkem v království lidstva a že je dává, komu chce, a že nad ním dosazuje dokonce nejpokornějšího z lidí.“ — Dan. 4:13–17; 4:10–14, „KB“

VÝZNAM SNU PRO KRÁLE

Námětem králova snu je panství nad světem. Sen má dvojí význam. Jeden se týkal Nabuchodonozora. Ten druhý se týká tebe. Daniel vysvětluje, co tento strom vysoký až do nebe znázorňuje pro Nabuchodonozora: „To jsi ty, králi, protože jsi velice vyrostl a zesílil a tvá vznešenost velmi vyrostla a dosáhla k nebesům a tvé panství až do končiny země.“ — Dan. 4:22.

Potom Daniel ukazuje, co znamená zbývající část vidění, které měl tento pyšný král: Nabuchodonozor zažije přechodný pád, protože přijde o panství následkem nemoci, která způsobí, že se bude chovat jako pasoucí se zvíře. To bude trvat sedm let. Ale až těchto „sedm časů“ pomine, opět se mu vrátí zdravý rozum a bude obnoveno jeho panství. To znázorňovala dvě svírající kovová pouta obtočená kolem pařezu stromu, který viděl ve snu. Jakmile jsou odstraněna pouta, strom ihned zase vyraší. Smysl toho všeho je, podle Danielových slov, aby se dokázalo, „že Nejvyšší je Panovníkem v království lidstva a že je dává, komu chce“. — Dan. 4:23–26; 4:20–23, „KB“.

Daniel vysvětluje králi sen, a za dvanáct měsíců dochází ke splnění — Nabuchodonozor se náhle pomátne a ztrácí své postavení. Za sedm let, opět přesně podle Danielových slov, se Nabuchodonozorovi vrací zdravý rozum a s „velikostí neobyčejnou“ je opět uveden na svůj trůn, což krále vede k tomu, aby připustil: „Teď já, Nabuchodonozor, chválím a vyvyšuji a oslavuji Krále nebes, protože všechna jeho díla jsou pravda a jeho cesty jsou právo a protože je schopen pokořit ty, kdo chodí v pýše.“ — Dan. 4:29–37; 4:26–34, „KB“.

Sen splnil svůj účel. Všemohoucí Bůh, Jehova, ukázal své právo rozhodovat, kdo bude panovat nad zemí a kdy. Ale význam Nabuchodonozorova snu neměl být omezen jen na Babylónskou říši. Prorocký význam se vztahuje na panství nad celým světem a dosahuje až do našeho dvacátého století, proto se dotýká i tebe.

1914 = označený rok — proč?

BYL jsi tu v roce 1914? Odpověděl bys: ‚Nebyl jsem naživu‘? Ale několik miliónů lidí se dnes ještě pamatuje na rok 1914.

Marie chodila v roce 1914 posledním rokem na střední školu, učila se německy a těšila se, že se stane učitelkou. Než odešla na kolej, trávila léto v polích na farmě svého otce na severovýchodním pobřeží Spojených států. Obírala tam červíky z lesklých zrajících rajských jablíček, když na protilehlé straně zeměkoule, v Sarajevu, skončil smrtící kulkou život jednoho rakouského arcivévody. Byla to jiskra, jež roznítila výbuch první světové války. Když se Marie doslechla zprávu o válce, napadlo ji: ‚Splnilo se to! Splnilo se to, co říkali badatelé Bible; rok 1914 bude označený rok!‘

Marie nebyla jediná, koho napadaly takové myšlenky v souvislosti se světovými událostmi. 30. srpna 1914 se na čtvrté stránce nedělního vydání význačných newyorských novin „The World“ objevil nápadný nápis „Konec všech království v roce 1914“. Vypuknutím hrozné války v Evropě se splnilo neobyčejné proroctví, bylo řečeno v tomto článku. „ ‚Mezinárodní badatelé Bible [svědkové Jehovovi]‘, známí nejvíce jako ‚lidé úsvitu milénia‘, už čtvrt století oznamují světu prostřednictvím svých kazatelů i tiskem, že v roce 1914 nadejde úsvit Dne hněvu, o němž prorokuje Bible. ‚Dejte pozor na rok 1914!‘ provolávají stovky cestujících evangelistů, kteří zastupují toto podivné vyznání a procházejí křížem krážem zemi, oznamujíce nauku, že ‚Boží království je blízko‘.“

Ať již jsi byl v roce 1914 naživu nebo ne, měl by pro tebe tento rok znamenat víc než jen pokroucený a stářím zažloutlý list v kalendáři nebo titulek na stránce rozpadávajícího se časopisu. Je to významný rok, který se dnes dotýká tvého života.

PROČ JE ROK 1914 OZNAČENÝM ROKEM?

Jak věděli svědkové Jehovovi více než 30 let předem, že rok 1914 bude datum důležité pro božské panství? Svědkové tehdy sice nerozuměli plnému významu událostí, jež měly nastat, ale časopis „Strážná věž“ poukazoval již v prosinci 1879 na rok 1914 jako na datum, jež má souvislost s biblickým proroctvím. A vydání „Strážné věže“ z března 1880 uvedlo panství Božího království do souvislosti s koncem období, o kterém Ježíš Kristus mluvil jako o „ustanovených časech národů“ neboli „časech pohanů“. (Luk. 21:24, „KB“) V této „Strážné věži“ bylo řečeno: „ ‚Časy pohanů‘ sahají až do roku 1914 a až do té doby nebude mít nebeské království úplnou nadvládu.“

Co je míněno výrazem „časy pohanů“ nebo „ustanovené časy národů“? A jakou to má spojitost s Božím královstvím? Chceme-li získat odpověď na tyto otázky, podívejme se podrobněji na Ježíšova slova. Řekl: „Jeruzalém bude pošlapáván národy [pohany], dokud se nenaplní ustanovené časy národů [pohanů].“ — Luk. 21:24.

Co je míněno výrazem „Jeruzalém“? Poukazuje na Boží království. Jak to víme? Starověký Izrael byl Božím vyvoleným lidem od roku 1513 př. n. l. až do prvního století našeho letopočtu. (2. Mojž. 19:6; Mat. 23:37, 38) Jehova je zorganizoval pod symbolickou teokratickou vládou neboli Božím panstvím. Jeruzalém se stal hlavním městem. Tam seděla „na Jehovově trůnu“ Bohem pomazaná dynastie králů počínající Davidem. Panovali jako králové za Jehovu. (1. Par. 29:23; 2. Par. 9:8) M’Clintockova a Strongova „Cyclopaedia“ říká: „Jeruzalém byl učiněn sídlem krále celého Izraele; a Chrám, často označovaný také jako ‚dům Jehovy‘, byl současně sídlem Krále králů, nejvyšší hlavy teokratického státu.“

Kdy a jak byl Jeruzalém pošlapáván od pohanů? Pošlapávání začalo v roce 607 př. n. l. Jak? Náhlým skončením davidovské dynastie. Král Sedechiáš byl sesazen z trůnu a město Jeruzalém bylo zničeno vlnami babylónských útočníků vedených Nabuchodonozorem. Bible předpověděla u Ezechiela 21:26, 27 toto přerušení davidovské královské linie slovy: „Sejmi tu korunu . . . jistě nebude patřit nikomu, dokud nepřijde ten, kdo má zákonné právo, a tomu ji určitě dám.“ Boží panství bylo omezeno až do doby, kdy měly skončit „ustanovené časy národů“. Časy pohanů tedy byly obdobím, kdy panovaly národy a Jehova Bůh neměl žádnou vládu, která by na zemi reprezentovala jeho panství.

Když skončily časy pohanů, měl Jehova dát panovnickou moc tomu, „kdo má zákonné právo“, Ježíši Kristu. Proto měl rok 1914 označovat dobu, kdy začal Kristus panovat jako král v Božím nebeském království. Toto jeho panství pokračuje až do dnešní doby, a proto se tě dotýká.

Jak byla vypočítána chronologie, jež má označit rok 1914? Ve vydání časopisu „Strážná věž“ z června 1880 (angl.) je vysvětleno: „Dlouhé období 2 520 let včetně trpké zkušenosti pod zvířeckým panství (lidských vlád, Dan. VII.) je zřetelně znázorněno u Dan. IV. Mluví se tam o Nabuchodonozorových ‚sedmi časech‘ a o jeho trpké zkušenosti mezi zvířaty.“ Musíme se tedy vrátit k záhadnému snu babylónského krále, abychom vystopovali tuto chronologickou linii až k roku 1914.

PROROCKÝ PLÁN

Jehova dával vždy svému lidu prostřednictvím svých proroků prorocký plán, který měli sledovat. Amos 3:7 říká: „Svrchovaný Pán Jehova totiž neučiní nic, pokud nezjeví svou důvěrnou věc svým sluhům prorokům.“ Například před více než 4 000 lety byl Božím zvláštním poslem Noe. Jehova dal Noemovi prorockou výstrahu o zničení zlého světa vodou. (1. Mojž. 6:3; 7:4) Co se stalo potom, bylo také příkladem budoucího zničení bezbožných během neviditelné „přítomnosti Syna člověka“, Ježíše Krista. (Mat. 24:37–39) Proto by se nemělo zdát neobvyklé, že to, co Daniel zjistil ohledně Nabuchodonozorova panství nad světem — ohledně jeho pádu a obnovení moci —, bylo také v malém měřítku znázorněním změn v teokratickém ovládání světa prostřednictvím Božího pomazaného krále.

Co vidíme, když zkoumáme prorocký vzor u Daniela 4:10–17 (4:7–14, „KB“)? Obrovský strom sahající až do nebe znázorňuje božské panství. Tento strom byl podťat, když v roce 607 př. n. l. padlo Boží judské království s hlavním městem Jeruzalémem. Když uplynulo „sedm časů“ „zvířecího“ panství národů, byla uvolněna dvě kovová pouta a bylo obnoveno božské panství. V roce 1914 začal vládnout Ježíš Kristus jako král v Božím nebeském panství.

DEN ZA ROK

Jak víme, že těchto „sedm časů“ je 2 520 let? Výpočet provedl již v roce 1877 první prezident Společnosti Strážná věž, C. T. Russell. Je zaznamenán v knize, jejímž byl spoluautorem a jež nesla název „Tři světy“: Ve 12. kapitole Zjevení, ve verších 6 a 14, se dovídáme, že 1 260 dnů se rovná ‚času [to jest jednomu času] a časům [to jest 2 časům] a půli času‘ neboli celkem 3 1/2 času. „Čas“ by se tedy rovnal 360 dnům. „Sedm časů“ by bylo 360 násobeno 7, což je 2 520 dnů. Počítáme-li podle biblického pravidla jeden den za rok, rovná se „sedm časů“ 2 520 letům. (4. Mojž. 14:34; Ezech. 4:6) „Sedm časů“, časy pohanů, tedy trvají od roku 607 př. n. l. do roku 1914 n. l.

Proč můžeme věřit, že Nabuchodonozorův prorocký sen o stromu sahá až do našeho 20. století a splňuje se na Božím království? Jedním důvodem je, že značná část Danielovy knihy zahrnuje proroctví, která se splňují na světovém panství a na Božím království po době, kdy žil Daniel. Přečti si například Danielovu 2. kapitolu. Popisuje sochu skládající se z několika kovů, které znázorňují světové velmoci, jak postupně přicházejí za sebou. Nakonec jsou rozdrceny. Čím? Božím královstvím! (Dan. 2:44) Nebo si přečti 7. kapitolu Danielovu, kde máme světové vlády představeny jako divoká zvířata, jež vyvstávají z moře, a jsou nakonec nahrazeny jedním panstvím. Kterým? Božím královstvím! (Dan. 7:14) Dále si všimni Danielovy kapitoly 11 a 12. V nich jakýsi král severu a jakýsi král jihu stále vzájemně soupeří o nadvládu nad světem, až je nakonec stíhá porážka z ruky knížete Michaela. (Dan. 12:1) Kdo je tento Michael? Ježíš Kristus, panovník Božího království!

Rok 1914 byl tedy označen velmi oprávněně. Signalizoval počátek spravedlivého panství vzhledem k zemi, a to ze strany Božího království. Jeho nezbytným důsledkem je zkáza zlých. Byl příznakem „posledních dnů“ tohoto bezbožného systému věcí. (2. Tim. 3:1) Signalizoval přípravu k zavedení ráje na zemi.

Jsou ještě jiné důvody, proč je rok 1914 označen jako rok, který se tě dotýká. Bude o nich pojednáno v dalších vydáních „Strážné věže.“