na tvář u Ježíšových nohou a děkoval mu; byl to mimochodem Samaritán. Ježíš odpověděl a řekl: ‚Cožpak jich nebylo očištěno deset? Kde je tedy těch devět ostatních? Nenašel se nikdo, kdo se vrátil, aby vzdal slávu Bohu, kromě tohoto muže z jiného národa?‘ “ — Luk. 17:11–19.

‚To je ale smutné!‘ pomyslíš si možná. ‚Všech deset bylo uzdraveno, ale jen jeden vyjádřil své ocenění.‘ Jistě bychom si měli vzít všichni k srdci poučení, které vyvěrá z Ježíšovy otázky: ‚Kde je těch devět ostatních?‘ Ano, tato příhoda by nás měla pohnout, abychom projevovali ocenění.

PROJEVOVAT OCENĚNÍ ČLENŮM RODINY

Existuje mnoho příležitostí k vyjádření vděčnosti druhým, a to včetně přátel a členů rodiny. To platí i v malých věcech: za nečekaný dárek, za návštěvu přítele, za chutné jídlo nebo za to, že máme vyprané a vyžehlené šaty, je dobré projevit vděčnost.

Děti, i vy můžete projevit ocenění svým rodičům. Jak? Tím, že budete dělat domácí práce hned a bez reptání, že budete udržovat svůj pokoj v čistotě a své oblečení v pořádku. Můžete projevit vděčnost za vzdělání, kterého se vám dostává, tím, že se budete snažit ve škole i při psaní domácích úkolů. V jedné zemi stojí výchova dítěte do osmnácti let až 54 000 dolarů. Kdy jsi naposled vyjádřil vděčnost svým rodičům za vše, co pro tebe udělali?

Rodiče, projevujete ocenění pro to, co udělaly vaše děti? Možná, že to neudělaly tak dobře jako vy. Ale slovo ocenění pro jejich úsilí jim dá pocit štěstí. A povzbudí je, aby se v budoucnu snažily ještě více.

Manželé, znáte úsloví, že ‚práce ženy nikdy nekončí‘? Chválíte tedy svou manželku, aby se jí domácí práce nestala otročením? Bible říká o „schopné manželce“: „Její synové povstali a prohlašovali ji za šťastnou; její vlastník povstává a chválí ji. Je mnoho dcer, které projevily schopnost, ale ty — ty jsi je všechny převýšila.“ (Přísl. 31:10, 28, 29) Manžel může projevit manželce ocenění mnoha způsoby, jako třeba večerem společně stráveným mimo domov nebo láskyplným gestem.

Manželky také mají mnoho příležitostí projevovat ocenění. Aby manžel opatřil věci nutné k životu, musí obvykle pracovat s osobami různých povah a zvyků, a to může velmi skličovat. Jak hřejivé je potom, když se vrátí domů a od manželky ho čeká láskyplné uvítání nebo několik vděčných slov za to, co dělá pro rodinu! Bible říká: „Její cena je daleko větší než cena korálů. Na ni se spoléhá srdce jejího majitele a nechybí žádný zisk. Odměňuje se mu dobrým, a ne zlým po všechny dny svého života.“ — Přísl. 31:10–12.

Stárnoucích rodičů se to také týká! Za léta pro nás udělali mnoho. Děti jsou „dědictví od Jehovy“, ale vychovávat děti je velká odpovědnost. (Žalm 127:3) Tuto práci je ve skutečnosti možné nazvat ‚dvacetiletým výchovným programem‘. Mnozí však neprojevují svým rodičům vděčnost za všechny roky služby a sebeobětování. Příliš často jsou stárnoucí rodiče odkládáni do domova důchodců. Odborná péče v takových zařízeních může být samozřejmě v některých případech nezbytná. Ale bez ohledu na to, jak dobře školení jsou cizí lidé, pouze jejich péče není pro starší lidi nikdy taková, jako když jsou s vlastní rodinou. Když je to tedy potřebné a možné, můžeme znamenitým způsobem projevit vděčnost svým stárnoucím rodičům, jestliže je pozveme, aby bydleli s námi. Apoštol Pavel to vyjádřil: „Pamatuj si, že má-li vdova děti nebo vnoučata, je to v prvé řadě jejich povinnost, aby ukázali opravdovost svého náboženství ve vlastních domovech tím, že budou odplácet rodičům za to, co pro ně oni učinili, a Bůh rád přijímá takovou službu.“ (1. Tim. 5:3, 4, „Phillips“) Stárnoucí rodiče a prarodiče by přirozeně měli všemu napomáhat a projevovat ocenění pro to, co se pro ně dělá.

MIMO RODINU

Jak nás to hřeje u srdce, když nám členové rodiny projeví svou vděčnost za něco, co jsme řekli nebo udělali! Podobně hřeje u srdce i ty, kteří jsou mimo naši rodinu, když vyjádříme své ocenění pro ně a pro to, co dělají nebo říkají. Příležitosti k takovému jednání jsou tak četné, že je opravdu nelze všechny uvést.

Možná, že jsi nedávno začal osobním studiem a stykem se svědky Jehovovými zlepšovat své porozumění Bible. Není to duchovně prospěšné, když získáváš poznání Božího Slova? Jistě to oceňuješ. Písma říkají, že Jehova Bůh „otřese všemi národy“ a „žádoucí věci“ všech národů vejdou do domu jeho uctívání. Tyto „žádoucí věci“ jsou zjevně lidé, kteří proudí k ‚hoře Jehovova domu‘, a nyní ho uctívají „duchem a pravdou“. (Iz. 2:2–4; Agg. 2:7; 2:8, „KB“; Jan 4:23, 24) Jsou milující, poctiví, přímí a zcela oddaní Bohu a jeho spravedlivým zásadám. A pomysli: Ve světě, který se vyznačuje takovými rysy, jako je nedostatek lásky, nepoctivost a nevděčnost, máš přednost získat znamenité, zbožné druhy. (2. Tim. 3:1–5) Není společenství s nimi něco, zač bychom měli být velmi vděční? Jistě ano.

A naopak — možná, že už se léta držíš křesťanského způsobu života. Pomysli potom na ty, kteří jsou už nějaký čas našimi věrnými křesťanskými druhy. Jistě by bylo vhodné poděkovat jim za jejich četné laskavosti slovem i skutkem. Byli jsme u nich na návštěvě? Pojedli jsme s nimi? Nebylo by pak vhodné kromě slovního vyjádření díků napsat jim pár slov nebo poslat lístek vyjadřující ocenění?

Každý z nás může nepochybně nalézt mnoho způsobů, jak obšťastnit sebe i druhé projevy upřímné vděčnosti. Buďme tedy jako ten uzdravený malomocný, který měl opravdu ducha ocenění. Ať nejsme nevděční jako ti ostatní uzdravení malomocní, o nichž vznesl Ježíš otázku: ‚Kde je těch devět ostatních?‘

Je jasné, že bychom měli druhým lidem projevovat vděčnost. Ale jak je tomu s Tím, kdo učinil všechny věci? (Zjev. 4:11) Jaké důvody vděčnosti k němu máme? Jak tedy můžeme projevit své ocenění Jehovovi Bohu?

Projevujme své ocenění Bohu