Bible také říká, že satan „svádí celou obydlenou zemi“. (Zjev. 12:9) Nepřekvapuje tedy, že chce lidi udržet v okovech pověr. Může provádět tajuplné věci, aby je oklamal? Ano, může. Bible například říká, že „přítomnost“ jistého „bezzákonného je podle satanova působení s každým mocným skutkem a lživými znameními a předzvěstmi a s každým nespravedlivým podvodem pro ty, kteří hynou“. — 2. Tess. 2:9, 10.

Jestliže se tedy zdá, že se skutečně dějí tajuplné věci, musí to být vlivem satana a jeho démonů. Satan je samozřejmě silnější než kterýkoli člověk. My však nejsme bezmocní, protože Bůh je ještě mocnější než satan a nabízí nám pomoc, přejeme-li si ji.

Biblický pisatel Jakub řekl: „Podřiďte se tedy Bohu, ale postavte se proti ďáblu a uteče od vás.“ (Jak. 4:7) Wawa a mnoho jiných Afričanů přijali toto pozvání. Přijali pravdu z Božího slova, Bible, řídili se Božími příkazy v tom, jak by se měli chovat, a zjišťují, že satanské pověry nemají v jejich životě žádnou moc. Jsou osvobozeni od dřívějšího strachu.

Tak tedy odvázali se svých šijí gris–gris a dětem sejmuli ochranné šňůrky a všechno to spálili. Neúčastní se pověrečných obřadů k usmiřování duchů zemřelých a nebojí se ani kouzel čarodějnických doktorů. Zdržují se i ničemných věcí jako nemravnosti a násilí.

Ztratili tito lidé něco pro svou smělost? Právě naopak! Ježíš slíbil svým učedníkům: „Jestliže zůstanete v mém slovu, jste skutečně moji učedníci a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:31, 32) Hřích již není jejich pánem. Jsou ochraňováni Bohem před možným působením démonů a jejich nové poznání odhaluje bezcennost dřívějších pověr. Pravda rozbila jejich okovy!

Taková svoboda je dostupná všem, kdo po ní touží. Jestliže by ses rád těšil ze svobody od strachu jako dnes Wawa, svědkové Jehovovi ti s potěšením pomohou, jako pomohli i jí.

Zprávy a jejich hlubší význam

Sloužit dvěma pánům

„Kaplani stojí na rozhraní mezi Bohem a armádou,“ řekl jeden civilní zaměstnanec při 207. výročí Sboru kaplanů při armádě USA. Podávají o tom zprávu „New York Times“. Problémem je samozřejmě, kterou cestou se dají. Nebo slovy jednoho vojenského kaplana: „Zápasíme se situací, kdy máme dvě povolání, a musíme si připomínat, že pozornost patří oběma.“

Zpráva říká, že ve Vietnamu sloužili kaplani, kteří „podporovali válku, a přinejmenším jeden překročil hranici mezi mužem míru a válečníkem“. Kaplan, který se zúčastnil bitvy, soukromě řekl: „Nikdy jsem nepřísahal Bohu, že nikoho nezastřelím.“ Pak dodal: „Jedině tak jsem mohl setrvat se svými jednotkami. Rozhoduji se pro něco a modlím se k Bohu, aby to bylo správné.“

Jiný kaplan, který sloužil ve Vietnamu, řekl: „Nikdy jsem neviděl, že by sbor kaplanů měl odvahu promluvit. Měli bychom se ptát sami sebe: ‚Jsme ochotni riskovat a říci vládě Spojených států, že sbor kaplanů by se měl zabývat záležitostmi etickými a pastýřskými?‘“ Mnozí z nich vážně pochybují o tom, zda mohou žít podle svého hesla „Pro Deo at Patria“ (Za Boha a vlast).

Tak se kaplani dostali do postavení, které jeden z nich popisuje jako „ovce ve vlčím rouše“. A rozpor, kterému čelí, připomene možná některým čtenářům Bible slova Ježíše Krista: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů, protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne.“ — Mat. 6:24.