Jaké jsou ale skutečnosti? Předně, do cigaret s nízkým obsahem dehtu a nikotinu se přidávají aromatické přísady. „Kdyby v těchto cigaretách s nízkým obsahem dehtu a nikotinu nebyly aromatické přísady, neměly by žádnou chuť,“ vysvětluje Petr Miociche, přední chemik v oboru tabáku. Co však jsou tyto přísady? Jsou to ‚obchodní tajemství‘ známá pouze výrobcům tabáku a dodavatelům přísad. Tyto chemické přísady ovšem mohou být nebezpečné zdraví, jak řekl jeden analytik: „Nevíte, zda některé z těchto věcí nejsou horší než dehet.“

Doklady také ukazují, že kuřáci kouří cigarety s nízkým obsahem dehtu a nikotinu více a déle zadržují kouř v plicích. Dělají to proto, aby ukojili svou touhu po nikotinu, který je drogou, u níž se vypěstuje silnější návyk než u heroinu. Tak přizpůsobením kuřáckých praktik získávají kuřáci z cigaret s nízkým obsahem dehtu a nikotinu téměř stejné množství škodlivin jako z jiných cigaret.

A dále, nejnebezpečnější složkou cigaretového kouře je zřejmě kysličník uhelnatý, a nikoli dehet nebo nikotin. Některé cigarety s nízkým obsahem dehtu a nikotinu produkují větší množství kysličníku uhelnatého než standardní značky!

Dva dánští badatelé, profesor Poul Astrup a dr. Knud Kjeldsen, zveřejnili své nálezy ohledně účinků kysličníku uhelnatého v cigaretovém kouři. Na základě množství experimentálních dokladů učinili závěr, že „kysličník uhelnatý, nikoli nikotin, je nejdůležitější jedovatou složkou, jež zvyšuje u kuřáků nebezpečí vzniku arteriosklerózy a srdečních chorob“. A je třeba si všimnout, že většina úmrtí způsobených kouřením nastává zjevně v důsledku oběhových a srdečních chorob, a ne rakoviny.

Zdravý rozum říká, že vdechování cigaretového kouře nepříznivě ovlivní dýchací ústrojí. A důkazy to potvrzují. Vláskovité řasinky uvnitř průdušek se poškozují, takže ztrácejí schopnost pohybovat se tam a zpět a tak vypuzovat bakterie a nečistotu. Kouření také omezuje schopnost plic vypuzovat vdechnutou nečistotu. To znamená, že kuřákům hrozí větší nebezpečí onemocnění ze škodlivých látek ve vzduchu.

Ano, je nečestné naznačovat, že nějaká cigareta je „bezpečná“. Jako čelný zdravotnický úředník Spojených států řekl dr. Julius Richmond: „V celém velikém souboru vědeckých dokladů o nebezpečí kouření nejsou žádné údaje, které by dávaly naději, že existuje něco jako bezpečná cigareta nebo bezpečná míra kouření.“ Dr. Richmond uzavřel: „Jediná bezpečná cigareta je nezapálená cigareta.“

Ale i když sám nekouříš, jsi imunní vůči kouření druhých?

Může ti ublížit kouření druhých?

MILIÓNY lidí utrpěly vážné a často smrtelné škody tím, že někdo jiný kouřil. Kouří-li například matka, často tím poškozuje své nenarozené dítě. Dítě může být ve skutečnosti zabito, ještě než se narodí.

„Jak je to možné?“ ptáte se. „Jak může kouření ublížit dítěti v chráněném prostředí matčina těla?“

JAK SE UBLIŽUJE NENAROZENÝM

Téměř okamžitě po vdechnutí vstupuje nikotin do krevního oběhu kouřící matky. Tato silná droga stahuje cévy a tepny v její děloze, a tak připravuje dítě o kyslík a živiny. Kysličník uhelnatý zároveň snadno prochází placentou k dítěti. Nahrazuje v krvi dítěte část životně důležitého kyslíku, který je potřebný pro normální růst a vývoj.

V tomto ohledu je zajímavý průzkum provedený anglickými lékaři na Oxfordské univerzitě. Říkají, že když matka kouří, je vidět, jak dítě „v děloze lapá po dechu, . . . téměř jistě trpí přechodným nedostatkem kyslíku“.

Smutné následky jsou dobře doloženy. „Kouření v těhotenství může způsobit vrozená znetvoření tak závažná, že zárodek zemře, anebo dítě zemře krátce po narození,“ říká časopis „Family Health“. Děti kouřících matek čelí brzy po narození o třetinu většímu nebezpečí smrti. A je dvojnásobná pravděpodobnost, že budou při narození menší, než je běžné.

Když matka kouří, roste k tomu pravděpodobnost náhlého úmrtí novorozence (syndrom „kolébkové smrti“) — badatelé říkají, že o 52 procent. Děti kuřaček trpí zřejmě jemnými abnormalitami v prodloužené míše, a to může zasáhnout dýchání a vést k náhlému úmrtí.

Může-li kouření matky ublížit nenarozenému dítěti, jak je tím dítě ovlivněno po narození?

ÚČINEK NA MALÉ DĚTI

Rodiče, kteří kouří, nutí vlastně nepřímo své děti ke kouření. „Účinek kouření rodičů na malé děti je odhadem asi takový, jako by dítě denně vykouřilo tři až pět cigaret,“ říká plicní odborník dr. Alfred Munzer. A to je pro citlivé plíce malého dítěte hodně jedu! Jistě bys byl jako rodič nešťastný, kdyby ses dozvěděl, že někdo nutí tvé dítě kouřit pět cigaret denně!

Škodí však dětem skutečně kouření rodičů? „The Journal of the American Medical Association“ shrnul lékařské výzkumy v této věci slovy:

„Nemluvňata, jejichž matky kouří, se častěji ocitnou v nemocnici se zánětem průdušek nebo zápalem plic než nemluvňata, jejichž matky nekouří. Jiný průzkum ukázal, že možnost vývinu zánětu průdušek nebo zápalu plic u nemluvněte je téměř dvojnásobná, jestliže oba rodiče kouří. . . Jiné průzkumy ukázaly, že výskyt dýchacích obtíží u dětí je přímo úměrný množství tabákového kouře v prostředí dítěte. Děti vystavené tabákovému kouři trpí také zrychlenou srdeční činností a zvýšeným krevním tlakem, což je obdobné jako u kuřáků.“

Pro potěšení, které pociťuje při kouření, se snad kuřák rozhodne, že bude poškozovat své vlastní zdraví. Pokládáš však za morální, jestliže také poškozuje zdraví svých dětí?

ÚČINKY NA DOSPĚLÉ

A co když jsi dospělý nekuřák? Škodí ti kouření druhých?

Když sedíš blízko osoby, která kouří, účinek může být téměř stejný, jako bys kouřil sám. „Průzkumy ukázaly,“ poznamenává „Today’s Health“, „že průměrný kuřák aktivně kouří svou cigaretu jen malou část doby, kdy je zapálena, takže nekuřák může být ve skutečnosti nucen proti své vůli vdechovat téměř stejné množství kysličníku uhelnatého, dehtu a nikotinu jako aktivní kuřák, který sedí vedle něho.“

Dr. John L. Pool se zmínil o účinku i nepatrného přírůstku kysličníku uhelnatého ve vzduchu. Řekl, že je-li hladina kysličníku uhelnatého „nad osm dílů v miliónu (čistý vzduch má jeden až čtyři), výrazně klesá množství kyslíku, které se dostane do srdce a do plic“. Kolik kysličníku uhelnatého může být asi ve vzduchu zakouřené místnosti?

Phillip Abelson, redaktor časopisu „Science“, napsal v úvodníku tohoto časopisu: „Ve špatně větrané zakouřené místnosti může koncentrace kysličníku uhelnatého snadno vystoupit na několik set dílů