může přesně předpovědět, k čemu povede lidské myšlení a jednání. (5. Mojž. 31:21; Iz. 46:9, 10) Za druhé, Bůh může události utvářet ještě dříve, než nastanou. V obou případech se jeho předsevzetí vždy uskuteční a jeho prorocké slovo vždy dostane pečeť pravdy.

Skrze proroka Izaiáše poukazuje Jehova na svou schopnost předpovídat a ovládat budoucnost na rozdíl od falešných proroků, jimž se to nedaří. Prohlašuje: „Jsem ten, který nechává i věštce jednat ztřeštěně . . . ten, který nechává, aby se splnilo slovo jeho sluhy, a ten, který plně provádí radu svých poslů.“ — Iz. 44:25, 26.

Protože Bůh „nechává, aby se splnilo slovo jeho sluhy“, předpověděla Písma přesně vývoj světových velmocí spolu s událostmi, které povedou k jejich zřízení. Vynikající příklad se pro to najde ve 2. kapitole biblické knihy Danielovy. Zde je babylónský král Nabuchodonozor krajně rozrušen snem, na který si nemůže vzpomenout. Je zklamán. Ani jeden z jeho chaldejských proroků nedokáže sen vyprávět, natož vyložit jeho smysl. Jsou naprosto zmateni. Daniel jako Jehovův prorok zjevuje jak sen, tak jeho smysl, a král v úžasu naslouchá. Daniel říká:

„Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři. Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství. On dal králi Nebúkadnesarovi poznat, co se stane v posledních dnech.“ — Dan. 2:27, 28, „Ekumenický překlad“.

Potom Daniel přesně ukazuje budoucí vzestup a pád mocných národů. Obraz podobný člověku v králově snu znázorňuje řadu po sobě jdoucích světových království, která zahrnují Babylón (zlatá hlava), Médo–Persii (stříbrná prsa a paže), Řecko (měděné břicho a stehna), Řím (železné holeně) a anglo–americkou světovou velmoc s dnešními radikálními lidovými hnutími v její říši a v její sféře vlivu (železohliněný spodek nohou). Nakonec je lidské panství nahrazeno božským panstvím, když je celý obraz rozdrcen na prach Božím nebeským královstvím (kamenem). — Dan. 2:36–45; viz též Daniela 8:19–25.

Pro další znázornění detailní přesnosti biblického proroctví uvažujme o tomto příkladu: Předpokládejme, že by dnes nějaká význačná osoba veřejně dala zaznamenat předpověď událostí na 200 let dopředu, tedy pro rok 2184. Proroctví by obsahovalo:

• Popis velké vojenské bitvy: Národy, jež ji svedou, se teprve mají stát soupeřícími světovými velmocemi a výsledky změní historii.

• Strategii, která bude přitom použita: Veliká inženýrská práce, jež změní tok mohutné řeky.

• Jméno dobyvatele: Jeho jméno je udáno asi 200 let před dobytím a asi 130 let před jeho narozením.

• Výsledek: Zeměpisná poloha a konečný osud poraženého.

Kdyby se splnily všechny tyto předpovědi, nepřivedlo by to lidi alespoň k zamyšlení nad jinými věcmi, které ta osoba řekla o budoucnosti?

To, co jsme právě popsali, se skutečně dopodrobna odehrálo v souvislosti se svržením Babylóna Médy a Peršany. Asi 200 let předtím, než se tato událost odehrála, předpověděl biblický prorok Izaiáš:

• Velkou vojenskou bitvu: mezi Médo-Persií a Babylónem. — Iz. 13:17, 19.

• Strategii, která bude použita: vysušení říčního obranného kanálu; vstup do opevněného města otevřenými branami. — Iz. 44:27 až 45:2.

• Jméno dobyvatele: Cyrus Perský. — Iz. 45:1.

• Výsledek: Babylón časem zcela zpustne. — Iz. 13:17–22.

Protože se všechny tyto předpovědi splnily, budeš považovat za spolehlivá i jiná biblická proroctví?

Je mnoho jiných biblických proroctví, která se dopodrobna splnila.a Ježíš například musel splnit celou řadu proroctví, aby se prokázal jako Mesiáš — a splnil je. Kniha „Archeologie a biblické dějiny“ (angl.) od profesora J. P. Freeho říká o Ježíši Kristu: „Pravděpodobnost, že by se všechna tato proroctví splnila na jednom člověku, je tak zanedbatelně malá, že je tím překvapujícím způsobem doloženo, že to nemohly být v žádném případě bystré odhady pouhých lidí.“ V souvislosti s Mesiášem Ježíšem tedy Jehova rozhodně budoucnost předpověděl. Ale může nám proroctví Bible pomoci i dnes?

PROROCTVÍ A SOUČASNOST

Kromě toho, že nám biblické proroctví pomáhá porozumět budoucnosti, pomáhá nám i vyrovnat se s přítomností. Jak to? Právě skrze biblická proroctví z minulosti můžeme rozumět dnešku. A rozumíme-li, proč jsou podmínky ve světě takové, jaké jsou, je to velký krok k tomu, abychom se s nimi vyrovnali.

Před devatenácti sty lety předpověděla Bible události a světové poměry, jejichž svědky byli lidé v tomto století. Generace roku 1914 zakoušela toto splnění v událostech, jako byla světová válka, četná zemětřesení, rozšířený hlad, epidemie chorob, rostoucí bezzákonnost a velký strach. (Luk. 21:10, 11) Ztráta „přirozené náklonnosti“ a přítomnost „milovníků rozkoší spíše než milovníků Boha“ vede k růstu pohlavní nemravnosti, pohlavních chorob, potratů a rozbitých manželství. — 2. Tim. 3:1–5.

Bible nejen předpovídá tyto události pro naši dobu, ale poskytuje i řešení — Jehovovo království.

Biblické proroctví nás může vést k lepší budoucnosti jako maják, budeme-li všímaví k jeho signálu. Apoštol Petr radil: „Máme prorocké slovo ještě jistější; a činíte dobře, jestliže na ně dáváte pozor jako na lampu, která svítí na tmavém místě.“ (2. Petra 1:19) Budeš důkladněji uvažovat o biblickém proroctví? Svědkové Jehovovi ti v tom ochotně pomohou. Jestliže budeš ‚dávat pozor‘ na biblická proroctví, může ti budoucnost přinést věčný prospěch.

Jak silný je tlak od vrstevníků?

„Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něho; i když zestárne, neodvrátí se od ní,“ radí Přísloví 22:6. Je tato biblická rada dnes zdravá? Ano, zejména vzhledem k náboženským hodnotám. V článku, který vyšel nedávno ve čtvrtletníku „Adolescence“, napsal PhDr. David A. de Vaus z univerzity v La Trobe, Victoria, v Austrálii, že „ve sféře toho, co je svaté (v tomto případě náboženské názory), jsou rodiče důležitější než vrstevníci“ při utváření náboženského vedení, jímž se budou řídit jejich děti.

Dr. de Vaus podnikl studii se 375 australskými dospívajícími mladými lidmi od 16 do 18 let. Získal důkazy, že rodiče jsou pro děti největší silou při jejich náboženské orientaci. Ačkoli rodiče zaujímají při utváření náboženských názorů svých dětí místo před tlakem vrstevníků, z jeho studie nevyplývá, že to bude platit i pro náboženské chování těchto mladých lidí. Proto bude dobré, jestliže křesťanští rodiče nebudou jen vychovávat své děti „v křesťanské kázni a poučování“, ale budou-li také hledat pro své děti prospěšné společníky a budou-li se při tom řídit biblickou výstrahou: „Špatní druhové zničí dobrý charakter.“ — Ef. 6:4; 1. Kor. 15:33, „Překlad v dnešní angličtině“.