„Strážný, co se stalo v noci?“

„ ‚Strážný, co se stalo v noci?‘ Řekl strážný: ‚Přichází jitro, a také noc.‘ “ — Izaiáš 21:11, 12, „Autorizovaný překlad“.

1. Čím nyní, obrazně řečeno, prochází svět a je nějaký důvod k optimismu vzhledem k tomuto systému věcí?

SVĚT nyní prochází „nocí“! Blíží se právě nejtemnější údobí této obrazné noci. Jak bude všechno vypadat, až se rozbřeskne den, teprve uvidíme. Všechny stále více znepokojuje stav lidských záležitostí v každém životním ohledu. Světové dějiny ukazují, že tento stav začal současně s počátkem první světové války. Politici, církevní hodnostáři, vedoucí osoby ve společnosti a ekonomové si možná myslí, že vidí nějaké paprsky úsvitu, a snaží se snad vyvolat dobrou náladu. Ale spolehlivý důvod k optimismu není, pokud jde o hroutící se systém věcí.

2. Co dokazuje, že příchod této „noci“ byl předvídán, a jak byl dán na vědomí veřejnosti příchod „dne“?

² Příchod této „noci“ byl pozorován již desítky let předem. Dokazují to dostupné záznamy z minulého století. Úsvit nejjasnějšího „dne“ v celých lidských dějinách byl také předvídán. Bylo to veřejnosti dáno najevo slovem i tiskem

3. Který dosud vycházející časopis byl toho důkazem? Proč byl jeho název vhodný pro jeho poslání?

³ Svědectví o tom přináší časopis, který dnes vychází nákladem miliónů výtisků v desítkách jazyků. Když se objevilo jeho první číslo v červenci 1879, nesl časopis název „Siónská Strážná věž a hlasatel Kristovy přítomnosti“. Toto první vydání obsahovalo osm stran a velikost stránky byla větší než dnes. Měl splnit naléhavé poslání. To bylo naznačeno ve významných slovech názvu „Strážná věž“. Proto se vhodně pod názvem jako motto objevil závažný citát z nejstarší knihy na zemi. Zněl: „Strážný, co se stalo v noci?“ „Přichází jitro.“ Tato slova byla citována ze Svaté bible, z proroctví Izaiášova, 21. kapitoly, veršů 11, 12, podle „Překladu krále Jakuba“ neboli „Autorizovaného překladu“. V biblických dobách byl strážný spojen se strážnou věží nad zdí opevněného města. Toto vyvýšené postavení poskytovalo výborný rozhled. Vydavatelé časopisu měli záměr sloužit jako třída strážných. Na stránkách časopisu se snažili zodpovědět otázku: „Strážný, co se stalo v noci?“ Tato burcující otázka se objevovala na první straně časopisu až do jeho vydání z 15. prosince 1938.

4. Vzhledem k jakým důležitým událostem sedmdesátých let 19. století byl časopis „Strážná věž“ uveřejněn ve významný čas?

⁴ Když poprvé 1. července 1879 vyšla „Strážná věž“ skromným nákladem 6 000 výtisků, světové jeviště nabývalo hrozivého vzhledu. Byla vybojována francouzsko-pruská válka (1870) a objevila se druhá Německá říše. Chystaly se závody ve zbrojení mezi Britským impériem a soupeřící Německou říší. V roce 1878 se zabýval berlínský Kongres národů řešením tzv. východní otázky, jež zahrnovalo rozdělení Turecké říše mezi říše evropské, a to zejména mezi Británii a Rusko. V důsledku toho hrozilo v budoucnu nepřátelství mezi národy!

5. Pro jaký druh zkoumání to byl čas? Jaký vhodný obraz na titulní straně měla „Strážná věž“ z 1. ledna 1895?

⁵ Skutečně bylo načase zkoumat biblická proroctví, zda mají co říci o významu světových událostí a jejich výsledcích. Proto 1. ledna 1895 změnil časopis „Strážná věž“ kresbu na obálce a objevila se tam hranatá strážná věž na pokraji rozbouřeného moře. Pod touto novou kresbou byl kurzívou tištěný nápis založený na Lukáši 21:25–31 (podle „Autorizovaného překladu“): „Na zemi tíseň národů se zmatkem; moře a vlny (neklidné, nespokojené) řvou; lidská srdce selhávají strachem, protože vidí před sebou věci, jež přicházejí na zem (společnost); vždyť moci nebeské (církevní) budou otřeseny. . . Když uvidíte, že se všechny tyto věci dějí, pak vězte, že království Boží je na dosah ruky. Vzhlédněte, zvedněte hlavy, radujte se, protože vaše záchrana se blíží.“ — Lukáš 21:25–28–31.

6. Proč slibovalo nastupující 20. století, že bude vzrušující dobou pro třídu „strážných“?

⁶ V roce 1898 následovala španělsko-americká válka a ztráty pro španělskou říši. V roce 1899 vypukla burská válka v Jižní Africe se ziskem pro Britskou říši. Mezinárodní závody ve zbrojení se zrychlily. Když se objevilo letadlo, začalo se válčit ve vzduchu. Tou dobou již byly vynalezeny úspěšné druhy ponorek a byly použity ve válce. 20. století tedy slibovalo, že třída „strážných“ bude moci polekaným tazatelům oznamovat vzrušující časy. A bylo to zejména proto, že třída „strážných“ očekávala, že „časy pohanů“ skončí na podzim roku 1914. — Luk. 21:24, „Autorizovaný překlad“.

PROČ SE DOTAZOVAT „STRÁŽNÉHO“?

7. Do jakého prostředí je vzhledem k následující biblické pasáži zasazen dotaz „strážnému“?

⁷ Dotaz u Izaiáše 21:11 určený „strážnému“ je zasazen do prostředí dýchajícího válkou. Následující biblická pasáž zní: „Prohlášení proti pusté pláni: V lese na pusté pláni strávíte noc, karavany mužů z Dedan. Vstříc žíznivému přinesete vodu. Obyvatelé země Tema, vyjděte naproti prchajícímu s chlebem pro něho. Uprchli totiž kvůli mečům, kvůli tasenému meči a kvůli napjatému luku a kvůli těžkostem války. Vždyť tak mi řekl Jehova: ‚Ještě během roku, podle roků najatého dělníka, musí všechna sláva Kedar skončit. A těch, kdo zůstanou z počtu lučištníků, mocných mužů ze synů Kedar, bude málo, protože o tom mluvil sám Jehova, Bůh Izraele.‘ “ — Iz. 21:13–17.

8. Čím také dýchá pasáž, která předchází rozhovoru mezi tazatelem a strážným? Kde stojí tazatel?

⁸ Podobně i „prohlášení“, které předchází rozhovoru mezi tazatelem a strážným, dýchá válkou. Je tedy důvod, že tazatel má určité starosti. Kde tazatel stojí? Zjevně v cestě nějakému dobyvateli světa. U Izaiáše 21:11 čteme: „Prohlášení proti Dumě: Kdosi ke mně volá ze Seir: ‚Strážný, co povíš o noci? Strážný, co povíš o noci?‘ “

9. a) Co znamená jméno místa, proti němuž je prohlášení obráceno? Jak je lze uplatnit? b) Jak začal být Edom, Jákobovo dvojče, spojován se Seir?

⁹ Jméno místa, proti němuž je prohlášení obráceno, zní Duma, což znamená „mlčení“. Jméno je zjevně prorocké a předvídá, že to místo se bude vyznačovat mlčením. Jméno nutně neznamená, že mlčení způsobené zpustošením a smrtí tam už vládne. Polohu Dumy naznačuje skutečnost, že volání k strážnému přichází ze Seir, ze země Seir. Tato země souvisí s Idumeou, zemí Edom. Tím lze možná vysvětlit, proč řecká „Septuaginta“ mluví o Idumeji místo o Dumě. Edom byl přezdívkou danou Ezauovi, staršímu bratru Jákobovu. Lid země Edom se stavěl proti národu Jákobovu neboli národu Izraele.

10. Proč začali potomci Edoma neboli Ezaua nenávidět bratrský národ? Radovali se z jeho neštěstí v roce 607 př. n. l. ?

¹⁰ Jákobovo starší dvojče dostalo jméno Ezau, což znamená „chlupatý“, protože byl při narození chlupatý. Jméno Seir značí „chlupatý či střapatý“, ale země toto jméno nedostala po Ezauovi. Jeho potomci získali zemi Seir tím, že porazili původní obyvatele. Ezau neboli Edom je smutně proslulý tím, že byl ochoten prodat své právo prvorozenství Jákobovi. Jehova, Bůh Jákobův, prodej uznal a udělil božské požehnání výkupci Jákobovi. Ezau proto začal Jákoba nenávidět. Není tedy divu, že při zničení Jeruzaléma Babylóňany v roce 607 př. n. l. projevili potomci Ezauovi, Edomité, radost ze strašného neštěstí bratrského národa Izraele. Tato národní katastrofa, spolu s odvedením přežijících Izraelitů do Babylóna, se odehrála více než sto let po Izaiášově proroctví o strážném.

11. Odkud strážný odpovídal na dotaz? Koho dnes představuje Izaiáš?

¹¹ Kde však stojí strážný, k němuž se tazatel z edomské země Seir obrací s dotazem? Proroctví o tazateli a strážném pronesl Izaiáš, který žil v dosud svobodné izraelské zemi. Místo, odkud strážný odpovídal, tedy leželo v izraelské zemi, a to bez ohledu na to, kde měli být Izraelité v době splnění Izaiášova proroctví. V čase, kdy bylo proroctví dáno, představoval Izaiáš strážného, který má dát z Božího příkazu správnou odpověď na vznesený dotaz. Izaiáš a jeho děti měli božské schválení. Izaiáš tedy velmi vhodně znázornil dnešní třídu „strážných“, ostatek duchovních izraelitů, kteří mají nebeské dědictví. Jsou to právě oni, kdo byli osvíceni vzhledem k dnešní temné světové situaci.

12. a) Kdo se v roce 1879 nabídl jako skupina strážných pro širší třídu „strážných“? b) Odkud vzal odpověď na vzniklou otázku a jaká otázka to ve skutečnosti byla?

¹² V roce 1879 byl vydavatel časopisu „Strážná věž“ a jeho společníci plně oddanými, pokřtěnými křesťany. Nabídli se, že budou sloužit jako skupina strážných pro své duchem pomazané křesťanské bratry. Všichni spolu tvoří širší třídu „strážných“. Nemohli se vyhnout otázce, jež tehdy vyvstávala: „Strážný, co povíš o noci?“ Jediná důvěryhodná odpověď, kterou mohli dát, byla ta, kterou Boží inspirované Slovo vložilo do úst strážného staré doby. Ta zněla: „Přichází jitro, a také noc.“ (Iz. 21:12, „Autorizovaný překlad“) Ano, podle vyhlídky dané Jehovou Bohem musela přijít jasnější doba „jitra“. Ta měla uvést milénium neboli tisíc let panství Jehovova Mesiáše, jeho oslaveného Syna Ježíše. Ale předtím musela přijít „noc“ světové tísně!

13. a) Jak se nazývala série „Studií Písma“, jež začala být vydávána v roce 1886, a proč? b) Proč dělala tazateli ze Seir starost „noc“, která tehdy spočívala na jeho zemi?

¹³ Série „Studií Písma“, kterou vydavatel „Strážné věže“ začal uveřejňovat v roce 1886, byla nazývána „Úsvit milénia“ nepochybně proto, že slíbené „jitro“ mělo uvést tisícileté panství Kristovo. Pod titulem byla citována slova Přísloví 4:18 („AP“): „Stezka spravedlivého je jako svítící světlo, jež svítí více a více až do dokonalého dne.“ Tazateli ze Seir však dělala starost „noc“. Za dnů proroka Izaiáše temna „noci“, jež spočívala na edomské zemi Seir, měla houstnout. To se zřejmě stalo, když se ona země dostala do područí nového světového dobyvatele, který nedával přednost Edomitům z hory Seir, ale spíše bratrskému národu Izraele.

14. Kdo zná dnes správnou odpověď na otázku o světové „noci“? Je vyloučeno dotazovat se na ni dále?

¹⁴ Dnes, více než sto let po prvním vydání časopisu „Strážná věž“, vznášejí lidé ve světě, kteří s tápáním hledají světlo, stále jistě naléhavou otázku: „Co povíš o noci?“ Jediný, kdo zná platnou odpověď na tuto otázku, je třída „strážných“. Tato třída nebyla v rozpacích při hledání správné odpovědi, biblické odpovědi. Vítala další dotazy, právě tak jako v Izaiášově proroctví strážný pokračoval: „Jestliže se, lidé, chcete dotazovat, dotazujte se. Přijďte opět!“ — Iz. 21:12.

15. V jakém stavu se udržuje časopis „Strážná věž“ vzhledem k tomu, že vítá další dotazy? Jaké poselství týkající se „noci“ nepřetržitě oznamuje?

¹⁵ S tímto záměrem je časopis „Strážná věž“ vydáván až dodnes. Právě tak, jako si musí doslovný strážný na stráži stále udržovat bdělost, udržuje si stále svou bdělost i časopis „Strážná věž“. Od jeho prvního vydání v červenci 1879 nebylo vynecháno ani jediné číslo. To platí i vzdor celosvětovému pronásledování třídy „strážných“ během 1. a 2. světové války. Podává zprávu o postupu „noci“ a nebojí se oznamovat, že svého nejtemnějšího bodu dosáhne „noc“ ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“, v tom, co biblické proroctví nazývá Armageddon. Tak pomazaná třída „strážných“ stále plní své pověření provolávat „den pomsty našeho Boha“. — Zjev. 16:14–16; Iz. 61:1, 2.

PROHLÁŠENÍ, KTERÉ NÁSLEDOVALO PO USTANOVENÍ STRÁŽNÉHO

16. Proč musel mít „strážný“ odvahu, aby rozšiřoval „prohlášení“, jež mu bylo vloženo do úst, a proč nás toto prohlášení dnes zajímá?

¹⁶ Boží „strážný“ musí mít odvahu a být věrný, aby vyřkl, co mu je vkládáno do úst a co má být rozhlášeno všem v doslechu. Prohlášení nebylo příznivé, ale naopak nepříznivé pro nastupující, dosud největší světovou velmoc. Naznačovalo však v průběhu událostí, jež měly otřást světem oněch dávných dob, dobro pro lid, k němuž náležel strážný, pro izraelský národ. Tato věc by pro nás celkem neměla význam, kdyby věci vyslovené v nepříznivém „prohlášení“ neměly své větší a konečné, celosvětové splnění během našeho století zmítaného válkami. jsme jím tedy ovlivněni stejně jako Izaiáš před dávnými lety.

17, 18. K čemu se vztahoval výraz „mořská pustina“? Jaké velmoci ovládaly onu oblast?

¹⁷ Již samotný úvod Izaiášova inspirovaného poselství je zneklidňující: „Prohlášení proti mořské pustině: Jako bouřlivé vichry na jihu při postupu vpřed přichází to z pustiny, ze země, která vzbuzuje bázeň.“ — Iz. 21:1.

¹⁸ Místo označené výrazem „mořská pustina“ se v lidských dějinách prokázalo světově důležité. Tímto místem je území ohraničené řekami Eufratem a Tigridem neboli Hiddekelem, o nichž je zmínka v souvislosti se stvořením Adama, prvního člověka. (1. Mojž. 2:14) Obě řeky se vlévají do dnešního Perského zálivu a jejich ústí jsou blízko sebe. Za povodní, když řeky vystoupí z břehů, se roviny mezi nimi promění v bezútěšné moře, „mořskou pustinu“. Vzniknou bažiny. Tuto oblast ovládala za dnů Izaiáše Assýrie, druhá světová velmoc biblických dějin. V následujícím století měla být nahrazena ještě mocnější, třetí světovou velmocí.

19. Co měla způsobit třetí světová velmoc Izaiášovu lidu? Koho by to dnes zejména mělo zajímat?

¹⁹ Nastupující třetí světová velmoc měla způsobit velký zármutek Izaiášovu lidu. Je přirozené, že Izaiáše jako strážného muselo nesmírně zajímat, co se s ní stane, a stejně tak to zajímá ty, kdo slouží jako strážní v době splnění celého „prohlášení proti mořské pustině“. Proto dnes konečné splnění zajímá třídu „strážných“ a všechny, kteří se dotazují a chtějí se dát vést pozorováním třídy „strážných“.

20. K čemu byla připodobněna příčina blížící se zhouby a odkud měla přijít ničivá síla?

²⁰ Na obzoru se objevovalo cosi, čemu nebylo možné vzdorovat, „jako bouřlivé vichry na jihu“. Takové bouřlivé vichry byly zvláště zběsilé a ničivé. Věcem vytvořeným lidmi hrozí zkáza, pokud stojí v cestě vanoucího bouřlivého vichru. Děsivý vzhled blížící se zhouby naznačují slova, že přichází „z pustiny, ze země, která vzbuzuje bázeň“. (Iz. 21:1) Izaiáš tehdy pronesl varování jako meteorolog, aby upozornil lidi, kteří stáli bouři v cestě, že se mají připravit na nejhorší.

21. Kdo pronesl varování v našem století? Kdo zvláště nese odpovědnost, protože byl upozorněn?

²¹ Právě tak je stále pronášeno varování třídou „strážných“, zejména od konce 1. světové války v roce 1918. Časopis „Strážná věž“ přežil hrozící zánik během kritického období, kdy byla třída „strážných“ zuřivě pronásledována po celém světě. „Strážný“ a jeho nástroj, časopis „Strážná věž“, přežili, aby dále hlasitě pronášeli varování, které se rozléhá do všech částí světa. Lidé, a zvláště jejich vůdci, byli upozorněni. Nesou odpovědnost!

22. Co bude brzy oznámeno a proč potom bude „velký zástup“ velmi šťastný?

²² Brzy má být třídou „strážných“ oznámeno něco otřesného. Až toto oznámení překvapí svět, bude „velký zástup“, který pohotově reagoval na varování, velmi šťastný. — Zjev. 7:9–15.

Strážný řekl: „Padl!“

1. Proč bychom se měli vzpružit a zkoumat „vidění“, které nám Izaiáš sdělil?

VIDĚNÍ toho, co přichází v rychle se blížící budoucnosti, je tvrdé. Tak je pro nás označil prorok Izaiáš za dnů Assyrské říše, jež tehdy ovládala svět. Je však „vidění“ opravdu příliš „tvrdé“, než abychom je dnes nezkoumali? Ne, vzpružme se a vyslechněme, co Izaiáš říká: „Bylo mi řečeno tvrdé vidění: Zrádný činitel činí zrádně a plenitel plení.“ — Iz. 21:2.

2. a) Co je „plenitel“ a proč? b) Vůči komu byl „činitel“ zvláště „zrádný“ a proč?

² „Zrádný činitel“ není sice jmenován, ale lze ho určit. Byl to starověký Babylón, který se měl stát třetí světovou velmocí. Stal se neblaze proslulým tím, že vyplenil Jeruzalém, ba dokonce zničil Nejsvětější Jehovova chrámu. Je pravda, že Jehova použil babylónského císaře Nabuchodonozora jako svého „služebníka“ při trestání judského království, ale Babylón jednal vůči Jehovovu smluvnímu lidu zrádně. Nikdy nepropustil židovské zajatce, aby se vrátili do své Bohem dané domoviny, ačkoli se již vyplňovalo 70 let. (Iz. 14:3–17) Bylo zapotřebí dobyvatele Babylónské říše, aby otevřel „vězňům“ v roce 537 př. n. l. cestu domů. „Vidění“, které bylo řečeno strážnému Izaiášovi, bylo tedy spravedlivě „tvrdé“ vůči Babylónu, pleniteli národů, a zejména pleniteli lidu Izaiášova Boha.

3. Co lze říci o novodobém protějšku Babylóna, pokud jde o „zrádného činitele“ a „plenitele“?

³ A co novodobý protějšek starověkého Babylóna? Nejedná s křesťany, kteří jsou ve smluvním poměru s Jehovou Bohem, o nic méně zrádně, pokud jde o křesťanské nauky. Jde nemilosrdně proti takovým křesťanům, protože dodržují přikázání Jehovy Boha a konají dílo vydávání svědectví o jeho dosazeném králi, Ježíši Kristu. (Zjev. 12:17) Křesťanstvo bylo v tomto zrádném činění a plenění nejhorlivější zejména ode dnů 1. světové války. Proto zvláště pocítí tíhu „tvrdého vidění“, až se splní na moderní světové říši falešného náboženství, Velikém Babylóně. Ale koho použije Jehova, aby se ono „tvrdé vidění“ vbrzku stalo skutečností?

4. Kdo je podle Izaiáše 21:2 povolán k útoku na Babylón? Proč tam není zmínka o Peršanech?

⁴ Izaiáš naznačuje odpověď v dalších slovech: „Vystup, ó Elame! Zbuduj obležení, ó Médie! Způsobil jsem, že všechno vzdychání pro něj přestalo.“ (Iz. 21:2) Elam ležel na východ od řeky Tigridu a stal se součástí tehdejší Persie, zatímco dnes patří toto území Iránu.a Médie byla větší území na východ od údolí Mezopotamie. Asi 200 let po vyřčení Izaiášova proroctví porazil Cyrus (II.) Veliký Médy a tím získala Persie nad Médií nadvládu. Jeho matka však byla Médka a většina vojáků v jeho vojsku byli také Médové. Tento Cyrus je Kýros neboli Kóreš předpovězený pod božskou inspirací Izaiášem. (Iz. 44:28 až 45:7) V době vyřčení Izaiášova proroctví ještě neexistovala Médoperská říše, a proto Peršané nestáli v popředí. Jehova tedy volal jménem pouze Elam a Médii, aby zaútočily na Babylón.

5. Jak způsobil Jehova, aby ‚přestalo všechno vzdychání pro něj‘? Byl „vězeň“ propuštěn, aby se vrátil domů?

⁵ Měli mít tito útočníci úspěch a změnit situaci v jihozápadní Ásii na Středním východě? Ano! To naznačila další Izaiášova slova: „Způsobil jsem, že všechno vzdychání pro něj přestalo.“ To jsou skutečně slova „Jehovy vojsk“, svrchovaného vládce vesmíru. Tím, že použil Elam a Médii jako své nástroje, způsobil, že „všechno vzdychání“ způsobené babylónským útlakem přestalo. Ve své prosbě k Jehovovi Bohu o vysvobození z ruky dobyvatelů, kteří se nestarají, zda Izraelité zahynou ve vězení, napsal inspirovaný žalmista: „Kéž přijde před tebe i vzdychání vězně. Podle velikosti své paže zachovej ty, kdo jsou určeni k smrti.“ (Žalm 79:11–13; Iz. 14:17) Na tuto modlitbu byla dána odpověď v 70. roce zajetí Židů v Babylóně, a to královským výnosem Cýra Velikého. — Iz. 35:8–10.

OSOBNÍ ODPOVĚĎ NA PÁD BABYLÓNA

6, 7. Jak popisuje Izaiáš účinek pádu Babylóna na postižené?

⁶ Pád mocné třetí světové velmoci v roce 539 př. n. l. , který měl přinést zvláštní prospěch izraelské zemi, bylo přirozeně těžké si představit. Znamenal obrovskou změnu v běhu světových dějin. Jedinci nepříznivě postižení pádem říše, jejíž centrum bylo v „mořské pustině“, museli pociťovat bolest. Takový účinek je popsán v následujících Izaiášových slovech o „tvrdém vidění“:

⁷ „Proto se mé boky naplnily krutými bolestmi. Zmocnily se mne křeče, jako křeče ženy, která rodí. Znepokojil jsem se, takže neslyším; rozrušil jsem se, takže nevidím. Mé srdce zbloudilo; samotné třesení mě zděsilo. Soumrak, který jsem míval rád, se mi stal chvěním.“ — Iz. 21:3, 4.

8. Co vykresluje Izaiášův popis vzhledem k náboženským vůdcům křesťanstva a pohanstva při pádu světové říše falešného náboženství?

⁸ Tento popis souvisí s pádem zrádné třetí světové velmoci. Vykresluje vlnu zděšení, jež proběhne celým systémem světového náboženství, až padne novodobý protějšek Babylóna. To zraní cítění moderních protiobrazných Babylóňanů daleko více než tvrdě zasahující poselství, které svědkové Jehovovi vydávají během tohoto „času konce“ od roku 1914. (Dan. 12:4) Kněží a jiní činitelé náboženských organizací křesťanstva i pohanstva budou ohlušeni, zaraženi, jako by nemohli vidět a slyšet, co se děje. Jejich srdce nebudou mít rovnováhu, klid, nebudou se už moci neochvějně spoléhat na dříve uctívané bohy. Děsí je ohavná situace, která jimi otřásá, a to zejména proto, že je odhaleno jejich náboženské pokrytectví. „Soumrak“, který slibuje odpočinek a uvolnění po dnu těžké práce, bude pro ně temným časem chvění. Den, kdy mohli svádět a utlačovat lidi ve svých náboženských organizacích, skončí strašlivě. Budou mít křeče jako ženy, jež se v porodních bolestech drží za boky.

9. Vzhledem k jakému Jehovovu příkazu se náhle mění scéna zjevená Izaiášovi?

⁹ Náhle se scéna zjevená proroku Izaiášovi mění jako na divadle. Slyší Jehovův příkaz: „Ať je prostřen stůl, ať jsou rozmístěna sedadla, jídlo, pití! Vstaňte, knížata, pomažte štít. Vždyť tak mi řekl Jehova.“ — Iz. 21:5, 6.

10. Co zobrazoval božský příkaz a kdy dospěla zobrazovaná událost k vrcholnému zneuctění Jehovy Boha?

¹⁰ To krátce popisuje scénu v babylónském paláci v poslední noci světovlády. Jasně to zobrazuje hostinu Balsazara, syna nepřítomného císaře Nabonida. Tehdy se skutečně rozmísťovala sedadla pro tisíc babylónských šlechticů. Lehkomyslně se jedlo a pilo. Dopustili se však vrcholného zneuctění Jehovy Boha, když začali jíst a pít s použitím stolního náčiní, které patřilo do jeho chrámu v době, než se Babylóňané zmocnili Jeruzaléma a chrám zničili.

11. Co zázračně učinil Jehova při této bezbožné hostině Balsazarově? Jak při této příležitosti sloužil Daniel za tlumočníka?

¹¹ Balsazarova hostina se nyní stala bezbožnou, protože se začala dotýkat samotného Jehovy. Poslal zázračně ruku, která napsala na zeď hodovní síně slova, jež mohl král jasně vidět: „Mene, mene, tekel a parsin.“ K rozluštění této šifrované zprávy musel být povolán zajatý židovský prorok Daniel. Konečné slovo nápisu, parsin, je množným číslem chaldejského slova peres a znamená „rozdělení“. Ve svém inspirovaném výkladu tedy Daniel řekl: „PERES, tvé království bylo rozděleno a dáno Médům a Peršanům.“ — Dan. 5:28.

12. Co byl „štít“, který měla knížata pomazat, a co naznačoval příkaz pomazat takový „štít“?

¹² Za odměnu byl dán Danielovi královský oděv a byl učiněn „třetím vládcem“ v říši. To ovšem nebylo splněním Jehovova příkazu daného babylónské šlechtě: „Vstaňte, knížata, pomažte štít.“ (Iz. 21:5) Nebyl to ani příkaz, aby si knížata naolejovala válečné štíty k bitvě s obléhateli Babylóna. Výraz štít se spíše vztahuje ke královské hlavě národa. (Srovnej Žalm 89:18; 89:19, „KB“.) Co tedy znamená příkaz „pomažte štít“? Král Balsazar měl být zabit a tím vznikne potřeba, aby se postavení ‚druhého vládce‘ v Babylónské říši ujal někdo jiný. K tomuto uvedení nového symbolického „štítu“ pomazáním však nikdy nedošlo. Balsazarova násilná smrt ve skutečnosti neuvolnila místo pro následníka z královské rodiny.

13. Byl tedy příkaz u Izaiáše 21:2 dán zbytečně? Přeneslo se Danielovo nově získané postavení do nové vlády?

¹³ Daniel 5:30, 31 říká: „Téže noci byl chaldejský král Balsazar zabit a Dareios Médský přijal království a bylo mu asi dvaašedesát let.“ Jaká to byla blesková změna ve světové politice! Ne nadarmo dal Jehova tento příkaz: „Vystup, ó Elame! Zbuduj obležení, ó Médie!“ (Iz. 21:2) Když Babylón padl pod Médy a Peršany, Dareios Médský zaujal místo ‚druhého vládce‘ v Babylóně. Danielovo postavení „třetího vládce“ v Babylónii, jež mu bylo právě uděleno, se však do Médoperské vlády nepřeneslo. Ale Daniel nebyl zabit s Balsazarem.

14. Co předstiňuje pád starověkého Babylóna? Jak to zapůsobí na ty, jichž se to bude týkat?

¹⁴ Překvapivý pád starověkého Babylóna předstiňuje náhlé zhroucení jeho soudobého protějšku, Velikého Babylóna. Zastihne přívržence světových náboženství nepřipravené. Jestliže ti, kdo věří v neochvějnost světové říše falešného náboženství, neočekávají její blízký pád, bude jejich spokojeností drsně zatřeseno!

CO MUSÍ STRÁŽNÝ OZNAMOVAT

15. Co ukazuje příkaz, jenž byl vydán po prorockém popisu Balsazarovy hostiny, o starověkém Babylóně a jeho protějšku?

¹⁵ Proč nám však Izaiáš dává nejprv nahlédnout na Balsazarovu hostinu roku 539 př. n. l.? To pro následující oznámení o významné události století. Jehovův smluvní lid se měl radovat z pádu „zrádného činitele“. Izaiáš 21:5, 6 ukazuje, co bude následovat hned po pádu Babylóna: „Vstaňte, knížata, pomažte štít. Vždyť tak mi řekl Jehova: ‚Jdi, postav pozorovatele, aby říkal přesně to, co vidí.‘ “ Událost tedy měla být rozhlášena do světa! Tak se musí i pád Velikého Babylóna dostat na první stránky novin!

16. Co lze říci o „pozorovateli“ postaveném v případě starověkého Babylóna? Co lze říci o tom, který je postaven v případě Velikého Babylóna?

¹⁶ Izaiáš měl postavit „pozorovatele“, aby oznamoval to, co vidí. Izaiáš zemřel a nebyl svědkem toho, co předpověděl a o čem nám zanechal psanou zprávu. Jako pozorovatel tedy musel sloužit někdo jiný z Izaiášova lidu. V dalekých budoucích dnech nadcházejícího pádu Velikého Babylóna byl také postaven podobný pozorovatel. Je to zjevně třída pomazaná Jehovovým duchem, třída vhodně spojená s časopisem, který až dosud nese název „Strážná věž“. Je po ruce svědectví, že prostřednictvím Ježíše Krista tuto třídu „pozorovatelů“ ustanovil Jehova Bůh. Slouží v této odpovědnosti až do současné zlověstné hodiny „noci“, která vrhá stín na celý svět. (Mat. 24:45–47) Co můžeme tedy očekávat, že nám v pravý čas „pozorovatel“ sdělí?

17. Co viděl postavený „pozorovatel“ a co to představovalo?

¹⁷ Izaiášovo proroctví o „pozorovateli“ dále říká: „A viděl válečný vůz se spřežením ořů, válečný vůz oslů, válečný vůz velbloudů. A pozoroval bedlivě, s velkou pozorností.“ (Iz. 21:7) Tyto vozy se zjevně blíží s kvapem rychlých perských poštovních klusáků neboli ořů a přijíždějí z dobyté „mořské pustiny“. Jsou to pravděpodobně kolony válečných vozů. Kolona vozů tažených osly představuje médské vojsko s Dariem Médským. Kolona vozů tažených většími zvířaty, velbloudy, kteří dokážou předhonit koně, představuje perské vojsko s Cyrem Velikým.b Tento Peršan ve skutečnosti velel spojeným vojskům Médů a Peršanů. Ne Dareios Médský, ale Peršan Cyrus byl tím dobyvatelem, o němž Jehova prostřednictvím Izaiáše řekl, že ho povolá jeho vlastním jménem. Před tímto Cyrem hodlal Jehova Bůh otevřít kovové brány a dveře Babylóna, aby vyšel z koryta řeky Eufratu a probil se do mohutně opevněného města Babylóna. — Iz. 44:27 až 45:4; srovnej Dan. 8:1–4, 20.

18. Jakým strážným bude podle Izaiáše 21:8, 9 „pozorovatel“, a je tomu tak?

¹⁸ Jak věrným a spolehlivým strážným bude pozorovatel? Izaiáš 21:8, 9 to naznačuje slovy: „A potom vykřikl jako lev: ‚Na strážné věži, ó Jehovo, stále stojím ve dne a celé noci vytrvávám na své pozorovatelně. A zde nyní přijíždí válečný vůz mužů se spřežením ořů!‘ “ Bděle vytrvával na svém místě, až jeho pronikavé oči spatřily něco významného, po čem neúnavně vyhlížel. Podobně dnešní třída „strážných“ hlasitě a nebojácně oznamuje své poselství, které jí dal Bůh, a to prostřednictvím časopisu „Strážná věž“ a jiných teokratických publikací i veřejných přednášek. Jehovova neselhávající moc jí pomůže vydržet v této činnosti, dokud nebude moci pronést dlouho očekávané oznámení.

19. Co ukazuje, zda strážný správně pochopil význam blížících se válečných vozů?

¹⁹ Strážný pochopil význam válečných vozů, jejichž příjezd pozoroval ze strážné věže, na níž stál. Podle času stanoveného Jehovou — 70 let zpustošení judské země — a podle proroctví, jež zaznamenal Daniel před bezbožnou hostinou Balsazarovou v roce 539 př. n. l., mohl strážný přesně vyložit, co nerušený příjezd babylónských vozů znamená. Izaiáš 21:9b říká: „A promluvil hlasitěji: ‚Padl! Babylón padl, a on srazil na zem všechny ryté obrazy jeho bohů!‘ “

20. Proč to nebyli zajatí Židé v Babylóně, kdo rozbil ryté obrazy tamních bohů? Kdo byl rozbíječem obrazů?

²⁰ Ničitelem obrazů, o němž se zde mluví, je Jehova, jediný živý a pravý Bůh, Bůh žárlivý, neboli „Bůh vyžadující výlučnou oddanost“. (2. Mojž. 20:5) Když nechal Babylón padnout pod Médy a Peršany, kteří neuctívali tamní bohy, odhalil Jehova falešnost modlářských bohů třetí světové velmoci, jejich neexistenci. Židovští vyhnanci v Babylóně nepovstali a nesvrhli třetí světovou velmoc; jejich Bůh Jehova jim k tomu nedal právo ani příkaz. Místo toho použil Dareia Médského a Peršana Cyra, aby způsobil pád modlářského Babylóna jako světové velmoci. (Dan. 2:32, 36–38) Nebyl to tedy „strážný“, kdo způsobil pád „zrádného činitele“, Babylóna. Strážný pouze svědčil o jeho pádu, o ospravedlnění Jehovy jako Boha proroctví a jako svrchovaného pána.

21. Jaké oznámení podobné tomu, jež provolal „strážný“ z Izaiášova proroctví, má být ještě proneseno?

²¹ Bylo předpověděno, že v naší době bude proneseno důležité oznámení, podobné tomu, jež pronesl strážný z Izaiášova proroctví. Křesťanský apoštol Jan, který žil až do konce 1. století, měl vidění toho, kdo pronáší toto oznámení, a napsal: „Viděl jsem jiného anděla sestupovat z nebe, s velkou mocí; a země byla osvícena jeho slávou. A zvolal silným hlasem: ‚Padl! Veliký Babylón padl a stal se bydlištěm démonů a doupětem každého nečistého výparu a doupětem každého nečistého a nenáviděného ptáka!‘ “ — Zjev. 18:1, 2.

22. Kdo učiní z Velikého Babylóna trosky a jaký nástroj použije?

²² Větší Cyrus, oslavený Pán Ježíš Kristus, je tím, kdo způsobí doslovný pád Velikého Babylóna, který se tak stane zpustošeným místem, jemuž se každý vyhýbá. I kdyby dnes křesťanští svědkové Jehovovi ze všech svých sil kázali po celém světě Jehovovo království a den jeho hněvu, nikdy by to nevedlo ke zhroucení světové říše falešného náboženství. Dychtivě očekávají dobu, kdy se budou moci ujmout oznamování, že Veliký Babylón padl. (Zjev. 18:2) Větší Cyrus neužívá svých mírumilovných učedníků na zemi ke svržení Velikého Babylóna, ale jak ukazuje 17. kapitola Zjevení, použije nástroj podobný zvířeti; je popsán jako šarlatově zbarvené divoké zvíře s deseti rohy. Jeho sedm hlav představuje sedm světových velmocí biblických dějin. Na toto symbolické zvíře 20. století se mezinárodní nevěstka, Veliký Babylón, posadila při vytvoření Společnosti národů po 1. světové válce.

23. Proti komu se pak obrátí dřívější podporovatelé symbolického zvířete plnou silou a co pak učiní větší Cyrus?

²³ Až do nynějška jezdí Veliký Babylón na nástupkyni Společnosti národů, Spojených národech. Ale už zakrátko omrzí politické podporovatele Spojených národů, aby se nechali ovládat světovou říší falešného náboženství, a svrhnou ji a zničí. Potom, až „strážný“ provolá, že „Veliký Babylón padl“, se obrátí plnou silou proti přežijícím křesťanským svědkům Jehovovým. A tu nastoupí větší Cyrus, Ježíš Kristus, „Král králů“, a zničí dřívější podporovatele OSN ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ v Armageddonu. Jehovova pomazaná třída „strážných“ a „velký zástup“, který reagoval na informace provolávané kolektivním „strážným“, přežijí onu konečnou válku pod božskou ochranou, a to k ospravedlnění Jehovy Boha jako svrchovaného vládce nebes a země.

24. Jak byl starověký Izrael „synem“ Jehovova mlatu? Kdo přestane být brzy podobně mlácen a jak?

²⁴ Židé, kteří byli 70 let v zajetí ve starověkém Babylóně, byli tak ukázňováni jakoby „mlácením“. Symbolicky řečeno, tvořili „syna“ Jehovova mlatu. Po pádu Babylóna mělo toto ukázňující „mlácení“ skončit. Ve vztahu k tomu říká Izaiáš 21:10 soucitně a útěšně: „Ó, moji vymlácení a synu mého mlatu, co jsem slyšel od Jehovy vojsk, Boha Izraele, to jsem vám, lidé, sdělil.“ Podobně bylo Velikému Babylónu dovoleno, aby mlátil Jehovovy věrné svědky. Ale až propadne zkáze, všechno jeho „mlácení“ přestane. Jeho dřívější političtí milovníci se pokusí v mlácení pokračovat. V odplatu budou sami až do zničení mláceni na Jehovově symbolickém mlatě. — Zjev. 14:14, 15; Joel 3:13–16; Mich. 4:12, 13.

25. Proč je vzhledem k nadcházejícímu pádu Velikého Babylóna více než kdy dříve načase, aby Jehovův lid dával zaznít Božímu příkazu? K čemu by to mělo vést?

²⁵ Vzhledem k nadcházejícímu pádu Velikého Babylóna je nyní více než kdy jindy na čase, aby třída „strážných“ a „velký zástup“ dali zaznít božskému příkazu: „Vyjděte z něho, můj lide, nechcete-li se s ním podílet na jeho hříších a nechcete-li dostat část z jeho pohrom.“ (Zjev. 18:4) Ano, „vyjděte z něho“, ne abyste se připojili k jeho politickým milovníkům nebo nevěřícím protibožským silám tohoto světa, ale abyste se stali částí „mého lidu“, Jehovova oddaného lidu. (Jer. 51:45) Nyní jednejte podle Izaiášova „výroku proti mořské pustině“. — Iz. 21:1–10.

26. Zač děkujeme „Jehovovi vojsk“ a jakou požehnanou naději mají ti, kdo se dávají poučit?

²⁶ Děkujme tedy „Jehovovi vojsk, Bohu Izraele“, že vzbudil a postavil třídu „strážných“ a že jí dal široko daleko rozhlašovat tak podivuhodnou zprávu! Všichni, kdo se dávají poučit zprávou, která přichází od Boha, mají požehnanou naději přežít hrůznou „noc“ tohoto světa a přivítat slavné „jitro“ spravedlivého nového systému věcí pod vládou většího Cyra, Ježíše Krista, Osvoboditele. To bude k radosti a chvále „Jehovy vojsk“, našeho svrchovaného Pána.