a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách a on sám napřímí tvé stezky.“ — Přísl. 3:5, 6.

Bůh „vidí, jaké je srdce“. (1. Sam. 16:7) Ví, zda se snažíš najít pravdu a spravedlnost a zda jsi ochoten jednat jeho způsobem. Přiblížíš-li se k Bohu, on se přiblíží k tobě. — Jak. 4:8.

Jsi takový člověk? Skutečně hledáš pravou víru? Slyšel jsi Otcovo učení a otevřel jsi mu svou mysl? Poznal jsi je a přijal jsi je? A aby ses přizpůsobil Božím spravedlivým cestám, urovnal jsi záležitosti, které snad byly problematické ve tvém životě?

Jestliže ano, pak tě mohou povzbudit Ježíšova slova: „V Prorocích je napsáno: ‚A všichni budou vyučováni Jehovou.‘ Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně.“ — Jan 6:45.

Učení nebeského Otce lze najít v jedinečné knize. Uvažujme nyní o její hodnotě a o tom, jak může zapůsobit na naši víru.

Kniha nezvratné víry

BIBLE není kniha pochybností, ale kniha víry. Nevyvolává takové otázky, jako například zda existuje Bůh nebo zda je Bible jeho slovo. Naopak, začíná výrokem: „Na počátku Bůh stvořil.“ A výslovně prohlašuje: „V žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle, ale lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem.“ — 1. Mojž. 1:1; 2. Petra 1:21.

Ano, mnohé z biblických zpráv jsou stručné. Proto nám Bible vždy neříká všechno, co bychom snad chtěli vědět. Dává nám však informace, o nichž Bůh věděl, že je budeme potřebovat, abychom porozuměli obtížnému stavu světa, abychom uvedli svůj život do souladu s jeho vůlí a získali jeho přízeň a jeho dar věčného života. Co by mohlo mít větší cenu?

Na prvních stránkách Bible se dovídáme, že před dávnou dobou jeden vzpurný anděl vyvolal pochybnost o tom, zda má Bůh právo na univerzální panství. Bylo však také zjeveno, že nakonec přijde jakési „semeno“, aby skoncovalo s touto vzpourou a ospravedlnilo Jehovu Boha jako univerzálního svrchovaného panovníka. (1. Mojž. 3:1–15; Job 1:6–12) Bible ukazuje rodovou linii, skrze kterou přijde toto „semeno“ — prostřednictvím takových mužů víry, jako byl Abrahám, Izák, Jákob a David. — 1. Mojž. 26:4, 5; 2. Sam. 7:12, 13; Mat. 1:1–16; Luk. 3:23–38.

Tato úžasná kniha vypráví o narození, životě, smrti a vzkříšení hlavního člena tohoto „semene“, Ježíše Krista. Sděluje nám, jak Ježíš oznámil jméno svého nebeského Otce, Jehovy, a opatřil výkupné pro poslušné lidi. — Gal. 3:16; Jan 17:6–8, 26; Mat. 20:28.

Bible také mluví o věčném životě, o vzkříšení z mrtvých a oznamuje nádherná ‚nová nebesa a novou zemi‘, v nichž „bude přebývat spravedlnost“. (2. Petra 3:13; Jan 3:36; 5:28, 29) Navíc ukazuje, že jsou tato nádherná požehnání na dosah ruky a že se jich dočkají mnozí dnes žijící lidé, kteří přežijí nynější strasti světa! — Mat. 24:3–14, 32–34.

Nejznamenitější z ovoce!

Ježíš řekl, že „každý dobrý strom nese znamenité ovoce“. (Mat. 7:15–20) Ano, přímé lidi můžeš poznat podle jejich ovoce. A biblické učení umožňuje učenlivým lidem přinášet to nejlepší ovoce. Tato kniha poskytuje poznání, buduje víru a vštěpuje moudrost. (Jan 17:3; Přísl. 1:1–4) Poskytuje nám lepší normy, na nichž můžeme založit rozhodování, jež ovlivní náš život. — Řím. 12:2; Kol. 3:9, 10.

Bible kromě toho působí na srdce. Podněcuje lidi, aby uváděli svůj život do souladu s Božími cestami a aby Bohu sloužili. Její nauky působí spokojenost, šťastnější život, lepší zdraví, vyšší morálku, manželští druhové, rodiče i děti se jimi stávají lepšími. Všichni, kteří poznali biblické cesty a také se jimi řídí, se stali celosvětovým bratrstvím, v němž panuje láska, což odpovídá Ježíšovu prohlášení: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:35.

Hodnota Bible je patrná v každodenním životě těch, kteří opravdu uplatňují její zásady. Proč by měl kdo pochybovat o jejích slibech? Být pevní ve víře a vůbec nepochybovat je možné, jak vyplývá z následujícího článku.

Udržuj si pevnou víru

„Jak dlouho budete na vahách?“ — 1. KRÁLOVSKÁ 18:21, „Nová anglická bible“.

1. Jak někteří reagují na pravdu?

SKLON k pochybnostem, který je dnes běžný, by mohl zapůsobit i na tvůj postoj k Bohu a k Bibli. Někteří lidé slyší pravdu, líbí se jim, a nějaký čas studují Bibli. Účastní se několika křesťanských shromáždění, ale ve skutečnosti nechápou, že by měla být služba Bohu smyslem jejich života. — Mat. 13:3–9.

2. a) Jak reagují jiní? b) Jakou znamenitou radu nalézáme v Židům 10:36–39?

² Jiní přijali pravdu, oddali svůj život Jehovovi Bohu skrze Ježíše Krista a symbolizovali tuto oddanost křtem ve vodě. Ale nečiní pokroky. Příležitostně stráví hodinu nebo dvě v kazatelské službě. Ale ve skutečnosti nežijí podle své oddanosti, protože bezvýhradná oddanost Bohu znamená být mu oddán cele a opravdově. — Mat. 16:24; Žid. 10:36–39

3. Co řekl Eliáš kolísavým jednotlivcům?

³ Kolísavým jednotlivcům se snad pravda sice líbí, ale také mají rádi svět. Snad ještě touží po něčem ze starých způsobů. Jejich věrná oddanost je rozkolísaná. Kdysi se Eliáš zeptal Izraelitů: „Jak dlouho budete kulhat mezi dvěma odlišnými názory? Jestliže Jehova je pravý Bůh, jděte a následujte jej; jestliže je to však Baal, jděte a následujte jej.“ Jeden překlad to vyjadřuje slovy: „Jak dlouho budete na vahách?“ — 1. Král. 18:21, „Nová anglická bible“.

4. Jakou cenu má horlivá služba?

⁴ Jehovův lid pociťuje v horlivé službě radost a osvěžení. (Tit. 2:13, 14) Pomáhá jim zůstat duchovně živými. Mnozí, zejména ti, kteří mají v Boží službě dlouhé zkušenosti, projevují pozoruhodnou horlivost. Ale zprávy z mnoha míst naznačují, že někteří mladší nebo novější se stále cítí lákáni světem, místo aby se cele pustili do Jehovovy služby. Představ si, jakou radost a jaké požehnání by mohli mít, kdyby se pevně chopili pravdy a rázně postupovali ve svaté službě kupředu. Třeba jako průkopníci plným časem by mohli s nadšením vštěpovat druhým, jak naléhavá je naše doba.