satan ďábel, není naším duchovním vládcem. (2. Kor. 4:4) Budeme naopak vyzdvihovat univerzální svrchovanost Jehovy Boha a podílet se tak na jejím ospravedlnění před vším živým stvořením. Naše odpovědnost je skutečně velká a naše příležitost je skvělá.

19. V jakém ohledu potřebujeme růst jako „muži“ kromě toho, že bychom měli být bdělí a pevní ve víře? Kdo je nám k tomu zdrojem síly?

¹⁹ Je na nás, abychom zůstali bdělí vůči své přednosti a příležitosti a dále ‚stáli v pevné víře‘. Kéž Jehova nedopustí, abychom jako lidé patřící Bohu a zasvěcení Bohu zeslábli. Pro tento hodnotný cíl bychom měli dbát časového napomenutí apoštola Pavla. „Posilněte se.“ (1. Kor. 16:13) Budeme-li vzhlížet a modlit se přímo k Bohu skrze našeho krále Ježíše Krista, dokážeme to. U Izaiáše 40:29 je nám řečeno: „On dává unavenému sílu a působí, že ten, který nemá dynamickou energii, překypuje plnou silou.“ Až budeme svědky božského vítězství v Har-Magedonu, kéž získáme přednost zpívat slova, která zpíval Mojžíš, když faraónova vojska padla v Rudém moři. „Jehova je mužná válečná osoba [hebrejsky iš]. . . Má síla a má moc je Jah, protože slouží pro mou záchranu.“ — 2. Mojž. 15:3, 2.

Zdravé vedení pro dnešní mládež

„Slyš, můj synu, a přijmi mé výroky. . . Budu tě poučovat i o cestě moudrosti.“ — Přísloví 4:10, 11.

1, 2. a) Které otázky jsou určeny mladým lidem? b) Kde je možné najít spolehlivé odpovědi?

JSI-LI mladý člověk, zajímáš se o budoucnost? Zdá se ti svět někdy děsivý? Chtěl bys vědět, jak řešit životní problémy a kde najít spolehlivé vedení a zdravou moudrost?

² Takovou pomoc můžeš najít v jedné starověké knize, která nabízí, že poskytne „mladému muži poznání a schopnost přemýšlet“. Která je to kniha? Je to kniha PŘÍSLOVÍ v Bibli. Jsi-li mladý člověk, měl bys číst tuto knihu, protože ti může pomoci ke štěstí a úspěchu. Jsi-li dospělý, obzvláště rodič, může ti tato kniha ukázat, jak nejlépe pomáhat dětem nebo svým mladým přátelům. Prvních devět kapitol Přísloví poskytuje rady, jež dává milující otec svému synu. Říká: „Slyš, můj synu, a přijmi mé řeči. . . Budu tě poučovat i o cestě moudrosti.“ — Přísl. 1:1–4; 4:10, 11.

3. Jaké poučení, jež má velkou cenu pro mladé lidi, poskytuje kniha Přísloví?

³ Ne každý si ovšem přeje takovou pomoc. Někteří lidé si raději dělají, co sami chtějí. Nepřejí si žádnou radu — ani od Boha. Ale Přísloví říká: „Moudrý bude naslouchat a přijme více poučení.“ (Přísl. 1:5) Tato kniha ukazuje, jak můžeme žít šťastněji. Pojednává o morálních zákonech. Ukazuje, k jak dobrým výsledkům vede správný způsob života. Může ti pomoci, aby ses moudře rozhodoval. Ukazuje, že moudrost a poznání poskytnou radost a že ti může zachránit život, budeš-li se stranit lidí, kteří vyvolávají těžkosti. Kniha Přísloví poskytuje obratné vedení jak pro mladé lidí, tak i pro ty, kteří jsou starší než ty.

MOUDROST A POZNÁNÍ

4, 5. a) Jak můžeme získat moudrost? b) Proč mnozí lidé nechtějí naslouchat? c) Co myslíš, jaký způsob jednání je správný? Proč?

⁴ Bůh, který stvořil všechno, je také zdrojem moudrosti. Přeje si, aby lidé poznali jeho moudrost. Dává ji ohlašovat „přímo na ulici“, aby o ní každý mohl slyšet. Ale většina lidí nechce naslouchat. Mnohým se nelíbí její zdroj. Přísloví říká: „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti.“ A: „Bázeň před Jehovou je počátek poznání. Moudrost a kázeň, těmi pohrdli pouzí blázni.“ — Přísl. 1:20; 9:10; 1:7.

⁵ Mnozí lidé nechtějí poslouchat Boha. Chtějí, aby všechno zůstalo tak, jak to je, zatímco „bázeň před Jehovou znamená nenávidět špatné“. (Přísl. 8:13) Bázeň před Jehovou by jim bránila dělat věci, které se mu nelíbí. Je moudré učit se jeho cestám a zásadám a poslouchat je nade všechno. To ti zabrání dělat věci, které by ti způsobily hanbu, úraz, zármutek nebo které by tě dokonce mohly stát život.

6. Co musíš dělat, abys získal moudrost?

⁶ Moudrost sice mohou získat všichni, ale musíš se snažit, abys jí dosáhl. Musíš ji chtít, pracovat v tom směru a chránit si ji jako poklad. To vyžaduje čas a úsilí. Měl by sis položit otázky: ‚Co opravdu dělám se svým životem? Jaké mám cíle? Ztrácím mnoho času zbytečnými věcmi, nebo využívám čas, který mám ve svém mládí, a usilovně hledám poznání a moudrost?‘ Moudrost má větší cenu než klenoty „a všechna jiná potěšení se jí nemohou vyrovnat“. (Přísl. 8:1, 5, 6, 11) Hledáš ji usilovně, jako bys hledal stříbro nebo nějaký skrytý poklad? Přísloví říká: „Budeš-li ji stále hledat jako stříbro a stále po ní pátrat jako po ukrytých pokladech, v tom případě porozumíš bázni před Jehovou a najdeš to pravé poznání Boha. Jehova sám totiž dává moudrost; z jeho úst je poznání a rozlišovací schopnost.“ Vynakládáš takové úsilí, když se učíš o Božím slovu? — Přísl. 2:4–6.

7. a) Co můžeš dělat, aby se ti studium a učení stalo snadnějším? b) Proč se takové úsilí vyplatí?

⁷ Snad si pomyslíš: ‚Ale já nerad studuji — čtení je tak nudné!‘ Ale čím víc se čte, tím je čtení snadnější. Čím více se učíš, tím snadnější je učení. Spojuješ si nové poznatky s věcmi, které už znáš, a lépe jim porozumíš. Budeš-li se snažit, Bůh ti požehná. Když poroste tvé poznání a porozumění, zjistíš, jak je učení radostné, a to, co se naučíš z Božího slova, tě bude chránit v dnešním světě. Nejsou to jen pěkně znějící slova nebo přání. Je to skutečnost, pravda, jak říká Přísloví: „Když ti do srdce vstoupí moudrost a poznání začne být příjemné samotné tvé duši, schopnost přemýšlet nad tebou bude držet stráž, rozlišovací schopnost tě bude bedlivě střežit, aby tě osvobodily od špatné cesty, od člověka mluvícího zvrácenosti, od těch, kteří opouštějí stezky přímosti, aby chodili po cestách tmy.“ — Přísl. 2:10–13.

ZLOČINY SE NEVYPLATÍ

8, 9. O jakých problémech, jež jsou běžné v dnešních městech, pojednává kniha Přísloví? Jakou důležitou radu dává v tomto směru?

⁸ Tato kniha (Přísloví) pojednává o problémech a pokušeních, které byly běžné u mladých lidí v biblických dobách, ale jsou běžné i dnes. V dnešních městech dochází k zločinům, násilí, jsou tam party mladých a lidé, kteří mládež vykořisťují. Před čím varuje tato starověká kniha a jak nám její výstrahy mohou pomoci, abychom se vyhnuli takovým problémům?

⁹ Varuje nás, abychom se nestýkali se špatnými lidmi. Říká: „Můj synu, snaží-li se tě svést hříšníci, nesvoluj. Říkají-li stále: ‚Jen pojď s námi. . . nalezneme drahocenné hodnoty všeho druhu. Naplňme své domy kořistí. Měl bys spojit svůj osud s námi. Ať je jen jediný pytel, který by patřil nám všem‘ — můj synu, nevydávej se s nimi na cestu. Zdrž svou nohu od jejich vozové cesty. Vždyť jejich nohy, ty běží k čiré špatnosti, a stále spěchají prolévat krev.“ — Přísl. 1:10–16.

10. Co říká Přísloví o cestě ničemných a proč je to důležité?

¹⁰ Kdybys přišel do styku s lidmi, kteří se dopouštějí zločinů, měl bys utéci. Šalomoun napsal: „Nezáviď špatným lidem a neprojevuj žádost, aby ses k nim připojil, protože jejich srdce stále uvažuje o loupení a jejich vlastní rty stále mluví něco zneklidňujícího.“ (Přísl. 24:1, 2) Pamatuj si: Zločin se nevyplatí. I když tě nikdo nepřistihne, Bůh to vidí. Jak pošetilé by bylo ztratit věčný život pro nějaký nepoctivý zisk! Přísloví radí mladým i starším: „Na stezku ničemných nevstupuj a nekráčej přímo dál na cestu špatných. Vyhýbej se jí, nechoď po ní: odvrať se od ní a jdi dále. . . Vzdal svou nohu od toho, co je špatné.“ — Přísl. 4:14, 15, 27.

JEHOVOVI PATŘÍ PRVNÍ MÍSTO

11. Jaké dostaneš požehnání, budeš-li chodit v ryzosti a dělat věci tak, jak si to přeje Jehova?

¹¹ Ničemný způsob jednání je pravým opakem moudrého způsobu. Přísloví říká, že Jehova je „štítem“ těch, kteří chodí v ryzosti, a že bude „střežit i cestu svých věrně oddaných“. (Přísl. 2:7, 8) Těm, kteří jednají správně, dává vyhlídku na věčný život. „Vždyť právě budou přebývat na zemi a právě bezúhonní budou na ní ponecháni.“ (Přísl. 2:21) Vyhradíš-li Jehovovi první místo, budeš mít bohaté požehnání. „Cti Jehovu svými hodnotnými věcmi a prvním ovocem celého výnosu. Pak budou tvé sklady zásob plné nadbytku a tvé lisovací nádrže budou přetékat novým vínem.“ — Přísl. 3:9, 10.

12. Jaké máme příklady mladých lidí, kteří vyhradili Jehovovi první místo? Jakou mají odměnu?

¹² Mnozí dnešní mladí lidé to skutečně dělají. Vyhražují Jehovovi v životě první místo. Tráví své mládí ve službě plným časem, pracují jako průkopníci nebo slouží v domovech bétel, kde vyrábějí Bible a knihy, jež pomáhají jiným učit se o Bohu. Zeptej se jich, zda jim Jehova žehná. Ze srdce ti řeknou, že jim žehnal tak bohatě a že mají daleko více duchovního bohatství, než kolik mají jejich vrstevníci, kteří svým cílem učinili hmotné bohatství. — Přísl. 10:9; 15:16.

MORÁLNÍ POKUŠENÍ

13, 14. a) Jakou jinou touhu využívá satan? b) Je tento problém v dnešní společnosti vážný?

¹³ Výrobci reklam používají sexu, aby prodali své výrobky. Satan používá nedovoleného sexu, aby pokoušel Boží služebníky. Například tisíce Izraelitů, kteří strávili dlouhá léta v pustině a konečně se přiblížili k Zaslíbené zemi, podlehli smilstvu a ztratili život. — 4. Mojž. 25:1–9.

¹⁴ Lidé, kteří nechtějí, aby byli mladí varováni před tímto nebezpečím, zavírají jim oči, aby neviděli dnešní poměry na světě. Nemravné časopisy, špinavé filmy, pornografie a prostituce, to všechno lze vidět na našich veřejných ulicích. Prvních několik kapitol knihy Přísloví obsahuje přísné varování před takovými pokušeními k nemravnosti.

15. Jakou výstrahu dává kniha Přísloví ohledně nemravnosti?

¹⁵ Mluví o nemravné ženě, která svádí nezkušené mládence. Čteme: „Vždyť rty cizí ženy stále kanou jako plástev medu a její patro je hladší než olej. Ale to, co po sobě zanechává, je hořké jako pelyněk: je to tak ostré, jako dvousečný meč. Její nohy sestupují k smrti. . . Zachovávej svou cestu daleko od ní a nepřibližuj se ke vchodu jejího domu, abys nedal svou důstojnost druhým ani svá léta tomu, co je kruté.“ — Přísl. 5:3–14; 2:16–19; 6:27–29, 32.

16. Co se může stát člověku, který okamžitě neuprchne před nemravnými návrhy?

¹⁶ Také nám vyprávějí o „nezkušeném“ mladém muži, „jemuž se nedostávalo srdce“, který naslouchá lstivým a působivým myšlenkám a nestoudně ztrácí veškeré sebeovládání. „Svádí jej svými hladkými rty. Najednou jde za ní, jako býk, který přichází až na porážku,. . . a nevěděl, že mu jde o samotnou duši.“ On však není jediný, který je odveden, takže ztratil Jehovovu přízeň a spěje ke smrti, protože „četní jsou všichni ti, které zabila“. — Přísl. 7:6–27.

17. Jak závažnou věcí je podle Jehovova názoru smilstvo?

¹⁷ Tyto výstrahy jsou sice adresovány mladým mužům, ale stejně platí i pro mladé ženy. Bez ohledu na to, co si lidé myslí o výsledku smilstva, Jehovův názor je jasný. Je to cesta ke smrti. Může se stát, že ti zmaří přístup do pozemského ráje, který Bůh obnoví. „Což nevíte, že nespravedliví nezdědí Boží království? Nedejte se svést. Ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely ani muži, kteří leží s muži. . . nezdědí Boží království.“ — 1. Kor. 6:9, 10; Ef. 5:5.

18. a) Je biblická rada ohledně sexuální nemravnosti nějakým břemenem? Proč tak odpovídáš? b) Jakou dobrou radu v této věci dává Přísloví?

¹⁸ Nikdo by si neměl myslet, že uplatňování moudrých biblických rad o sexuální morálce je nějakým břemenem. Znamená to, že bude méně rozvodů, méně rozvrácených domácností, méně zločinných dětí, méně prostituce, méně výbuchů žárlivosti, že budou šťastnější rodiny a lidé budou žít radostněji. Nádherným poetickým jazykem doporučuje Přísloví tento moudrý způsob života. Říká, že nemáš hledat rozkoš na ulici ani u nemravných osob ani u různých lidí a že nemáš rozptylovat svá zřídla ven. Doporučuje ti, aby ses, pokud jsi v manželství, radoval s tím, s kým jsi v manželství, a aby ses nedal nemravně polapit do léčky s jinými. Pohlavnímu pudu se může poddat každý slaboch, ale cesta pravého křesťana se vyznačuje tím, že se vyvaruje sexuálních styků, dokud neuzavře manželství, a potom jich užívá jen se svým vlastním manželským druhem. — Přísl. 5:15–23.

PRÁCE A PÝCHA

19. Jakou radu poskytuje Přísloví ohledně práce?

¹⁹ Přísloví nám pomáhá i v jiných směrech. Doporučuje něco, co v mnoha mladých lidech nevyvolá nadšení — aby se totiž naučili tvrdě pracovat. To platí ve škole, v zaměstnání i v křesťanské službě plným časem. Radí: „Jdi k mravenci, lenochu; pohleď na jeho cesty a zmoudři.“ Jako pilný mravenec bude křesťan odevzdávat poctivou celodenní práci, i když na něj jeho nadřízený nedohlíží. — Přísl. 6:6–11; Ef. 6:5; Tit. 2:9, 10; Žid. 6:10–12.

20. a) Co jiného ještě Jehova nenávidí? b) Jak můžeš uplatnit tuto radu ve svém životě?

²⁰ Je také důležité, abychom nebyli domýšliví a abychom nevyvolávali těžkosti. „Je šest věcí, které Jehova skutečně nenávidí, ano, sedm je věcí odporných jeho duši: povýšené oči, falešný jazyk a ruce prolévající nevinnou krev, srdce, které vymýšlí škodlivé plány, nohy, které spěšně běží ke špatnému, falešný svědek, který šíří lži, a každý, kdo vyvolává sváry mezi bratry.“ — Přísl. 6:16–19.

TVÁ RODINA

21. Jakou radu ti poskytuje Přísloví ohledně rodičů a proč je to důležité?

²¹ Nepřehlížej pomoc, kterou můžeš dostat od své rodiny. Přísloví říká: „Zachovávej, můj synu, přikázání svého otce a neopouštěj zákon své matky. . . Když se budeš procházet, povede tě; když ulehneš, bude stát nad tebou stráž; a až se probudíš, bude mít o tebe zájem.“ (Přísl. 6:20–22) To platí obzvláště tehdy, jsou-li tvoji rodiče Božími služebníky. Ale i v případě, že jsou nevěřící, viděli mnoho věcí, které jsi ty ještě neviděl, a jejich vedení ti může pomoci, aby ses vyvaroval mnoha těžkostí.

22. a) Co lze říci o tom, jak je důležité, abys v době dospívání důvěřoval svým rodičům? b) Čemu se můžeš naučit ze slov Židům 12:11 a Přísloví 4:10–13.

²² Rozhodně nepřipusť, aby tě dospívání — období mezi dětským věkem a dospělostí — odvedlo od tvých rodičů, jak se to stalo mnoha mladým lidem. Snad si myslíš, že tvoji rodiče jsou nemoderní nebo že „nedrží krok“. Ale mohou ti pomoci, aby sis v tomto období změny zachoval rovnováhu. Mluv s nimi. Snaž se přimět je, aby vyslechli tvé problémy. Nechtějí tě vláčet nebo křečovitě postrkovat na životní cestě, ale chtějí ti pomoci, abys šel lehčeji. Je pravda, že mladí lidé chtějí jednat podle svého a že často nechtějí přijmout radu; budou-li však pokorní, většinou jim rada nebude nepříjemná. Pokorný člověk ví, že se dopouští chyb, a váží si toho, chce-li mu někdo pomoci. Přísloví říká: „Napomeň moudrého, a bude tě milovat.“ — Přísl. 9:8, 9; Žid. 12:11; Přísl. 4:10–13.

23. Které hlavní myšlenky z tohoto poučení se týkají tebe samotného?

²³ Zbožná moudrost je tedy dostupná pro dnešní mladé lidi. I když jsi nezkušený, můžeš se poučit a můžeš porozumět. Moudrost k tobě volá. Mluví o „nejpřednějších věcech“ „a všechna jiná potěšení se jí nemohou vyrovnat“. (Přísl. 8:6, 11) Chceš-li získat poznání a rozvinout moudrost, musíš studovat a usilovně hledat, jako bys hledal mimořádný poklad. „Ten, kdo nalezne [moudrost], jistě nalezne život a získá dobrou vůli od Jehovy.“ — Přísl. 8:35.

Přečetl jsi tento článek, a teď si možná budeš chtít přečíst i Přísloví, kapitoly 1 až 9, na nichž je založen.

Vzpomínáš si na tyto myšlenky?

◆ Jakou pomoc poskytuje kniha Přísloví dnešní mládeži?

◆ Proč tolik lidí odmítá tuto pomoc?

◆ Jak může ovlivnit tvůj život ta skutečnost, že moudrost lze získat?

◆ Výstrahu před kterými pokušením, jež jsou běžná v dnešních městech, poskytuje kniha Přísloví?

◆ Proč nejsou biblické rady ohledně sexuální morálky žádným břemenem?

◆ Jakou pomoc mohou získat mladí lidé od svých rodin?

[Rámeček na straně 23]

Poznání, moudrost a porozumění

Kniha Přísloví říká mnohé o těchto třech slovech. Čím se od sebe liší?

POZNÁNÍ je znalost skutečností, o nichž se můžeš dovědět studiem, pozorováním nebo osobní zkušeností. Moudrý člověk ‚chová poznání jako poklad‘ a má je v zásobě, z níž může čerpat. — Přísl. 10:14.

MOUDROST spojuje poznání se zdravým úsudkem. Je to schopnost úspěšně používat poznání k řešení problémů a k tomu, aby se člověk vyvaroval nebezpečí. Předpokládá, že člověk má rozsáhlé poznání a hluboké porozumění, které umožňuje zdravý a jasný úsudek. Kdybys měl poznání, ale nevěděl bys, jak ho použít, scházela by ti moudrost. „Moudrost je prvořadá věc“, protože bez ní má poznání jen malou cenu. — Přísl. 4:7.

POROZUMĚNÍ. Nyní máš porozumění o tom, jaký je rozdíl mezi poznáním a moudrostí — můžeš je rozeznat a posoudit. Můžeš jít určitou cestou, protože to Bůh přikázal, ale jestliže rozumíš, jaký k tomu je důvod, jakému dobrému účelu to slouží a jaký užitek to přinese, bude tvé rozhodnutí daleko silnější. Přísloví poskytuje praktické poučení, které ti pomůže pochopit, nejen která cesta je správná nebo nesprávná, ale také proč to tak je.

Vychovávej své děti, aby milovaly Jehovu

„Můj synu, jestliže tvé srdce zmoudřelo, mé srdce, ano mé srdce se bude radovat.“ — PŘÍSLOVÍ 23:15.

1. Jakou zvláštní radost mohou mít rodiče? Co bys v té věci měl dělat, jsi-li rodič?

JE radostné pozorovat, jak malé děti dorůstají a stávají se zralými Božími služebníky. Postupně v nich roste zvědavost, přijímají poznání, získávají schopnosti, staví se za křesťanskou pravdu, dospívají ke zralosti, oddávají se Bohu a stávají se jeho věrnými služebníky. Máš-li děti, jak jim můžeš na této znamenité cestě pomáhat? Zřejmě je k tomu třeba úsilí. Apoštol Pavel se ptal, jak mohou lidé ‚uvěřit v toho, o němž neslyšeli‘, a jak mohou slyšet, jestliže je nikdo neučí. — Řím. 10:14.

2. Jak můžeme pomáhat svým dětem, aby si vážily Jehovy Boha?

² Malé děti se stále něčemu velice diví. Motýl, pták, květina, stéblo trávy, obloha, hvězda — to všechno je nesmírně zajímá. Máme při tom podivuhodnou příležitost mluvit o stvořiteli a o tom, zač mu máme děkovat. Žalmista napsal: „Je dobré děkovat Jehovovi.“ (Žalm 92:1; 92:2, „KB“) Můžeš mu děkovat za přírodní divy, za hmotné potřeby a za pravdu z jeho Slova. Tvé děti si budou všímat tvé vděčnosti a nikdy na to nezapomenou. — Žalm 8:3, 4; 8:4, 5, „KB“; 19:1; 19:2, „KB“; Řím. 1:20; 5. Mojž. 8:10; Přísl. 22:6.

3. Který je jeden ze znamenitých způsobů, jak učit své děti? Uveď příklady.

³ Malé děti milují příběhy. Bůh to ví. Dal v Bibli zaznamenat mnoho pravdivých příběhů — příběhů, z nichž se mohou i docela malé děti poučovat o Božích cestách. Ukazují například, že bychom měli mít víru jako Abrahám, že bychom mu měli důvěřovat jako Jozue a Kálef, v mládí jej poslouchat jako Samuel a Timoteus a pevně se zastávat víry jako mladý Sidrach, Mizach a Abdenágo.a

4. Jaké máme příklady dětí, jež se v dnešní době i v biblických dobách poučily o Božích cestách?

⁴ Děti se rychle učí. Naučí se reklamní hesla a mnoho věcí, o nichž bys byl někdy raději, kdyby je neslyšely. Oč důležitější je pomáhat jim, aby se poučily o Bohu a o jeho cestách! Mnozí lidé se již pochvalně zmínili o tom, jak pěkné komentáře umějí dávat děti při křesťanských shromážděních a jak se mladí mohou účastnit teokratické školy kazatelské služby. Takoví mladí lidé jsou živými příklady toho, jakou cenu mají biblické pokyny ohledně výchovy dětí. Izraelští rodiče měli své děti učit stále, a byli přiváděni dokonce i „maličcí“, aby poslouchali, jak se čte Boží zákon. Jejich synové měli naslouchat a měli se naučit ‚bát se Jehovy, vašeho Boha‘. — 5. Mojž. 31:12, 13; 6:5–9.

5, 6. Jak můžeš pomoci svým dětem, aby poznaly Boží cesty?

⁵ Snad toho víš hodně o Božím slově, ale to neznamená, že totéž vědí i tvé děti. Nezdědili poznání. Záleží na tobě, abys je jako rodič učil o Božích podivuhodných věcech a abys to dělal přitažlivě, takže se budou chtít učit.

⁶ Rozumějí tvé děti naukám Bible? Poznaly její zásady pro každodenní život? Vedeš s nimi pravidelné rodinné biblické studium? Jsou-li ještě malé, studoval jsi s nimi publikaci „Naslouchat velkému Učiteli“, v níž je čtyřicet šest námětů napsaných na jejich úrovni? Jestliže jste to učinili a tvé děti dorůstají, prostudoval jsi s nimi publikaci „Využij co nejlépe své mládí“? Poskytuje vynikající poučení, jež pomáhá mladým lidem v životě. Bible říká, že Timoteus se takovým věcem učil „od útlého dětství“. Jákob se zajímal o to, jakým ‚krokem‘ jdou děti cestou do Seiru, a z toho je patrné, jak je důležité, abys držel krok s jejich schopností. Měl bys s nimi studovat na takové úrovni, jak tomu mohou rozumět, a po dobu přiměřenou jejich věku. — 2. Tim. 3:15; 1. Mojž. 33:14.

SÍLA PRAVDY

7, 8. a) Proč je tak důležité poznání pravdy? b) Jak mohou rodiče pomáhat svým dětem, aby si vážily křesťanských shromáždění?

⁷ Boží pravda je mocná síla. Může změnit způsob myšlení i osobnost dospělých lidí. Bible říká, „že máte odložit starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování, a. . . že. . . máte být obnoveni v síle, která podněcuje vaši mysl“. (Ef. 4:22–24; Kol. 3:9, 10) Křesťanská pravda je tak mocná, a proto může poskytnout tvým dětem velkou ochranu. Opětovně se mladí lidé vyjadřují, jak jsou vděční svým rodičům za to, že pravidelně vynakládali úsilí a brali je na shromáždění, kde se hovořilo o Božím slovu, ať již děti původně chtěly jít, nebo ne. Jeden dospívající řekl: „Z počátku jsem opravdu nechtěl jít. Příliš jsem tomu nerozuměl. Ale potom mě to začalo velice zajímat, protože jsem zjistil něco báječného: Učím se o Bibli!“

⁸ Mnozí rodiče se předem s dětmi připravují, aby děti rozuměly. Jiní děti povzbuzují, aby si pamatovaly několik myšlenek ze shromáždění, a potom o nich mluví cestou domů. Můžeme si představit takové vzrušené rozpravy, když se izraelské rodiny vracely z uctívání v Jeruzalémě. — 5. Mojž. 31:10–13; Luk. 2:41, 42.

SLUŽBA BOHU

9, 10. Co můžeš dělat, abys pomohl svým dětem vážit si křesťanské služby a radovat se z ní?

⁹ Pokud jde o účast na veřejném kazatelském díle, tvoje dospívající děti se možná dívají na službu Bohu trochu podobně jako Jeremiáš: „Běda, Pane Jehovo! Já skutečně nevím, jak mám mluvit, protože jsem jen chlapec.“ Je tedy důležité je školit, krok za krokem. Podle jejich věku a pokroku mohou zazvonit na zvonek, podat pozvánku, přečíst biblický text, předložit v domácnostech ve svém okolí publikace založené na Bibli, a snad dokonce i vést biblická studia. — Jer. 1:6, 7.

¹⁰ Tvůj postoj velice zapůsobí na tvé děti. Jeden mladý svědek říká. „Maminka skutečně chodí ráda do služby. Vždycky, když se vrátí, vypráví nám něco zajímavého.“ Když mladí lidé dělají nějaké mimořádné práce, aby jejich matka mohla strávit měsíc jako průkopnice (kazatelka plným časem), mají pocit, že se účastní její činnosti a těší se, až budou mít sami takové výsady. Jeden jednadvacetiletý říká: „Moji rodiče vždycky dávali najevo, že považují průkopnickou službu za nejznamenitější způsob života.“ Jiný mladík prohlásil: „Vůbec si nepamatuji, že by se někdy průkopnická služba nestavěla před oči jako cíl.“ Mladí lidé se mohou radovat a mohou mít ve službě Jehovovi obšťastňující zkušenosti, protože on je ‚šťastný Bůh‘, a Kristus Ježíš je „šťastný a jediný vladař“. — 1. Tim. 1:11; 6:15.

OCENĚNÍ

11–13. Uveď některé z výhod, které poskytuje tvým dětem víra ohledně: a) strachu z budoucnosti; b) strachu ze smrti.

¹¹ Je důležité ujistit se, zda tvé děti oceňují to, co mají a co snad jiní nemají.

¹² Jedna z věcí, jež mají, je bezpečí. Dnešní mládež obvykle diskutuje o světových problémech ve škole a vidí je v televizi. Mluví o znečišťování životního prostředí, o atomové válce a možném zničení světa. Na rozdíl od nich mají mladí svědkové důvěru a pocit bezpečí. Vědí, že Bůh nepřipustí, aby věci došly tak daleko, ale že ‚zničí ty, kteří ničí zem‘. — Zjev. 11:18.

¹³ Mnozí z jejich přátel se bojí smrti. Jeden třináctiletý řekl: „Nezdá se mi správné, že člověk má prostě vyrůstat a pak mít naději, že zemře.“ Tvoje děti vědí o biblickém výroku, že „mrtví. . . si nejsou vědomi naprosto ničeho“ a že jejich „myšlenky skutečně mizí“, takže mrtví se nemohou nikde trápit. Také vědí, že Bible slibuje život — že mnozí lidé, kteří jsou v pamětních hrobkách, „vyjdou“, protože bude „vzkříšení v posledním dnu“. Tvé děti si mohou přečíst tyto potěšující výroky v Bibli u Kazatele 9:5, 10; v Žalmu 146:4; u Jana 5:28, 29 a u Jana 11:11–25.

14. Proč by mělo být pro tvé děti důležité, že mají pravdu?

¹⁴ Uvědomují si tvé děti také, jak důležitá je pravda, kterou mají? Jeden mladý svědek řekl: „K pravdě mě přitahovalo právě to, že je pravdou. Předtím jsem si musel stále dávat věci vysvětlovat, stále jsem se ptal: Proč? Bible je jasná jako den, opravdu se na ni můžete spolehnout.“ Ježíš řekl: „Pravda vás osvobodí.“ Osvobodila již tisíce lidí, nejen od náboženských pout, ale také od drog, nemravnosti, nebezpečí pohlavních nemocí, od pověr, falešných nauk a starostí a strastí, jimiž se vyznačuje tento ničemný svět. — Jan 8:32.

15. Jak by měli být rodiče i děti podněcováni pravdami vyjádřenými: a) v 1. Jana 4:9, 10? b) v 2. Petra 3:13?

¹⁵ Učil jsi své děti o tom, jak důležitá je Boží láska a jeho milosrdenství? Oceňují, co to pro něj znamenalo, když poslal svého Syna na zem jako výkupné? (1. Jana 4:9, 10; Řím. 8:38, 39) Pěstují si naději na věčný život v pozemském ráji? (2. Petra 3:13) Budeš-li si ty sám vážit těchto požehnání, povzbudí to i tvé děti, aby si jich vážily. Bible říká, že by se rodiče měli bát Boha a zachovávat jeho přikázání, „aby se dobře dařilo jim i jejich synům na neurčitý čas“! — 5. Mojž. 5:29.

16. Co by si měly děti s pomocí dospělých uvědomit ohledně hodnoty Božího Slova pro jejich rodinu?

¹⁶ Uvědomují si tvé děti, jak zapůsobilo poznání Božího slova na vaši rodinu? Tvé děti mají možná spolužáky, kteří mají následkem rozvodů dvě nebo tři matky nebo otce. Jestliže je vaše rodina sjednocena a rodiče si dali navzájem slib na celý život, uvědomují si vaše děti, že to je podle biblických zásad? (Žid. 13:4) Uvědomují si, že zásady obsažené v Bibli jim pomáhají, aby mohly mít pocit bezpečí, pocit, že mají druhy, že jejich život má smysl, vedení, že mohou něčeho dosáhnout a že mají osobní cenu, což mnozí mladí lidé nikdy nepocítili?

17, 18. Jak mohou děti pochopit, že Boží slovo má pro ně cenu a) v nábožensky rozdělených rodinách? b) v rodinách, kde je jen jeden z rodičů?

¹⁷ Ty si však možná řekneš: ‚Moje rodina je rozdělená — můj manžel (nebo manželka) neuplatňuje takové zásady.‘ To nebrání tobě, abys je neuplatňoval. Bible říká, že nevěřící manželé mohou být „získáni beze slova chováním svých manželek“. Může-li na tvého nevěřícího manželského druha zapůsobit tvůj dobrý příklad, představ si, jak může zapůsobit na tvé děti to, že věrně uplatňuješ božské zásady! — 1. Petra 3:1, 2.

¹⁸ Možná, že jsi rodič, který nemá manželského druha, a musíš vychovávat své děti sám. V takovém případě řekni o tomto problému svým dětem. Podporujte se navzájem. Ať vidí, jaký je rozdíl mezi jejich životem a životem v jiných rodinách, které znají a v nichž je jen jeden z rodičů. Jaké požehnání to je, že mohou žít v domácnosti, do níž nevstoupí opilství, alkoholismus, smilstvo ani jiné skutky těla! — 1. Kor. 6:9, 10; Gal. 5:19–21.

ZDRAVÝ DRUH ČINNOSTI

19, 20. a) Jak mohou rodiče pomoci splnit potřeby svých dětí, pokud jde o sdělování myšlenek a o společenství? b) K čemu to povede?

¹⁹ Děti si potřebují hrát. Když Bible popisuje obnovení Jeruzalémského chrámu, líčí mezi jiným šťastné poměry slovy: ‚Hoši a děvčata. . . si na jeho veřejných náměstích budou hrát.‘ (Zach. 8:5) Děti také potřebují tvůj čas. Spojení s nimi můžeš mít jen tehdy, trávíš-li s nimi čas, necháš-li je mluvit a opravdu jim nasloucháš; pak můžeš poznat jejich problémy a můžeš jim pomoci. Křesťanské děti neslaví určité svátky, které mají pohanský původ, ale jejich rodiče jim často připraví příjemné chvíle — výlety, setkání nebo nějakou jinou zdravou zábavu, které se věnuje celá rodina. Dárky dostávají čas od času během celého roku. Některé rodiny připraví slavnost, když je navštíví prarodiče. Rodiče podporují zdravé společenství s jinými mladými křesťany. Žije-li rodina na odlehlém místě, mohou mít mladí přátele, které poznali na křesťanských sjezdech a s nimiž si dopisují.

²⁰ Jeden otec se často ptá svých dětí: „Máte pocit, že jste kvůli své víře o něco ochuzeni?“ Odpovídají: „Rozhodně ne!“ Jeden mladík, který srovnával svůj život s životem svých spolužáků, řekl. „To jediné, co nemám, je spousta těžkostí.“

POMOC OD DRUHÝCH

21. Ačkoli si ostatní uvědomují, že výchova dětí je odpovědností rodičů, jak mohou přece pomáhat?

²¹ Odpovědnost za vyučování našich dětí je naše vlastní odpovědnost. Bible ukazuje, že vedení se v tomto směru má ujmout otec, a že matka má pomáhat. Říká: „Naslouchej, můj synu, kázni svého otce a neopouštěj zákon své matky.“ (Přísl. 1:8; Ef. 6:4) To však neznamená, že druzí nemohou pomáhat. Sbor je rodina, a zralí starší vždy znovu vyprávějí o tom, že jim někdo ve sboru poskytl zvláštní pomoc, dokud byli mladí. Horliví svědkové si s láskou vzpomínají na ty, kteří je kdysi dávno brali s sebou do křesťanské kazatelské služby. Mladí lidé si opravdu váží toho, že se o ně starší zajímají a že jim pomáhají vytrvat na pravé cestě. — Přísl. 13:20.

TVŮJ VLASTNÍ PŘÍKLAD

22. Jak důležitý je příklad, který dáváš?

²² Je důležité, aby tvé děti viděly, že hledáš vedení u Boha a že se jeho Slovo stalo částí tebe samého — že mu skutečně věříš a uplatňuješ je ve svém životě. (Žalm 143:10) Vidí tvůj postoj. Považuješ-li shromáždění za nějakou pravidelnou nepříjemnou povinnost, vidíš-li stále nějaké chyby na starších, kritizuješ členy sboru a lituješ času, který trávíš v Jehovově službě, pak se budou tvé děti pravděpodobně řídit tvým špatným příkladem. Považuješ-li však tato teokratická uspořádání za Jehovovo nádherné požehnání, budou pravděpodobně smýšlet tvé děti stejně. Výchova dětí nespočívá v první řadě v tom, že se má vykonat několik málo velkých věcí, ale velké množství malých věcí. Děláš-li malé věci správně každý den, budeš moci pravděpodobně zvládnout i velké věci, které vyvstanou. — Luk. 16:10; Mat. 25:21.

23. Jak mohou tvé naděje ovlivnit tvé děti?

²³ Je velmi důležité, aby tvé děti věděly, že pro ně máš ve svém srdci zvláštní místo. Mají vědět, že je opravdu miluješ a že bys byl zklamán, kdyby se neřídily Božími zásadami. Šalomoun napsal: „Můj synu, jestliže tvé srdce zmoudřelo, mé srdce, ano mé srdce se bude radovat.“ A také „Otec spravedlivého se bude nepochybně radovat; kdo se stává otcem moudrého, bude se z něho také veselit.“ (Přísl. 23:15, 24) Ale co dělat, jestliže tvé děti — když dorůstají a snad pocítí touhu po nezávislosti — provedou něco, o čem jste s nimi mluvili a o čem vědí, že to je nesprávné v Božích očích? Nezavrhujte je hned a dále se snažte jim pomáhat. Pamatujte, že také děti jsou nedokonalé a že snad právě procházejí velmi obtížným přechodným obdobím. Ačkoli vás zklamaly, dále jim s porozuměním, ale pevně a jasně ukazujte, že pro ně bude nejlepší držet se Božích zásad. — Jak. 3:2.

24. Na jakou odměnu mohou mít naději rodiče, jestliže vychovávali své děti podle Božích zásad?

²⁴ Vidíme-li, že z našich dětí vyrůstají znamenití mladí muži a ženy, že přejímají vlastní odpovědnost a uplatňují v životě to, co jsme se snažili je učit, bude to pro nás odměnou. Říkáme svým dětem to, k čemu nabádal Pavel mladého Timotea: „Vynasnaž se, aby ses představil Bohu jako schválený, jako dělník, který nemá čím být zahanben a správně zachází se slovem pravdy.“ (2. Tim. 2:15) Pak můžeme říci svým tělesným dětem, jež se také stanou našimi duchovními dětmi: „Nemám větší důvod k vděčnosti než to, že slyším, že moje děti nadále chodí v pravdě.“ — 3. Jana 4.

Potřebují děti pravidla?

„I KDYŽ dítě vypadá snad napovrch velice vyspěle,“ říká Dr. Harry Mendelsohn, ředitel zdravotního střediska a oddělení pro rodinnou terapii v newyorské nemocnici Montefiore, „je to stále dítě.“ A stále potřebuje pravidla. Vysvětluje: „Rodiče mají dohlížet. Rodina není demokracie, ačkoli by každé dítě mělo být povzbuzováno, aby k ní přispívalo svým dílem. Nakonec ale všechna rozhodnutí musí činit rodiče. Měla by být určena pravidla, měla by být jasná a je nutné je vždy znovu opakovat. Děti by neměly mít odpovědnost, aby si rozhodovaly samy.“ — Newyorský list „Daily News“, 13. září 1981.

„Děti dokáží velmi dobře klamat,“ říká jeden správce střediska mládeže. „Tvrdí, že nechtějí žádná pravidla, ale jakmile prohlédnete jejich klam, zjistíte, že je to jinak. Základní fakt je, že rozumná pravidla považují za důkaz lásky.“

Souhlasí s tím děti? Uvádíme zde některé z věcí, kteří říkají děti v „Pravidlech pro rodiče od chlapců v reformní škole“ (angl.):

„Trochu tajně poslouchejte, co si říkáme. Buďte přísní a důslední při udílení kázně. Ukažte nám, kdo má právo dávat příkazy. Když víme, že nás někdo podporuje, poskytuje nám to pocit bezpečí.

Buďte nám příkladem. Ukažte nám cestu. Řekněte nám, že Bůh není mrtev, že nespí ani není na prázdninách. Potřebujeme věřit v něco většího a silnějšího, než jsme sami.

Přistihnete-li nás, jak lžeme, krademe nebo jednáme krutě, dejte nám vědět, proč to bylo nesprávné. Když potřebujeme trest, potrestejte nás, ale ukažte nám, že nás stále milujete.

Řekněte, ať uděláme, čím vyhrožujeme. Nebuďte slabí a nedejte se zastrašit hrozbami, že necháme školu nebo že půjdeme z domova. Buďte pevní. Děti ve skutečnosti nechtějí všechno, oč si říkají.“

To všechno je dobře vyjádřeno v krátkém výroku nejmoudřejšího ze všech rodičů, největšího z těch, kteří se starají o blaho dětí, Jehovy Boha. Jeho inspirované Slovo, Bible, říká: „Vy, otcové, nedrážděte své děti, ale vychovávejte je v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Ef. 6:4) Stvořitel rozumí nejen tomu, co potřebují děti, ale také tomu, co potřebují rodiče. Ať jsi mladý člověk nebo ať jsi rodič, věnuj pozornost užitečným myšlenkám v dalších dvou článcích.