a postihl by je hlad a mor. Až na malý zbytek by zahynuli v odsouzené egyptské zemi. Až bude přemožena babylónská říše, oni by se nevrátili v pokoji do judské provincie. Uposlechli Jochanan a jeho přívrženci toto božské poselství? Ne. Označili je jako klam. Jeremiáše nazvali lhářem. — Jer. 42:1 až 43:3.

14. Kteří lidé nedodrželi své slovo a proč v roce 607 př. n. l. nebyl slaven svátek sklizně?

¹⁴ Kdo však byl lhářem? Nebyl jím každý z nich, jestliže předtím přísahali, že se budou řídit poselstvím, které jim sdělí Jeremiáš, i kdyby se jim nelíbilo? Už byli na cestě na jih do Egypta, a nyní se rozhodli pokračovat, dokud se nedostanou do této země kolem Nilu. Nechtěli se podřídit nadvládě třetí světové velmoci, nadvládě Babylóna. Egypt byl kdysi jejich spojencem proti rozpínavé babylónské světové velmoci. A tak nyní, když se judská země dostala pod babylónskou nadvládu, rozhodli se, že v zemi nezůstane nikdo, kdo by se podřídil Babylónu. Neměli tam zůstat ani ti, kteří se zastávali podřízenosti vůči Babylónu, totiž Jeremiáš a jeho tajemník Báruch. Odvlekli tyto Jehovovy služebníky s sebou. Tito lidé, kteří se vzbouřili proti Jehovově vůli, neměli v úmyslu načasovat události takovým způsobem, ale právě v době, kdy judská země měla s radostí oslavovat svátek sklizně neboli chýší, 15. –21. tišri roku 607 př. n. l., opustili zemi, a ta zůstala podle Jehovovy předpovědi opuštěna, bez obyvatel a domácích zvířat. — Jer. 43:4–7.

15. Jakou souvislost s děním v naší době mají tyto události z Jeremiášových dnů? Mají pro nás nějaký význam?

¹⁵ Vůli všemohoucího Boha nelze nikdy úspěšně zabránit. Jeho prorocké slovo také nikdy nemůže být nepřesné. Jakmile neposlušní Židé vyšli z judské země, začalo předpověděných 70 let, v nichž měla být země zpustošená, bez izraelských obyvatel a domácích zvířat. Tehdy začalo probíhat také 2 520 let, symbolických „sedm časů“, o nichž dal Jehova sen králi Nabuchodonozorovi a přiměl Daniela, aby k němu poskytl vysvětlení. (Dan. 4:13–27; Luk. 21:24) Nebylo tedy náhodou, že v lunárním měsíci tišri roku 1914 n. l. , kdy skončilo těchto „sedm časů“, vypukla v pokojném světě první světová válka. Události Jeremiášových dnů jsou tedy skutečně těsně spjaty s naší dobou. Význam oněch událostí je pro nás dnes nanejvýše důležitý.

16. Proč se ukázalo, že útěk nevěřících Židů do Egypta nebyl tou pravou cestou? Když pozorujeme jednání těchto Židů, po čem máme vyhlížet?

¹⁶ Když se v roce 607 př. n. l. zhroutilo náboženství, jež v Jeruzalémě organizovali Židé, kteří vzdorovali Zákonu, uprchli někteří Židé do Egypta. Vyvarovali se tam toho, co měli v ošklivosti? Vybrali si tu nejlepší, správnou cestu? Sotva, jestliže na ně byla tak úděsná podívaná. Je z ní patrné, co se stane lidu, který pěstuje náboženství, ale nechce poslouchat Jehovovo slovo. Jeremiáš byl sice přinucen žít v Egyptě, ale nepřestal tam prorokovat. Jehovův duch stále podněcoval Jeremiáše, aby prorokoval dokonce i nevěřícím židovským uprchlíkům a proti zemi, kterou si vybrali jako bydliště. Jeho inspirované spisy přetrvaly až do dnešní kritické doby. Slouží jako výstraha novodobému protějšku těchto vzpurných Židů z Jeremiášovy doby. Co můžeme ve světle tohoto poučení očekávat v nadcházejících dnech?

17. Jaké jednání nemůžeme očekávat od těch, kteří jako očití svědkové přežijí zničení křesťanstva, a proč ne?

¹⁷ Máme očekávat zničení nejvlivnější složky organizovaného náboženství, totiž křesťanstva s celým jeho nesčetným množstvím náboženských sekt a denominací. To se stane v Jehovově nezměnitelném čase. Proto vzniká otázka: Až se to skutečně stane, jakým směrem se dají všichni, kteří budou svědky této úžasné události? V roce 607 př. n. l. Izmael a Jochanan a jejich následovníci odmítli řídit se Jehovovou radou, a podle tohoto předobrazu tedy nemůžeme očekávat, že by se nespočetný velký zástup takových očitých svědků obrátil k pravému křesťanství, jež pěstuje novodobá třída Jeremiášova a jejich věrní druhové. K pravému křesťanství patří uctívání Jeremiášova Boha, Jehovy, nebeského Otce Ježíše Krista. Ten mluvil o uctívání Jehovy, když ženě u studny v Samařsku řekl: „Přichází. . . hodina, a nyní je zde, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou, neboť Otec skutečně hledá ctitele tohoto druhu. Bůh je Duch a ti, kteří jej uctívají, musí jej uctívat duchem a pravdou.“ — Jan 4:23, 24.

18. Když byl Ježíš Kristus na zemi, pro koho byl svědkem, a kteří lidé musí být nyní svědky jako on?

¹⁸ Ani křesťan nemůže nechat bez povšimnutí uctívání Jehovy jako Boha. Ve Zjevení 1:5 se Boží Syn nazval ‚Ježíš Kristus‘, ‚věrný svědek‘. Když byl jako člověk na zemi, byl Židem, Izraelitou, jehož národu byla napsána slova u Izaiáše 43:10: „ ‚Vy jste moji svědkové,‘ je výrok Jehovův, ‚ano, můj služebník, kterého jsem vyvolil.‘ “ Ježíš ukázal, že byl věrným a pravým svědkem Jehovy Boha. Jeho praví učedníci musí dnes být stejnými svědky, totiž Jehovovými.

19. Až se zhroutí křesťanstvo, budou snad očití svědkové, kteří to přežijí, přecházet ke svědkům Jehovovým? Jakou naději poskytují přežijícím jiné náboženské systémy?

¹⁹ Nemůžeme poukázat na žádný biblický text, který by naznačoval, že po pádu novodobého protiobrazu starověkého Jeruzaléma v nadcházejícím „velkém soužení“ se nespočet bývalých stoupenců křesťanstva obrátí a spojí s pronásledovanými křesťany, kteří jsou známí jako svědkové Jehovovi. Mnozí lidé budou možná naříkat nad tím, že při ohnivém zničení hmotařského křesťanstva ztratí různé výhody. 18. kapitola Zjevení líčí obchodníky, kteří podobně naříkají nad požárem Velikého Babylóna. Ztratili spolu s ním obchody, jimiž se obohacovali. Je možné, že někteří nábožensky smýšlející lidé přejdou k nějakým nekřesťanským náboženstvím, jež snad nakrátko přežijí křesťanstvo. Takoví lidé prostě přejdou do jiného náboženského systému, který je odsouzen, protože všechny patří k Velikému Babylónu, ke světové říši falešného náboženství. Všechny jeho části čeká zničení!

20. Jak můžeme vědět, jakou cestou se dají ti, kteří přežijí zničení Velikého Babylóna?

²⁰ Kam nebo kterou cestou pak půjdou ti, kteří přežijí zničení Velikého Babylóna? Co naznačují inspirované prorocké biblické texty? Půjdou nebo mohou jít po boku těch, které znázornil Jeremiáš a jeho tajemník Báruch? Odpověď nám poskytují prorocké události, jež nastaly v závěrečných dnech těchto Jehovových ctitelů.

Správnou cestu si musíme zvolit nyní

1, 2. a) Co předpovídá Bible o tom, jaký bude zakrátko svět, pokud jde o uctívání? b) Proč je nyní nejvyšší čas, abychom se rozhodli, kterým směrem půjdeme?

PODLE uveřejněných skutečností neuctívá velká většina lidstva Boha Svaté bible. V celých minulých dějinách to nikdy nečinila převážná většina obyvatelstva země. Organizované náboženství křesťanstva tvrdí, že to činí. Tvrdí to snad také několik jiných